Bartoloměj Víta (28. června 1891 Kardašova Řečice – 28. října 1966 tamtéž) byl český středoškolský pedagog, regionální historik a archivář.
Životopis Narodil se 28. června 1891 v Kardašově Řečici. Po absolvování gymnázia v Jindřichově Hradci, kde v roce 1910 maturoval, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze český a německý jazyk. V akademickém roce 1912 a 1913 si rozšířil vzdělání studiem na univerzitě v Mnichově. Studium přerušila první světová válka, během níž sloužil v armádě a část války strávil v Rusku. Po návratu v prosinci 1918 ještě několik měsíců působil v československé armádě. Dne 17. prosince 1919 úspěšně dokončil vysokoškolská studia a získal aprobaci pro výuku českého a německého jazyka na středních školách.
V únoru 1920 nastoupil jako profesor na státní reálku v Turnově. Již po roce přešel do Jindřichova Hradce, kde nejprve vyučoval na obchodní škole a od roku 1924 působil jako definitivní profesor na obchodní akademii. V roce 1941 byl ministerstvem školství pověřen vedením obchodní akademie v Českých Budějovicích, jejímž ředitelem zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1950.
Přestože byl vzděláním středoškolským profesorem jazyků, jeho celoživotní zálibou byla historie, archivnictví a regionální vlastivěda. V roce 1923 převzal rukopis rozsáhlého díla Místopis Řečice Kardašovy, jehož autorem byl rodák Jaromír Hrubý. Rukopis doplnil, opatřil poznámkami a připravil k vydání ve třech svazcích, které vyšly v letech 1929, 1930 a 1934.
V roce 1930 vydal vlastním nákladem vlastivědnou publikaci Svatá Barbora, sídlo poustevníků, věnovanou historii poutního místa u Kardašovy Řečice. V roce 1936 následovala publikace Paměti tělocvičné jednoty Sokol v Kardašově Řečici, mapující činnost místního Sokola v letech 1896 až 1936.
Publikoval také řadu historických studií a článků v časopise Zájmy Českomoravské vysočiny. Mezi jeho práce patřily Z dějin našeho města (1933), K odhalení pamětní desky na rodném domě Boleslava Jablonského (1935), K jubileu spolku Jablonský v Kardašově Řečici (1937 a 1938) a rozsáhlý seriál Kardašova Řečice a okolí (1949). Známá byla jeho studie „Dějiny náboženské obce židovské v Kardašově Řečici’’, publikovaná v knize Dějiny Židů v Čechách (1934).
Připravil texty pro rozhlasové pořady o Kardašově Řečici vysílané v letech 1940 a 1943 a po odchodu do důchodu systematicky pracoval v městském archivu, kde třídil, zachraňoval a zpracovával historické písemnosti. Výsledkem této činnosti byla mimo jiné stať o Kardašově Řečici v Průvodci po fondech a sbírkách Okresního archivu v Jindřichově Hradci (1959) a textový doprovod ke 184 barevným diapozitivům fotografa Vladimíra Nekuta dokumentujícím historii města.
Připravil také rozsáhlý rukopis Kardašova Řečice v minulosti a přítomnosti, obsahující dějiny města, soupis historických a uměleckých památek i fotografie Vladimíra Nekuta. Dílo však zůstalo nevydáno. Stejně tak nebyly publikovány jeho vzpomínky z první světové války ani rodokmen rodu Vítů sahající až do roku 1601. Bartoloměj Víta zemřel 28. října 1966 ve svém rodném městě.
Reference
Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Čeští regionální historikové Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Absolventi gymnázia v Jindřichově Hradci Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození 28. června Kategorie:Narození v Kardašově Řečici Kategorie:Úmrtí v roce 1966 Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Muži