Irina Petrovna Beleckaja (; * 10. března 1933 Leningrad) je ruská chemička a univerzitní profesorka. Specializuje se na organokovovou chemii.
Život Irina Beleckaja absolvovala katedru chemie Moskevské státní univerzity (MGU), v roce 1955. Poté absolvovala tříletý postgraduální program a v roce 1958 získala titul kandidáta chemických věd. Na MGU zůstala a v roce 1963 získala titul doktor chemických věd. V roce 1970 byla jmenována profesorkou. Od roku 1988 vedla Laboratoř organoprvkových sloučenin.
Irina Beleckaja se zabývá výzkumem organokovové chemie a jejími aplikacemi v problémech organické chemie. Zpočátku se její práce zaměřovala na reakční mechanismy. Spolu s Olegem Reutovem zkoumala elektrofilní reakce s nasyceným uhlíkem. Poté studovala reakční mechanismy organokovových sloučenin a reaktivitu karboanionů, zejména s ohledem na reaktivitu a strukturu iontových párů. Vyvinula první metody pro tvorbu vazeb uhlík-uhlík za použití katalyzátorů na bázi palladia nebo niklu. Založila také chemii organolanthanoidů.
Vedla více než 70 kandidátských disertačních prací a 8 doktorských disertačních prací. Mezi jejími studenty byl i Valentin Ananikov. Její jméno nese více než 1 000 vědeckých publikací. V roce 1974 se stala korespondentkou Akademie věd SSSR (nyní Ruská akademie věd) a v roce 1992 řádnou členkou. V letech 1991 až 1993 byla prezidentkou Oddělení organické chemie Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii (IUPAC). Do roku 2001 působila ve Výboru IUPAC pro technologii ničení chemických zbraní (CWDT). Je šéfredaktorkou vědeckého časopisu Russian Journal of Organic Chemistry. V roce 2021 se stala řádnou členkou Academia Europaea.
Irina Beleckaja je vdaná a má jednoho syna.
Reference
Kategorie:Ruští chemici Kategorie:Chemičky Kategorie:Profesoři chemie Kategorie:Narození 10. března Kategorie:Narození v roce 1933 Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé