náhled|Výcvikový prostor jednotek SS ve středních Čechách 1942–45. Výcvikový prostor Waffen-SS Čechy (, od 1. září 1943 „), byl zřízen v březnu 1942 v prostoru zhruba vymezeném Vltavou, Sázavou, železniční tratí Praha-Tábor (úsek Čerčany-Olbramovice), železniční tratí Olbramovice–Sedlčany a dále dnešní silnicí I/18 ze Sedlčan směrem na Příbram až k řece Vltavě. Velitelství sídlilo nejprve v Benešově, od podzimu 1943 na zámku Konopiště. Funkce velitele připravovaného výcvikového prostoru byla zřízena 1. listopadu 1941. V pěti fázích došlo k vystěhování většiny původních obyvatel (cca 30 000 osob) z asi 65 obcí, menší část obyvatelstva (asi 40 %) byla zaměstnána na tzv. SS-Hofech, zajišťujících zásobování cvičiště zemědělskou produkcí.Historie vzniku výcvikového prostoru (1. část), 14. 2. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi V prostoru platily německé říšské zákony. Postupně zde byly zřízeny dělostřelecká škola, škola tankových granátníků, ženijní škola, škola stíhačů tanků a škola útočných děl. V Hradištku byl v roce 1942 zřízen pracovné-výchovný tábor, který byl v roce 1943 přeměněn na koncentrační tábor Hradištko, pobočku koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Cvičiště nebyla v plném rozsahu do konce války dokončena.

Obdobný výcvikový prostor SS s názvem Heidelager () byl také v Polsku u města Dębica.

Historie vzniku

Vyklizené obce a sídla

Vysidlování některých oblastí bylo součástí německé germanizační politiky, jejímž cílem bylo propojit území osídlená Němci a izolovat české osídlení do menších celků. Vyklízení probíhalo v pěti etapách: zóna I a Ib do 15. října 1942, zóna II do 1. dubna 1943, zóna IIb do 15. května 1943, zóna III do 31. prosince 1943, zóna IV do 31. října 1943, zóna V do 1. dubna 1944. Do 15. dubna 1944 bylo vyklizeno 65 obcí, 144 osad, 5682 domů. Vysídlení se týkalo 8619 rodin a 30 986 osob. Protože předchozí několikaleté přípravy probíhaly v utajení, obyvatelstvo se o svém vysídlení dozvědělo až těsně před akcí. Z některých obcí byla vysídlena výrazná většina obyvatelstva (převážně ve střední a severozápadní části), z mnoha jen zhruba polovina nebo i méně než čtvrtina (zejména v jihozápadní části). Vystěhovalci v I. etapě si mohli vzít s sebou živý i neživý inventář, v dalších etapách byli obyvatelé nuceni všechen majetek ponechat na místě.Interpelace poslanců Zeminové, Mikuláše, dr Neumana, dr Buriana vládě republiky Československé ve věci znovuvybudování 62 obcí okresů benešovského, sedlčanského a jílovského, vyklizených nacisty během války a silně poškozených okupanty, tisk č. 82, Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, 13. 12. 1945, in urocnice.eu

Hospodaření v prostoru K zabezpečení výživy vojenských jednotek, důstojníků SS a jejich rodin i zbylých původních obyvatel byly zřízeny tzv. SS-Hofy, zemědělské hospodářské jednotky vzniklé z dřívějších velkostatků či spojením skupin stávajících usedlostí. Pracovalo se zde denně včetně sobot a nedělí, zaměstnanci dostávali nepříliš velkou mzdu a deputát.

SS-Hofy nebo přidružené statky vznikly v obcích: Bezejovice, Blažim, Bukovany, Dublovice, Hostěradice, Hvozdec, Chlístov, Chvojen, Chýnov u Radíče, Jablonná, Jírovice, Křepenice, Líchovy, Luhy, Maskovice, Měřín, Minartice, Mrvice, Nahoruby, Nalžovice, Pecerady, Petrovice, Podělusy, Podolí, Poličany, Pomněnice, Poříčí nad Sázavou, Třebešice, Příčovy, Rabyně, Radič, Radošovice, Suchdol, Štětkovice, Teletín, Tisem, Tvoršovice, Vatěkov, Vidlákova Lhota, Zahradnice, Zberaz, Zbořený Kostelec, Žabovřesky.Historie vzniku výcvikového prostoru (2. část), 21. 7. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi

Dále na území vznikly rybníkářské, lesnické a zahradnické jednotky (SS-Teichwirtschaft, SS-Forste a SS-Gartenbau).

Německá strana předpokládala, že majetky z tohoto území budou po válce přiděleny zasloužilým německým důstojníkům.

Pracovní a zajatecké tábory Kromě místních obyvatel byli k práci později používáni i vězni. Na území bylo zřízeno několik táborů: pracovní výchovné tábory pro lidi vyhýbající se práci, sonderlagery pro lidi ze smíšených rodin (manžely židovek a potomky smíšených párů), kárný tábor pro provinilé příslušníky SS, pro politické vězně atd.Historie vzniku výcvikového prostoru (3. část), 21. 7. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi

Po skončení druhé světové války v červnu 1945 bylo v táboře v Lešanech drženo 15 000 německých zajatců, příslušníků Wehrmachtu nebo Waffen-SS. Na podzim 1945 zde byl internační tábor pro vysidlované německé obyvatelstvo.

Opevnění cvičiště Na jaře 1944 započalo velení s opevňováním cvičiště pomocí zátaras, minových polí, podminováním některých objektů atd. Tyto práce vyvrcholily na jaře 1945 s blížícím se koncem války.

Ukryté materiály V prostoru obce Hradištko bylo koncem dubna 1945 zakopáno množství beden nacistických materiálů evakuovaných z Berlína: tzv. Štěchovický archiv vykopala americká armáda bez vědomí československých úřadů o rok později. Předpokládá se, že někde v oblasti Hradištka je ukryto i množství dalšího materiálu, tzv. Štěchovický poklad.

Návrat obyvatelstva Již začátkem května 1945 německá vojska cvičiště opustila a obyvatelstvo se začalo spontánně vracet do svých domovů. Mnohé domy však byly zničené nebo zpustlé, a někteří obyvatelé proto zůstali ve svém dočasném bydlišti nebo obsadili některou usedlost po vysídlených Němcích v pohraničí. Byl vytvořen Národní výbor vyvlastněných obcí povltavských a posázavských, jeho nepříliš úspěšná činnost však byla ukončena 7. prosince 1945. Vyhláškou Ministerstva ochrany práce a sociální péče byla 18. června 1945 vydána vyhláška o zřízení zvláštních repatriačních úřadoven, kde se měli přesídlenci hlásit. Po ministerské poradě byl zřízen Koordinační výbor pro obnovu území bývalého cvičiště SS Benešov.

Velitelé cvičiště SS-Oberführer Julian Scherner (20. leden, 1941 – 4. září, 1941) SS-Oberführer Bernhard Voss (1. listopad, 1941 – 16. červen, 1942) SS-Oberführer Alfred Karrasch (20. červen, 1942 – 20. červenec, 1942) SS-Oberführer Johann von Feil (20. červenec, 1942 – 1. říjen, 1942) SS-Brigadeführer Alfred Karrasch (7. říjen, 1942 – 8. květen, 1945)

Organizační struktura cvičiště SS-Kavallerie Ausbildungs und Ersatz Regiment (Jezdecký výcvikový a záložní pluk SS) SS-Pionierschule Hradischko (Ženijní škola SS Hradištko) SS-Bewahrungsabteilung Dublowitz (Zkušební oddíl SS Dublovice) SS-Panzerjäger (Sturmgeschütz) Ausbildungs und Ersatz Abteilung (Výcvikový a záložní oddíl pancéřových stíhačů SS) SS-Bewahrungsabteilung Chlum (Zkušební oddíl SS Chlum) SS-Panzerjäger Ausbildungs Abteilung 4 (4. oddíl pancéřových stíhačů SS) SS-Wachkompanie 10 (10. strážní rota SS) SS-Freiwilligen Kavallerie Division (Dobrovolnická jízdní divize SS) SS-Ersatzbatterie des Feldzeugdienstes bei der SS Artillerie Schule II (Záložní baterie SS od II. dělostřelecké školy SS) SS-Artillerie Schulle II (II. dělostřelecká škola SS) Kommandantur des Übungsplatzes Beneschau (Velitelství výcvikového prostoru Benešov) SS-Lehrküche Beneschau (Cvičná kuchyň SS Benešov) SS-Panzergrenadier Schule Prosetschnitz (škola tankových granátníků SS Prosečnice)

Odkazy

Reference

Literatura Jaroslava Krausová: „Cvičiště SS u Benešova (Vysídlování obyvatelstva a jeho poválečný návrat)“, diplomová práce, Universita Karlova v Praze, 1996 Ivan Máška: „Cvičiště SS „Böhmen“ 1942-45, Příspěvek k životu obyvatel Podblanicka“, diplomová práce, Universita Karlova v Praze, 1999 HOFFMANOVÁ, Jaroslava – JUNĚCOVÁ, Jiřina (eds.): Zřizování cvičiště zbraní SS Benešov a poválečná obnova území 1942-1950. Praha 1965. J. Hoffmannová, J. Juněcová: „Zřizování cvičiště zbraní SS Benešov a poválečná obnova území, 1942 – 1950“, faksimile, Státní ústřední archiv v Praze, 1985 Václav Šmerák: "Toulky mezi Vltavou a Sázavou", Mladá fronta a.s., 2013 Petr Kos: Cvičiště Benešov – vstup zakázán!!, Posázaví, 2011 Pavel Kmoch: Konec pánů Benešovska. SS-Stadt Böhmen, Ortsgruppe der NSDAP Beneschau, Wallenstein a ti druzí. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3212-6. ZOUZAL, Tomáš: Zabráno pro SS. Zřízení výcvikového prostoru Böhmen v letech 2. světové války. Naše vojsko, Praha 2016. ZOUZAL, Tomáš: Na cvičišti SS. Život ve výcvikovém prostoru Böhmen za 2. světové války. Naše vojsko, Praha 2024. ZOUZAL, Tomáš: Hospodářské dvory SS ve výcvikovém prostoru Böhmen. Český časopis historický, sv. 119, č. 4. ZOUZAL, Tomáš: Transfer českého obyvatelstva z vojenského cvičiště SS Benešov a jeho sociální dopady (1942 – 1945). Závěrečná diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2011.

Související články Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska Konečné řešení české otázky Koncentrační tábor Hradištko

Externí odkazy

Jan Vajskebr, Petr Kaňák: Waffen SS v Protektorátu Čechy a Morava, web Ze světa detektorů kovu Helmut Gaensel: Proč právě Štěchovice a Hradištko? Cvičiště vojsk SS na webu benešovské místní části Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi

Kategorie:Protektorát Čechy a Morava Kategorie:Vojenské prostory v Česku Kategorie:Geografie okresu Praha-západ Kategorie:Geografie okresu Benešov Kategorie:Geografie okresu Příbram Benešovsko

Kategorie:Vojenství ve Středočeském kraji