Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (, Szent Pál első remete szerzeteseinek rendje; OSPPE), jehož členové se nazývají též paulíni, je římskokatolický žebravý řád založený ve 13. století v Uhersku.
Historie V roce 1783 došlo ke zrušení řady klášterů v Čechách, v Předlitavsku, Štýrsku a dalších oblastech, a politické nepokoje v Uhrách přinesly stejný osud většině uherských klášterů, které do té doby poskytovaly neocenitelné služby náboženství a vzdělání. Zničení letopisů těchto klášterů výrazně ochudilo historické prameny. V Polsku zůstalo jen několik málo klášterů tohoto řádu. Na počátku 20. století existovaly už jen dva paulínské kláštery. Jedním z nich byl kostel svatého Michaela archanděla a svatého Stanislava ze Szczepanówa – biskupa a mučedníka, připojený ke klášteru Na Skałce (Na skále) v Krakově, který založil Jan Długosz a který je považován za národní svatyni. Druhým byl již dříve zmíněný klášter Panny Marie Jasnogórské (Jasná Hora). náhled|Paulínští řeholníci v procesí na svátek Božího Těla u farnosti sv. Urbana a Vavřince v Prima Porta v Římě Mezi významné členy řádu patřil Jiří Martinuzzi, biskup z Velkého Varadína (Oradea) a kardinál (zavražděn 16. prosince 1551), významná osobnost uherských dějin; Matthias Fuhrmann z Hernalsu († 1773), rakouský historik a editor Acta sancti Pauli Thebæi; Fortunatus Dürich (1802) a František Faustin Procházka († 1809), kteří se podíleli na překladu Bible do češtiny.
Charakteristika Jméno řád převzal po poustevníku sv. Pavlu z Théb. Charakteristické odznaky řádu jsou: hábit z bílého sukna, škapulíř s cingulem a kapucí bílé barvy. Nošení hábitu, avšak hnědé barvy s bílým kloboukem, povolil papež již v roce 1342 pro odlišení od toulavých „mnichů“. Heslo řádu zní (tj. „Být sám jen s Bohem“).
Náplní činnosti řádu je rozjímání (kontemplace) a pastorace. Klade se velký důraz na vzdělání. Konventuálové se nazývají fratres professi a dělí se na kněze (clerici monachi) a laické bratry. Dříve bylo generální řádové studium ve městě Lepoglava v Chorvatsku. Pro řád je typická úcta k Panně Marii, v jeho správě je mnoho mariánských poutních míst.
Vedení řádu Vedení řádu sídlí v polském klášteře Jasná Hora (polsky Jasna Góra) v Čenstochové. Ve světě nyní existuje nejméně 34 klášterů řáduPetr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 149., v nichž žije asi 400 řeholníků, z toho 200 je kněží.
České kláštery první poustevna Přední Výtoň čili Hejrov před rokem 1420 Obořiště, klášter s kostelem sv. Josefa založen z daru Tomáše Jana Pešiny z Čechorodu z roku 1670, povolení ke stavbě vydal císař Leopold I. roku 1678, stavba byla dokončena roku 1685. Klášter zrušil císař Josef II. roku 1786. Konvent paulínů v Moravském Krumlově vznikl roku 1657 převzetím bývalé piaristické koleje, která sama dříve sídlila v někdejším klášteře augustiniánů ze 14. století. Pavlíni zde navázali na vzdělávací činnost piaristů a díky štědré fundaci od knížete Ferdinanda Jana z Liechtensteina provozovali čtyřtřídní gymnázium. Jejich působení trvalo do 17. března 1786, kdy byl klášter zrušen. V současnosti jsou v Česku dva řeholní domy paulínů v Ostravě a Plzni.
Slavné osobnosti řádu Augustyn Kordecki Jiří Martinuševič Volfgang Vuk de Gyula
Reference
Literatura Petr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 149.
Externí odkazy
Catholic Encyclopaedia Stránka paulínů Stránky paulínů v Ostravě
Kategorie:Žebravé řády Kategorie:Organizace nazvané po osobách