Kapsovci (Ascothoracida) jsou parazitická skupina korýšů.
Systematika Kapsovci patří do přirozené skupiny Thecostraca. Dělí se do dvou řádů: Laurida a Dendrogastrida. Toto rozdělení však nevychází z molekulárně-fylogenetických analýz, ale na základě hostitelských druhů, a nemusí dobře odrážet skutečné příbuzenské vztahy. Na základě publikace Evolution and Phylogeny of Pancrustacea z roku 2022 existuje více než 100 druhů kapsovců, s následujícím systematickým zařazením (zde jsou dvě hlavní skupiny vedeny jakožto podřády):
řád Ascothoracida Lacaze-Duthiers, 1865
podřád Dendrogastrida Grygier, 1987 Ascothoracidae Grygier, 1987 Ctenosculidae Thiele, 1925 Dendrogastridae Gruvel, 1905
podřád Laurida Grygier, 1987 Lauridae Gruvel, 1905 Petrarcidae Gruvel, 1905 Synagogidae Gruvel, 1905 Možné fosilie sahají až do křídy, ale reprezentují je jen sporné fosilie stop neboli ichnofosilie. Některé byly popsány i jako samostatné druhy: Endosacculus moltkiae Voigt, 1959 a E. najdini Voigt, 1967.
Popis vlevo|náhled|Dendrogaster Jde o korýše se značně modifikovaným tělním plánem. Kryje je dvojchlopňový karapax, jenž u samic obepíná prakticky celé tělo v podobě jakéhosi pláště: u zástupců čeledi Lauridae a některých dalších kapsovců mají samice v karapaxu jen malý otvor, jímž komunikují s okolním prostředím. Karapax může být různě, často až bizarně tvarován, zejména u rodu Dendrogaster. Tělo je navzdory dalším přizpůsobením stále článkované; hlavu, hruď a zadeček přičemž tvoří 5+6+5 článků, podle jiné interpretace 5+7+4 článků, nebo jednoduše 5 hlavových + 11 trupových článků. Hrudní články nesou až šest párů končetin, původně dvojvětevných, ale během evoluce docházelo k různým redukcím – jak počtu končetin, tak jejich částí a segmentů. Samice mají na prvním páru hrudních končetin genitální papily, koxy zbylých končetin obvykle nesou semenné váčky na skladování spermií. U samců leží genitální papila na prvním zadečkovém článku, respektive na posledním hrudním článku – právě identita tohoto segmentu vede k rozdílům ve výkladu vzoru článkování těla. Penis kapsovců může být velmi dobře vyvinutý, jako u čeledi Petrarcidae, ba dokonce dvojvětevný, jako u některých Synagogidae. Platí, že (ostatní) zadečkové články žádné přívěsky nenesou, až na poslední anální somit s koncovou vidličkou.
Co se týče hlavy, ta nese všech pět hlavních párů korýších přívěsků s výjimkou druhého páru tykadel (anteny), který chybí jak u dospělců, tak u cypridového larválního stádia (anteny ale zůstávají zachovány u larválního stádia nauplius). První pár tykadel (antenuly) je chápavý, nejčastěji čtyřčlánkový, s koncovými články vyzbrojenými ostny. Zcela jedinečné je ústní ústrojí, které se přetváří do podoby tzv. orálního kužele. Jeho základem je pochva, která překrývá zbylé hlavové přívěsky. Kusadla (mandibuly) jsou tenká a mají podobu injekční stříkačky, zatímco první pár čelistí (maxiluly) je čepelovitý. Druhý pár čelistí (maxily) srůstá a tvoří zadní část orálního kužele (pochva ale někdy vzadu srůstá sama). Oči zůstávají pouze larvám, zatímco u dospělců mizí. Samotná nervová soustava je chabě vyvinuta, ale jiná vnitřní ústrojí, například trávicí či svalový systém, jsou naopak vyvinuta velmi dobře.
Jde většinou o gonochoristy, samci jsou přičemž (mnohem) menší než samice. Několik druhů vykazuje postupný hermafroditismus. Úplný hermafroditismus byl zjištěn u rodů Petrarca a Introcornia, ale bez samooplození (a jde jednozančně o druhotně vyvinutou strategii). Vývoj je velmi variabilní, larvy se dostávají volně do vody buď již ve stavu tzv. cypridové larvy, charakteristického vývojového stádia celé skupiny Thecostraca, anebo jako primární larva typu nauplius (planktonní, nebo lecitotrofní). Počet svleků je též variabilní.
Ekologie Kapsovci jsou čistě mořská skupina, žijící do hloubek alespoň 5 000 m. Jde o striktní parazity, jejich hostiteli jsou ostnokožci (Echinodermata) a korálnatci (Anthozoa). S hostitelem žijí v kontaktu celý život, výjimkou potvrzující pravidlo budiž například Synagoga mira, jehož samci se na korály přichytávají pouze dočasně. Mezi kapsovci se objevují vnější i vnitřní parazité. Například Synagogidae se nabodávají na ostnokožce (až na výjimky, jakou je i zmíněný druh S. mira), Dendrogastridae žijí v jejich útrobách, Petrarcidae si budují hálky v koloniích větevníků, u čeledi Lauridae jsou dokonce samice endo- a samci ektoparazité korálnatců. K páření u většiny kapsovců zřejmě dochází jen jedenkrát za život, u rodu Dendrogaster žije samec trvale se samicí. Samice kapsovců často v plášti přechovávají i své potomstvo.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Korýši