Dáma s malou nožkou je československý němý film z roku 1919 pohybující se na rozmezí tří žánrů – detektivky, grotesky a milostné romance. Ve filmu se poprvé před kamerou představily Olga Augustová a Anny Ondráková, pozdější významná osobnost světového filmu.
Plakát k filmu navrhl Martin Frič, přičemž se jednalo o jeho první práci ve filmovém průmyslu. Kreslené mezititulky jsou dílem Ferdinanda Fialy.
Děj Tom Machata, soukromý detektiv a vášnivý čtenář Detektivních novel, má hlavu plnou kriminálních případů – muž v masce s mrtvolou dívky; dva muži se honí po střeše, až jeden svrhne druhého dolů; svědkyně je pronásledována a probodena dýkou – jedná se však o pouhé představy. Mezitím je Tomův asistent Archibald okraden o tašku plnou peněz. Na místě činu si všimnou stopy velmi malé nohy a rozhodnou se pro neotřelé pátrání. Tom, oblečený do extravagantní kostkované šály a čepice, nabízí na kluzišti pomoc s obouváním bruslí a Archibald v přestrojení nabízí služby čističe bot – ovšem jen dámám s číslem nohy menším než 36. Zatímco Tom se seznámí s půvabnou mladou ženou, Archibald po zájmu od staré metařky od svého pátrání upouští.
Mladá žena se pak na Toma obrátí s prosbou, aby vypátral, kde byl její přítel předchozí noci. Doma nad jeho fotografií přemýšlí o dalším postupu, když v tom se hledaný muž objeví ve dveřích. Přináší s sebou tašku, která mu nad ránem po návratu z flámu přistála na hlavě. V ní našel Tomovu adresu s informací, že je detektiv. Na oplátku tak Toma žádá, aby zjistil, s kým se schází jeho přítelkyně – netuše, že dotyčného má přímo před sebou. Tom ho pošle za Archibaldem oblečeným v kostkované šále a čepici a sám pak pospíchá za dámou s malou nožkou.
Obsazení
Výroba Záběry exteriérů zahrnovaly Kinského sady, Stromovku, Letnou, Baštu sv. Tomáše, Mariánské náměstí, Apolinářskou ulici či bránu Zemské porodnice. Na střeše paláce Lucerna byla natočena finální scéna divoké honičky.
Rozdělení tvůrčích rolí při realizaci filmu zůstává poněkud nejasné a informace se napříč literaturou rozcházejí – jednou je jako autor scénáře, potažmo námětu, uveden sám Gustav Machatý, jindy se o pozici dělí s Janem S. Kolárem. Na režii se podíleli Přemysl Pražský s Kolárem, ačkoliv recenze uveřejněná v periodiku Kinopublikum hovoří pouze o druhém jmenovaném – ten však svoji režijní spoluúčast zpochybnil při rekonstrukci filmu, kdy sobě přisoudil pozici scenáristy a za režiséra označil Pražského.
V roce 1960 byl film upraven a znovusestaven pod vedením samotného Jana S. Kolára, přičemž byl na začátek vložen předfilm Jak byla Anny Ondráková získána pro film (natočeno v roce 1921).
Filmová kritika Film obdržel převážně pozitivní kritiku, která chválila režiséra Jana S. Kolára pro jeho snahu vtisknout filmu mezinárodní nádech. Po technické stránce byla vyzdvižena práce s kamerou, jež vynikala „fotografií u nás co do čistoty snad dosud neviděnou“. Kladného přijetí se dočkalo také herecké obsazení v čele s výkony Gustava Machatého, Olgy Augustové či mladičké Anny Ondrákové. Kritizován byl naopak příběh, kdy i přes slibnou zápletku „rozbředl se v beztvárnou hmotu a skončil zcela neočekávaným ‚useknutím‘“.
Digitální verze V roce 2018 vydal Národní filmový archiv restaurovanou verzi filmů Příchozí z temnot a Otrávené světlo na DVD, včetně dvojjazyčného tištěného bookletu. Samotné filmy na DVD doplňuje bohatý doprovodný materiál ve formě dokumentů o restaurování kinematografických děl, éře němých filmů, počátcích české tvorby, i rozbor obou filmů. Jedním z bonusů je také pětice krátkých filmů od Jana S. Kolára: Polykarpovo zimní dobrodružství (1917), Učitel orientálních jazyků (1918), Dáma s malou nožkou (1919), Kříž u potoka (1921) a Roztržené foto (1921).
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Československé černobílé filmy Kategorie:Československé němé filmy Kategorie:Československé filmové komedie Kategorie:Filmy z roku 1920 Kategorie:Filmy Jana Stanislava Kolára