Dominik Hašek, rodným příjmením Kaštánek (* 29. ledna 1965 Pardubice), známý také pod přezdívkou Dominátor, je bývalý český hokejový brankář. Jeho polorodým bratrem je bývalý fotbalista Martin Hašek (mají společnou matku). V roce 2012 jej časopis The Hockey News vyhlásil nejlepším evropským hokejistou v historii NHL.Hašek je nejlepším Evropanem historie, vyhlásil magazín, Lidovky.cz, 15.7.2012 U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.
Hokej začal hrát v šesti letech v rodných Pardubicích, v šestnácti si za tým Tesla Pardubice poprvé zachytal v nejvyšší československé lize. V sezóně 1982/1983 se Hašek v pardubickém týmu propracoval na pozici brankářské jedničky a ve svých osmnácti letech se stal nejmladším reprezentačním brankářem v historii Československa. V draftu NHL roku 1983 byl vybrán na celkově 199. pozici týmem Chicago Blackhawks.
V letech 1987 a 1989 se stal s Pardubicemi mistrem republiky. Sezónu 1989/1990 odehrál kvůli vojenské službě v týmu HC Dukla Jihlava. V následující sezóně poprvé nastoupil v zámořské International Hockey League za tým Indianapolis Ice a v National Hockey League za tým Chicago Blackhawks. Po dvou letech byl vyměněn do týmu Buffalo Sabres, ve kterém se postupně stal jedničkou a kde strávil celých 9 sezón. V roce 1998 se s českým reprezentačním výběrem stal olympijským vítězem. Sezónu 2001/2002 odehrál v týmu Detroit Red Wings a poprvé vyhrál Stanley Cup. Po následující roční pauze se vrátil do NHL a odehrál další sezónu za Detroit. Po roce pak přestoupil do týmu Ottawa Senators, odehrál v něm jednu sezónu a poté se vrátil do Detroitu. Za Red Wings tentokrát odehrál dvě sezóny a v sezóně 2007/2008 s nimi vyhrál druhý Stanley Cup. Následovala další roční pauza a po ní roční působení v české extralize, završené ziskem mistrovského titulu s týmem HC Pardubice. Svoji poslední sezónu 2010/2011 odehrál v Kontinentální hokejové lize za tým HK Spartak Moskva.
Hašek je šestinásobným držitelem Vezina Trophy, dvojnásobným vítězem ceny pro nejužitečnějšího hráče NHL – Hart Memorial Trophy (1996/1997, 1997/1998), dvakrát vyhrál také Ted Lindsay Award (1997, 1998), třikrát pak William M. Jennings Trophy (1994, 2001, 2008). V Česku byl vyhlášen pětkrát vítězem ankety Zlaté hokejky (1987, 1989, 1990, 1997, 1998), v roce 1998 vítězem ankety Hokejista století a v letech 1994 a 1998 vítězem ankety Sportovec roku.
V roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Dne 1. prosince 2013 byl v pardubické aréně vyvěšen Haškův dres s číslem 9. V roce 2014 byl uveden do Hokejové síně slávy v Torontu. Dne 13. ledna 2015 Buffalo Sabres slavnostně vyřadilo jeho číslo 39 a jeho banner od tohoto dne visí u stropu haly KeyBank Center v Buffalu. Téhož roku byl uveden do Síně slávy IIHF.
Dětství Dominik Hašek se narodil Aloisi a Marii Kaštánkovým. Po dvou letech se rodiče rozvedli, Marie se provdala podruhé za Jana Haška, avšak Dominikovi do jeho deseti let, kdy jeho biologický otec souhlasil s přejmenováním, zůstalo příjmení Kaštánek. Právě jeho nevlastní otec jej poprvé v pěti letech vzal na zamrzlé jezero za řekou. Od té doby si doma hrál na brankáře, kde mu byly dveře brankou a děda útočníkem střílející tenisový míč. V této době začal chodit v doprovodu dědy na zimní stadión tehdejší Tesly Pardubice, kde se mu stali vzorem brankáři jako Miroslav Lacký či Jiří Crha. V šesti letech jej rodiče přihlásili do pardubické přípravky, kde se poprvé setkal s „profesionálním“ hokejem. Na konci sedmdesátých let byli pardubičtí mladší žáci v brance s Dominikem Haškem k neporažení. Tento výběr vydržel pohromadě až do dorostu, kde roku 1977 vyhrál československý přebor. O rok později byl třináctiletý Dominik Hašek vybrán do reprezentačního týmu „šestnáctiletých“. V prosinci odehrál první zápas v této reprezentaci – přátelské utkání v Táboře, a v lednu následujícího roku se účastnil turnaje v sovětském Toljatti, odkud si odvezl trofej pro nejlepšího gólmana. Později získával zkušenosti i s výběrem „sedmnáctiletých“ a „osmnáctiletých“.
V prosinci roku 1981 se v seniorském týmu Pardubic zranila brankářská jednička Jaroslav Radvanovský, do zápasů musel nastoupit druhý brankář Milan Kečkeš. A tak byl Zdeňkem Uhrem povolán šestnáctiletý Dominik Hašek, aby se posadil na lavici střídačky. Svoji šanci dostal ihned v prvním zápase, který hrála Tesla v Praze se Spartou. Poté, co po dvou třetinách hosté prohrávali 1:3, byl Dominik Hašek poslán do branky. Tehdy jako šestnáctiletý ve své ligové premiéře nezabránil dalším dvěma gólům, a tak se Pardubice z hlavního města vracely s prohrou 2:5. Dalším zápasem, ve kterém Dominik Hašek dostal šanci, bylo střetnutí v Gottwaldově. I přesto, že nastoupení tak mladého hráče v důležité pozici by pro Pardubice mohlo znamenat velké potíže, vše se vyplatilo a Tesla tentokrát slavila vítězství 5:1. Po vánoční přestávce se vrátil z marodky Radvanovský, takže Hašek plnil spíše funkci třetího brankáře, avšak i přesto celkově nastoupil ve dvanácti zápasech s průměrem obdržených branek na zápas 3,09.
Nejvyšší liga
Úspěšné začátky V sezóně 1982/1983 se stává z Haška brankářská dvojka za Radvanovským. Milan Kečkeš byl uvolněn do Bratislavy. Postupem času se Hašek propracoval na pozici brankářské jedničky. Od šestnáctého kola vyhrály Pardubice díky Haškovi jedenáct zápasů v řadě a umístily se v čele tabulky. V té době se stal jeho nejlepším přítelem František Musil, se kterým se v týmu setkával již od dorostu. V roce 1983 dostal Hašek první pozvánku na seniorské mezistátní utkání. První vystoupení za národní tým si odbyl 15. února 1983 v přátelském utkání se Švédskem v Göteborgu. V době této premiéry mu bylo osmnáct let, díky čemuž se stal nejmladším brankářem v historii reprezentace. Tento zápas však prohrál 2:3, i přesto obdržel cenu pro nejlepšího hráče zápasu. V dalších zápasech, kde byl také nasazen, již oslavoval výhry, jako například opětovný střet se Švédskem 11:2, Kanadou 4:1 a Finskem 9:6. Po těchto zkušenostech byl nominován na svůj první světový šampionát v Německu. Jak bylo v plánu, Hašek plnil funkci druhého brankáře po Jiřím Králíkovi. V celém šampionátu odehrál dva zápasy: se sovětskou sbornou, kde si odnesl pětibrankové manko a ve druhém zápase s italským výběrem si naopak připsal první shutout. V ostatních zápasech již nastupoval Králík. I přesto tento šampionát znamenal pro Dominika Haška velkou zkušenost a stříbrnou medaili. V nové nastávající sezóně nastupoval Hašek již jako jednička Tesly.
Při draftu 8. června 1983 byl Dominik Hašek vybrán v 11. kole na celkově 199. místě týmem Chicago Blackhawks. Poté, co se zranil Králík, byl Hašek Bukačem vybrán na prosincovou Cenu Izvestijí a později i na lednovou předolympijskou přípravu. Přestože měl Hašek sen se dostat na olympijské hry, překazil mu je zotavený Králík. To jej rozladilo a po zbytek sezóny musel třikrát nastoupit jen jako náhradník.
Roku 1984 obdržel Hašek pozvánku na Kanadský pohár. Avšak pro československý tým znamenala 4 utkání prohru, jen s Německem remíza. Československo skončilo celkově na šestém, posledním, místě. Po návratu z Kanady na Haška čekal nový trenér – Karel Franěk, bývalý asistent Bukače. I přesto, že Pardubice skončily celkově na čtvrtém místě, Dominik Hašek měl tuto sezónu nejhorší průměr branek na zápas v československé lize – 3,25. I přes velkou snahu dostat se na mistrovský šampionát konající se v Praze měli zkušení gólmani Jiří Králík a Jaromír Šindel přednost před mladíkem z Pardubic.
V roce 1984 odmaturoval na pardubickém gymnáziu a následně začal studovat dějepis a pedagogiku na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Vysokou školu úspěšně dokončil v létě 1989, do jeho diplomové práce Psychologická osobnost brankáře přispěli různí hokejoví brankáři (Peter Lindmark, Karl Friesen, Jiří Králík, Jiří Holeček).
V prosinci 1985 byl opět vybrán do reprezentačního týmu pro Cenu Izvestijí v Moskvě, odkud si odvezl hlavní cenu. O čtyři měsíce později se vrátil zpět do Moskvy, tentokrát na mistrovství světa, kde se však československému týmu vůbec nevedlo. Jen jedna výhra a jedna remíza stačily k celkovému pátému místu. Pardubice směřující k titulu mistrů však vypadly v semifinále playoff s Košicemi. On sám byl alespoň vyhlášen nejlepším brankářem ligy.
První mistrovský titul náhled|Pro Haška typická drátěná maska Pro Pardubice byla tato sezóna mistrovská. V domácích zápasech ztratili hokejisté Tesly pouhé tři body. V zápasech odehrávajících se na cizí půdě byli o to horší. I přesto Pardubice zakončily vítězně základní část s pětibodovým náskokem nad Spartou. Čtvrtfinále nastoupili pardubičtí proti Gottwaldovu, který byl vyřazen po dvou zápasech. Semifinále, kde se střetli se slovenskými Košicemi, dopadlo stejně jako čtvrtfinále. O mistrovský titul se nakonec střetli Pardubice a HC Dukla Jihlava. V prvním zápase excelovali pardubičtí hráči, kteří zvítězili 6:1. Stejný výsledek, avšak v opačném gardu, přinesl i druhý zápas, zde byl po pátém gólu vystřídán náhradníkem Michalem Kopačkou. Třetí zápas znamenal pro Pardubice těsné vítězství a pro Dominika Haška přímo čisté konto 1:0. Aby střídání výsledků bylo celkové, Pardubice ve čtvrtém finálovém zápase prohrály 2:3. A proto se muselo rozhodnout v pátém posledním zápase v Pardubicích. Přestože ze začátku pardubičtí hráči vyhrávali, po první třetině odešli do kabin s jednogólovou ztrátou. Na počátku druhé třetiny zápasu pardubičtí srovnali a do konce celého zápasu se skóre již nezměnilo, proto bylo sehráno prodloužení, které skončilo po jedenácti minutách, kdy jeden z pardubických trestal chyby jihlavské obrany. Ve svých dvaadvaceti letech si připsal svůj první mistrovský titul. Následně byl opět vyhlášen nejlepším brankářem ligy.
Krátce po ligovém triumfu se přemístil do sousedního Rakouska, kde se zúčastnil mistrovství světa. S výhrou nad Finy, remízou s Kanaďany a prohrou se Sověty si zajistili postup mezi finálovou čtyřku. První zápas se Švédy skončil remízou 3:3. Následný zápas se sovětskou sbornou znamenal pro československé hokejisty mnoho. Výhra by znamenala vítězství v celém šampionátu, remíza či prohra by je posunula na stříbrné, či bronzové umístění. Antonín Stavjaňa otevřel skóre zápasu. Do 53. minuty se skóre nezměnilo, poté však nestačil na střelu Vladimíra Krutova a později ani na Igora Stělnova. Tato prohra československý výběr odsoudila na konečné bronzové místo. Přesto byl Dominik Hašek vyhlášen nejlepším brankářem turnaje a byl zařazen do All-Star turnaje. V průběhu turnaje jej kontaktovali zástupci draftujícího Chicaga, kteří mu nabídli smlouvu, kterou však odmítl. Tento rok byl v Československu vyhlášen vítězem Zlaté hokejky, poté, co obdržel 970 hlasů, což znamenalo o 208 hlasů více než druhý v pořadí Jiří Hrdina.