Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk. Je úředním jazykem ve Slovinsku, a tedy patří mezi úřední jazyky EU. Jako jeden z místních jazyků se užívá také v Itálii a v Rakousku.
Ve slovinštině je psána a vydávána literatura. Ve slovinštině existuje také několik internetových vyhledávačů a televizních stanic.
Písmo a abeceda Slovinština se píše upravenou latinkou s přidanými znaky č, š a ž. Po dlouhých sporech (tzv. abecedna vojna) mezi slovinskými vzdělanci byla v polovině 19. století přejata chorvatská abeceda Ljudevita Gaje, ze které byly odstraněny znaky, které slovinština nepoužívá. Ta nahradila předchozí tzv. metelčici a bohoričici, tedy písma, která nepoužívala diakritiku, ale pokoušela se hlásky, které nemají v latince ekvivalent, nahradit zcela novými znaky – mnohdy výpůjčkami z cyrilice nebo tvorbou ligatur písmen latinky.
Výslovnost i neměkčí d, t, n h se čte jako ch v a l před souhláskou, na konci slova (i jednopísmenného) se čte jako /ʊ/ mluvená slovinština rozlišuje úzké e /e/ a široké e /ɛ/, dále pak úzké o /o/ a široké o /Ɔ/ oproti češtině může rozdílná výslovnost rozlišovat význam stejně psaných slov, např. hotel /hotel/ označuje hotel, kdežto hotel /hoteʊ/ označuje sloveso chtěl; podobně slovo zadovoljen znamená ve čtené podobě /zadovóljen/ spokojen, ktežto v podobě /zadovoljén/ uspokojen
Jinak je výslovnost stejná jako v češtině. Spolu se skutečností, že slovinština je vzhledem k češtině plna nepravých homonym (a to jak homofonních, tak homografních), bývají tyto rozdíly příčinou častých nedorozumění mezi Čechy a Slovinci.
Příklad: Píšeme: Hitri otroci so kuhali jed v vrtu na Dunaju. Čteme: Chitri otro:ci so kuchali jɛd ʊ vŕtu na Du:naju Přeloženo do češtiny: Rychlé děti vařily jídlo na zahradě ve Vídni.
Gramatika Slovinština užívá v minulém čase pomocné sloveso ve všech osobách (podobně jako chorvatština), na rozdíl od češtiny nebo slovenštiny, kde pomocné sloveso ve 3. osobě jednotného i množného čísla vymizelo, nebo od ruštiny, která neužívá pomocné sloveso vůbec. Příklad: Bil je še majhen – Byl ještě malý.
Budoucí čas používá stejný tvar jako čas minulý, pouze pomocný tvar slovesa být (biti) se liší. Příklad: Pomagal ti bom – Pomůžu ti.
Slovinština rozlišuje dokonavost, avšak pouze u některých sloves. Příklad: brati (číst) × prebrati (přečíst)
Slovinština jako jeden z mála jazyků na světě zná (a prakticky bez výjimek používá) duál, tedy dvojné číslo, ve slovinštině někdy též označovaná jako řeč milenců. Příklad: Jaz sem šel – já jsem šel Midva sva šla – já a ty (přičemž alespoň jeden z nás je mužského rodu) jsme šli Midve sva šli – já a ty (obě ženského rodu) jsme šly Mi smo šli – my (tři a více osob, z toho alespoň jedna mužského rodu) jsme šli Me smo šle – my (tři a více osob ženského rodu) jsme šly Srečala sem te – Potkala jsem tě Srečala sem vaju – Potkala jsem vás dva Srečala sem vas – Potkala jsem vás Okni sta umazani – (Právě) dvě okna jsou špinavá
Ukázky slovinského textu a lexika
Informace o slovinském spisovateli Ivanu Cankarovi Cankar je že kot tretješolec, leta 1891, napisal nekaj pesmi. Objavljati je začel kot dijak. Leta 1892 je v rokopisnem listu Sloga objavil krajši kritični članek in Junaško pesem iz naših dni. Otroško glasilo Vrtec mu je natisnilo pesem Pes, maček in miši. Že naslednje leto so mu v Dijaški prilogi Rimskega katolika objavili sestavek Moj prvi pogled na morje.
Překlad: Cankar už jako žák třetí třídy, roku 1891, napsal několik básní. Publikovat začal jako středoškolák. Roku 1892 publikoval v rukopisném listu Sloh kritický článek a Hrdinskou báseň z našich dní. Dětský oznamovatel Školka mu vytisklo báseň Pes, kočka a myši. Již rok nato mu ve Středoškolské příloze Řimského katolíka vydali črtu Můj první pohled na moře.
Falešní přátelé slov. otrok – čes. dítě slov. družina – čes. rodina slov. moč – čes. síla slov. zrak – čes. vzduch slov. kaditi – čes. kouřit slov. les – čes. dřevo slov. obraz – čes. obličej slov. časopis – čes. noviny
Znamení horoskopu beran – oven býk – bik blíženci – dvojčka rak – rak lev – lev panna – devica váhy – tehtnica štír – škorpijon střelec – strelec kozoroh – kozorog vodnář – vodnar ryby – ribi
Dny v týdnu pondělí – ponedeljek úterý – torek středa – sreda čtvrtek – četrtek pátek – petek sobota – sobota neděle – nedelja
Měsíce v roce Oficiálně se používají názvy odvozené z latiny:
leden – januar únor – februar březen – marec duben – april květen – maj červen – junij červenec – julij srpen – avgust září – september říjen – oktober listopad – november prosinec – december
Ve slovinštině existují i alternativní neoficiální názvy měsíců slovanského původu, a to:
leden – prosinec únor – svečan březen – sušec i brezen duben – mali traven květen – veliki traven červen – rožnik červenec – mali srpan srpen – otravnik i veliki srpan září – kimavec říjen – vinotok listopad – listopad prosinec – gruden
V nářečích se lze setkat i se staršími slovanskými názvy.
Příklady
Číslovky Slovinsky Česky ena jeden dva dva tri tři štiri čtyři pet pět šest šest sedem sedm osem osm devet devět deset deset
Užitečné fráze
Slovinsky Česky Živjo! / Zdravo! Ahoj! Adijo! / Na svidenje! Na shledanou! Dobro jutro! Dobré ráno! Dober dan! Dobré odpoledne! Dober večer! Dobrý večer! Da | Ja / Ne Ano / Ne Prosim Prosím Hvala! Děkuji! Najlepša hvala! Děkuji mnohokrát! Oprostite Promiňte / Omlouvám se Levo / Desno Levý / Pravý
Vzorový text
Související články
Zámuřština
Externí odkazy
Kategorie:Jazyky Slovinska Kategorie:Jihoslovanské jazyky Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie Kategorie:Živé jazyky