Obecně závazná vyhláška obce je v České republice právní předpis vydávaný na základě zmocnění v čl. 104 odst. 3 Ústavy zastupitelstvem obce v její samostatné působnosti. Obecně závazné vyhlášky mohou upravovat jen právní vztahy v mezích samostatné působnosti obce dle § 7 a 10 zákona o obcích, v případě hlavního města Prahy dle § 44 zákona o hlavním městě Praze. Vyhláška musí být v souladu se zákony České republiky a předmětem regulace musí být veřejné záležitosti místního významu, které nejsou záležitosti kraje či státu.
Vedle obecně závazných vyhlášek, vydávaných zastupitelstvy v samostatné působnosti obcí, vydávají obce v přenesené působnosti (státní správa přenesená na orgány územní samosprávy) nařízení, která schvaluje rada obce. Akty obce v samostatné působnosti, které nemají obecnou platnost, ale týkají se konkrétních osob či právních vztahů, mají formu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření.
Podle zákona o obcích z roku 1990 se vydávaly obecně závazné vyhlášky i ve věcech přenesené působnosti. Teprve zákon z roku 2000 rozlišil nařízení obce od vyhlášek obce.
Působnosti Obce mají zákonem o obcích (128/2000 Sb., § 10), v případě Prahy zákonem o hlavním městě Praze (131/2000 Sb., § 44), dáno obecné zmocnění, na jehož základě mohou ukládat povinnosti: k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku (zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány) pro pořádání a průběh veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku k zajištění udržování čistoty na veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí a veřejné zeleně a k užívání obecního majetku sloužícího veřejnosti stanoví-li tak zvláštní zákon. Mezi nejzávažnější taková zmocnění patří právo obce dle § 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, stanovit sazbu místních poplatků, podrobnosti jejich vybírání a splatnost, související ohlašovací povinnosti a úlevy či osvobození, případně vymezení míst podléhajících poplatku.
Široká a vágní zmocnění v zákoně o obcích působí nezřídka výkladové obtíže a mohou se dostávat do kolize s ústavními principy, když obce upravují věci, které řeší nebo by měl řešit zákon. Také proto Ústavní soud zrušil řadu obecních vyhlášek s odůvodněním, že obec překročila svou pravomoc (týkalo se to např. vyhlášek zakazujících konzumaci alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích, vyhlášek zakazujících propagaci komunismu, vyhlášek omezujících chov domácích zvířat apod.).
Ústavní soud České republiky nálezem z 8. 3. 2007 Pl. ÚS 69/04 potvrdil právo obcí zakázat na svém území takovou činnost, která ohrožuje život, zdraví, majetek a bezpečnost občanů (př. požívání alkoholu na veřejných prostranstvích).Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8. března 2007, sp. zn. PL.ÚS 69/04
Vyhlašování Vyhlášení se (dle § 12 zákona o obcích) provede tak, že se právní předpis obce vyhlásí ve Sbírce právních předpisů obcí a krajů úřední desce po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho vyhlášení ve Sbírce právních předpisů obcí a krajů, účinnosti nabývá patnáctým dnem po dni vyhlášení není-li v ní stanoven jiný počátek účinnosti (pozdější, nebo, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, i dřívější, ne však dříve než ke dni vyhlášení). Do 1. 1. 2022 byly vyhlašovány vyvěšením na úřední desce obce. Kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým. Mnohé obce zveřejňují své právní předpisy například na internetu, není to však povinné. Obec musí vést evidenci právních předpisů, které vydala – evidence musí obsahovat pořadové číslo předpisu v rámci kalendářního roku, název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Vlastní sbírky právních předpisů obce obvykle nevydávají, s výjimkou Prahy, která je zároveň krajem a vztahuje se na ni zvláštní zákon. Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala.
Dozor a opravné prostředky Právní úprava Podle § 12 odst. 6 zákona o obcích zašle obec zašle obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra (na rozdíl od nařízení, která zasílá krajskému úřadu). Dozor nad samostatnou působností obcí přísluší ministerstvu vnitra od 1. ledna 2003, předtím jej vykonával přednosta okresního úřadu.
Podle § 123 zákona o obcích vyzve ministerstvo vnitra obec k nápravě, pokud obecně závazná vyhláška obce odporuje zákonu. Nezjedná-li obec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, ministerstvo rozhodne o pozastavení účinnosti vyhlášky a zároveň stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, přičemž rozhodnutí nabývá účinnosti dnem, kdy je rozhodnutí doručeno obci. V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obce s lidskými právy a základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit účinnost vyhlášky i bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Ministerstvo zruší rozhodnutí o pozastavení účinnosti neprodleně poté, co obdrží oznámení o zjednání nápravy. Proti rozhodnutí ministerstva může obec podat rozklad.
Není-li ve stanovené lhůtě zjednána náprava, po uplynutí 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu, v případě podání rozkladu po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy nabylo účinností zamítnutí rozkladu, podá ministerstvo Ústavnímu soudu návrh na zrušení vyhlášky. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci. Shledá-li Ústavní soud, že vyhláška je neústavní či nezákonná, zruší ji. Pravomoc rušit neústavní a nezákonné obecně závazné vyhlášky Ústavnímu soudu dává čl. 87 odst. 1. písm. b) Ústavy České republiky a blíže ji upravuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Podnět ústavnímu soudu na zrušení obecně závazné vyhlášky může podat kromě ministerstva vnitra také vláda, skupina nejméně 25 poslanců, skupina nejméně 10 senátorů, podavatel ústavní stížnosti, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, v případech meritorního rozhodování o ústavní stížnosti i plénum Ústavního soudu, zastupitelstvo kraje, zastupitelstvo obce, veřejný ochránce práv, věcně příslušný ústřední orgán státní správy nebo ředitel krajského úřadu. Žádné jiné subjekty (například prezident republiky) toto právo nemají. Aktivní legitimace přitom může být považována za omezenou z hlediska role příslušného orgánu, například v usnesení Pl. ÚS. 32/06 dospěl Ústavní soud k názoru, že ministerstvo nemůže návrhem uplatnit jiné námitky ani napadnout jiná ustanovení vyhlášky než ty, které uplatnilo v řízení o pozastavení účinnosti vyhlášky. Také je-li odmítnuta ústavní stížnost, ani souvisejícím návrhem na zrušení vyhlášky se již Ústavní soud nezabývá. Účastníci řízení jsou obvykle dva, obec a navrhovatel. Vedlejším účastníkem se může stát například veřejný ochránce práv, který se svým prohlášením může ve stanovené lhůtě k řízení připojit, což v praxi využil dvakrát, nebo jiný subjekt, který také podal oprávněný návrh v téže věci.
Pokud není návrh na zrušení vyhlášky podán v souvislosti s ústavní stížností, může jej oprávněný subjekt podat kdykoliv v době platnosti vyhlášky, tj. například pro ministerstvo vnitra neplatí žádná lhůta, v jaké by muselo doručenou vyhlášku posoudit.
Podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Ústavy by prováděcí zákon mohl zrušení podzákonného předpisu pro rozpor se zákonem delegovat i na Nejvyšší správní soud. V současné době však Nejvyšší správní soud tuto pravomoc nemá a pokud shledá nezákonnost podzákonného předpisu, může rozhodnout pouze o jeho neaplikování v konkrétním případě.Veronika Mizerová: Kontrola ústavnosti obecních vyhlášek českým ústavním soudem, diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Katedra ústavního práva a politologie, obhájena 13. 5. 2009
Opakované vydání vyhlášky Pozastavení platnosti vyhlášky obci nebrání v tom, aby přijala novou vyhlášku v téměř shodném znění. Takto v únoru a červnu 2006 postupovala Plzeň poté, co jí byla ministerstvem vnitra pozastavena účinnost vyhlášky o regulaci prostituce. Poté, co primátor vyjádřil připravenost navrhnout čtvrtou vyhlášku, třetí verzi vyhlášky už ministerstvo nepozastavilo.Města mohou vyhnat prostitutky z ulic, řekl soud, iDnes.cz, 8. 3. 2007, cen, Ivana SvobodováVnitro zarazilo Plzni další vyhlášku o prostituci, Novinky.cz, 21. 6. 2006
Tiskový odbor ministerstva k tomu sdělil, že podobné opakované vydávání stejných vyhlášek do té doby ministerstvo zaznamenalo pouze v Jindřichovicích pod Smrkem, kde však nešlo o prostituci. Jindřichovice pod Smrkem pod vedením starosty Petra Pávka opakovaně vydaly vyhlášku, kterou se upravují vztahy mezi úředníky státní správy a místní samosprávou, zakazující nezvaným úředníkům státní správy v rámci úřední činnosti vstupovat na území obce a stanovující výši úhrady za čas, který jim pracovníci obce budou věnovat. Dne 5. září 2003 byla vydána pod číslem 3/2003, její účinnost ministerstvo vnitra pozastavilo rozhodnutím ze 30. října 2003, na což obec 31. října 2003 reagovala zrušením vyhlášky č. 3/2003 a jejím nahrazením novou vyhláškou č. 5/2003 o prakticky shodném obsahu. Když ministerstvo vnitra zahájilo řízení o pozastavení její účinnosti, obec přijala 12. března 2004 již třetí vyhlášku, vyhlášenou pod číslem 1/2004. Ministerstvo na to reagovalo tím, že původní návrh Ústavnímu soudu na zrušení první vyhlášky rozšířilo o další dvě vyhlášky, aniž by předtím pozastavil jejich účinnost, a Ústavní soud tento postup akceptoval, protože trvat ve vztahu k obstrukcím obce na dodržení zákona by bylo požadavkem „nadměrně formálním“. Nálezem Pl. ÚS 49/03 dne 28. dubna 2005 pak Ústavní soud třetí z vyhlášek zrušil.Jiří Kroupa: Jindřichovice pod Smrkem: „Protiúřednická“ vyhláška a její zrušení Ústavním soudem , Veřejná správa, 28/2005
Počet návrhů podle způsobu vyřízení
Od roku 1993 do konce ledna 2009 Ústavní soud rozhodl o 165 návrzích na zrušení obecně závazné vyhlášky obce, přičemž v 93 případech soud rozhodl nálezem: v 61 případech vyhověl návrhu zcela, ve 22 případech vyhověl zčásti, v 10 případech návrh zamítnul. 8 návrhů bylo odmítnuto pro nepříslušnost, 25 bylo pro neoprávněnost navrhovatele, 6 pro nepřípustnost a 1 pro zjevnou neopodstatněnost. 3 řízení byla zastavena kvůli zpětvzetí návrhu a 27 řízení kvůli opravě či zrušení napadené vyhlášky před vynesením nálezu.
Statistika návrhů ústavnímu soudu od roku 1993:http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx, stav k 1. 2. 2009 Rok Počet rozhodnutí Počet nálezů Vyhověno zcela Vyhověno zčásti Zamítnuto Počet usnesení Odmítnuto Zastaveno nepříslušnost neoprávněnost navrhovatele nepřípustnost zjevná neopodstatněnost zpětvzetí návrhu oprava / zrušení napadené vyhlášky 1993 4 0 0 0 0 4 2 1 0 0 1 0 1994 28 13 11 1 1 15 2 9 2 0 1 1 1995 11 7 5 2 0 4 0 3 0 0 0 1 1996 15 10 9 1 0 5 0 2 0 0 0 3 1997 20 7 5 2 0 13 4 5 1 0 0 3 1998 9 5 5 0 0 4 0 1 0 0 0 3 1999 8 7 5 0 2 1 0 0 1 0 0 0 2000 2 1 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 2001 8 5 3 1 1 3 0 2 0 0 0 1 2002 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2003 3 1 0 1 0 2 0 0 0 0 0 2 2004 4 3 3 0 0 1 0 0 0 0 0 1 2005 14 6 2 4 0 8 0 1 0 1 0 6 2006 15 12 9 1 2 3 0 1 0 0 0 2 2007 14 10 4 4 2 4 0 0 2 0 0 1 2008 8 5 0 4 1 3 0 0 0 0 0 3 2009 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 Celkem 165 93 61 22 10 72 8 25 6 1 3 28
Podavatelé