náhled|Guiseppe Siri v roce 1958 Tato konspirační teorie tvrdí, že kardinál Giuseppe Siri (tehdejší janovský arcibiskup) byl na konkláve v roce 1958 zvolen papežem a přijal papežské jméno Řehoř XVII., avšak že jeho zvolení bylo potlačeno. Siri se k této teorii nehlásil. Stoupenci této teorie uznávají Siriho jako Řehoře XVII. a označují ho také jako „Červeného papeže“.

Zastánci této teorie tvrdí, že dlouhotrvající výstup bílého kouře v první den hlasování na konkláve naznačoval zvolení Siriho, avšak výhrůžky přicházející zvenčí způsobily, že jeho zvolení bylo zrušeno, což umožnilo, aby byl o dva dny později zvolen papež Jan XXIII. Jako zdroj těchto výhrůžek jsou různě uváděni Židé a zednáři, případně Sovětský svaz. Stoupenci této teorie tvrdí, že volba Jana XXIII. byla neplatná, a považují ho i jeho nástupce za podvodníky a vzdoropapeže.

Konkláve v roce 1958 vlevo|náhled|Zvolený papež Jan XXIII. Dne 25. října 1958 začalo papežské konkláve, jehož cílem bylo zvolit nástupce papeže Pia XII. Za silného kandidáta (tzv. papabile) v těchto volbách byl považován tehdy 52letý, silně konzervativní kardinál Siri. Dne 26. října 1958 v 11:53, tedy první den hlasování, byl z komína Sixtinské kaple spatřen bílý kouř, což je tradiční signál pro dav na náměstí před kaplí, že byl zvolen papež. Po několika minutách ho však vystřídal černý kouř. Italská rozhlasová stanice a italská tisková agentura musely odvolat své původní zprávy o tom, že byl papež zvolen. V 17:53 se z komína opět objevil bílý kouř, který tentokrát nezčernal. V 18:00, poté co kouř zůstal bílý několik minut, Vatikánský rozhlas oznámil světu: „Kouř je bílý... Není o tom absolutně žádných pochyb. Papež byl zvolen.“ Po asi půl hodině se kouř zbarvil do černa, což naznačovalo, že k výsledku nedošlo. Vatikánský rozhlas svou zprávu opravil. The New York Times uvedl: „Dav setrval na místě více než půl hodiny, zřejmě v marné naději, že se objeví nový papež.“ Deník dále uvedl, že příčinou ranních potíží byly pravděpodobně problémy se zapálením slámy, a dodal: „Druhý signál byl špatně vyložen, protože se objevil až dlouho po setmění. Kouř byl osvětlen zespodu reflektorem, což způsobilo, že černá barva vypadala jako bílá.“

Úředník pověřený organizací dění mimo konkláve informoval kardinály, že barva kouře byla nesprávně vyhodnocena, a poskytl jim „kouřové pochodně z továrny na ohňostroje“. Ani ve čtyřech hlasováních třetího dne se nepodařilo zvolit papeže a tentokrát nedošlo k žádnému zmatku ohledně barvy kouře. Odpoledne následujícího dne, 28. října, oznámil bílý kouř zvolení papeže. V jedenáctém kole hlasování konkláve zvolilo kardinála Angela Roncalliho, který přijal jméno Jan XXIII.

Ačkoli byl Siri před konkláve považován za favorita, v počátečních kolech hlasování se neobjevil a nakonec se do užšího výběru vůbec nedostal. Ve svých 52 letech byl považován za příliš mladého; očekávalo by se dlouhé pontifikát, což bylo údajně považováno za nežádoucí, protože by to znemožnilo ostatním kardinálům, kteří chtěli být zvoleni papežem, mít šanci na zvolení.

Historie teorie Někdy na konci 80. let začal americký tradicionalistický katolík jménem Gary Giuffré šířit přesvědčení, že Siri je skutečným papežem a že je proti své vůli zadržován v Římě. Podle Giuffrého a zastánců této teorie bílý kouř, který byl spatřen 26. října 1958, skutečně znamenal, že byl zvolen papež, a tím papežem byl Siri, ten však byl donucen se papežství vzdát pod tlakem závažných hrozeb zvenčí, včetně hrozby jaderné bomby. Vzhledem k tomu, že volitelé nevěděli, jak postupovat, Roncalli, o kterém tvrdí, že byl zednářem, se údajně nabídl jako kompromisní řešení se slibem, že brzy po svém zvolení svolá synodu, aby tuto neobvyklou situaci urovnal. Místo Siriho byl tak zvolen Roncalli jako Jan XXIII. Tato teorie dále tvrdí, že k podobnému procesu došlo i na papežském konkláve v roce 1963, které následovalo po smrti Jana XXIII. Opět se objevil bílý kouř, což naznačovalo, že byl zvolen Siri, a opět zčernal, a pod hrozbami zvenčí konkláve byl zvolen jiný kardinál, Giovanni Montini, který přijal jméno Pavel VI. Během tohoto konkláve se údajně do konkláve dostaly hrozby strašlivé odplaty v případě zvolení Siriho ze strany organizace B'nai B'rith, která jednala jménem židovsko-zednářského spiknutí.

V knize z roku 1990 s názvem The Keys of This Blood irsko-americký katolický kněz Malachi Martin tvrdil, že na konkláve v roce 1963 získal Siri dostatečný počet hlasů k zvolení, ale zvolení odmítl. Podle Martina byl důvodem, proč Siri zvolení odmítl, přesvědčení, že to byl jediný způsob, jak „se vyhnout vážnému nebezpečí – není však jasné, zda by šlo o újmu církvi, jeho rodině nebo jemu osobně. Martin rovněž tvrdil, že Siriho údajné odmítnutí následovalo po rozhovoru na téma Siriho kandidatury mezi členem konkláve a někým mimo konkláve, kdo byl „vyslancem mezinárodní organizace“. V rozhovoru z roku 1997 v rozhlasovém pořadu „Steel on Steel“, který moderoval John Loefller, Martin tvrdil, že Siri získal většinu hlasů i v papežském konkláve v srpnu 1978, avšak po svém zvolení obdržel písemný vzkaz, v němž mu a jeho rodině vyhrožovali smrtí, pokud by tuto funkci přijal.

Ve své knize z roku 2003 s názvem „The Vatican Exposed“ Paul L. Williams tvrdil, že dokumenty Ministerstva zahraničních věcí Spojených států potvrzují, že Siri byl v roce 1958 zvolen papežem jako Řehoř XVII. Podle Williamse nebyla volba zrušena kvůli židovsko-zednářskému spiknutí, ale ze strachu ze Sovětského svazu. Tvrdil, že Roncalli byl znám jako „růžový kněz“ (ze slova pinko, které sloužilo jako označení pro levicovou osobu) kvůli svým vazbám na francouzskou i italskou komunistickou stranu, zatímco Siri byl „fanatickým antikomunistou“. Siri získal ve třetím kole hlasování potřebný počet hlasů a byl zvolen jako Řehoř XVII., avšak „francouzští kardinálové výsledky zrušili s tvrzením, že volba by vyvolala rozsáhlé nepokoje a vraždy několika významných biskupů za železnou oponou.“ Následně bylo rozhodnuto zvolit kardinála Federica Tedeschiniho, avšak jelikož byl příliš nemocný, byl místo něj zvolen Roncalli. Williams na podporu svých tvrzení citoval „tajnou depeši Ministerstva zahraničí, ‚Jan XXIII.‘, datum vydání: 20. listopadu 1958, odtajněno: 11. listopadu 1974“ a „tajný spis Ministerstva zahraničí, ‚Kardinál Siri‘, datum vydání: 10. dubna 1961, odtajněno: 28. února 1994“. V následujících vydáních byly tyto odkazy změněny na pouhé „zdroj FBI“.

Význam Tradiční katolíci se staví proti liturgickým změnám a vnímaným modernistickým teologickým postojům vyplývajícím z Druhého vatikánského koncilu (1962–1965), který mnozí z nich považují za heretický.Sedevakantisté jsou menšinovou skupinou v rámci tradičního katolicismu, která tvrdí, že žádný z papežů od Jana XXIII. (který koncil svolal) dále nebyl pravým papežem, a že proto je papežský stolec neobsazený. Časopis Inside the Vatican odhaduje, že této teorii věří „stovky, možná tisíce lidí po celém světě“.

Odkazy

Reference

Kategorie:Konspirační teorie Kategorie:Katolický tradicionalismus Kategorie:Dějiny papežství