Jan Karel hrabě Špork ( Johann Karl Graf von Sporck; 12. června 1722 Heřmanův Městec – 13. ledna 1790 Praha-Malá Strana) byl český šlechtic z původně vestfálského rodu Šporků. Byl majitelem statků ve východních Čechách (Hořiněves) a uplatnil se v nižších úřadech v zemské správě, v letech 1781–1790 zastával funkci nejvyššího lovčího Českého království.Ottův slovník naučný, díl XXIII.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 901–903 (heslo Sporck) ISBN 80-7185-338-0

Život náhled|vlevo|Zámek Hořiněves Narodil se na zámku v Heřmanově Městci jako syn Jana Josefa Šporka (1693–1749) a jeho manželky Marie Anny Věžníkové z Věžník (1698–1738), dcery Bernarda Františka Věžníka z Věžník (1651–1714).Rodokmen Šporků in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII.; Praha, 1989; s. 642Rodokmen Šporků in: Biographisches Lexikon des oesterreichischen Kaiserthums dostupné online Otec Jan Josef zastával dvakrát funkci hejtmana chrudimského kraje (1723–1727 a 1733–1737)KRÁLOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2021; s. 245, 356 ISBN 978-80-7469-103-4 a jako majitel panství Heřmanův Městec proslul podporou katolické církve.NOVOTNÝ, David: Zbožnost a rodová reprezentace na šporkovském panství Heřmanův Městec v 1. polovině 18. století in: Studia theologica; Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2015; s. 28–30 dostupné online Jan Karel měl dva sourozence, Jana Václava (1724–1804) a Marie Annu Josefu (1721–1750), provdanou Pachtovou z Rájova. Bratr Jan Václav zastával významné státní úřady, byl prezidentem apelačního soudu a nejvyšším zemským hofmistrem Českého království a ředitelem dvorské a komorní hudby u dvora Marie Terezie a v této pozici ve vídeňském dvorním divadle prosazoval uvádění Mozartových oper. Kromě toho byl sám vynikajícím hudebníkem a znalcem a podporovatelem umění.

Jan Karel sloužil původně v císařské armádě a zúčastnil se dynastických válek poloviny 18. století. Po sňatku v roce 1750 na další službu ve vojsku rezignoval a usadil se na svých statcích v Čechách. Byl jmenován císařským radou a komorníkem, zastával také funkci přísedícího zemského soudu.Rodina Šporků na webu smirice.eu dostupné online Nakonec v letech 1781–1790 vykonával úřad nejvyššího lovčího Českého království. V této funkci měl na starost královské honební revíry, v té době však již panovníci na hony do Čech zajížděli již jen zřídka a organizaci loveckých zábav zajišťoval spíše úřad císařského nejvyššího lovčího ve Vídni. V rodinné tradici byl Jan Karel Špork také mecenášem umělců, podpořil například vzdělání Františka Xavera Duška.Biografie Františka Xavera Duška na webu pohrebiste.cz dostupné online

Majetkové poměry náhled|vlevo|Šporkův palác na Malé Straně v Praze Jeho majetkem bylo panství Hořiněves ve východních Čechách, které zdědil v roce 1738 po bezdětném strýci Janu Michaelu Šporkovi (1692–1738).Rodokmen Šporků na webu smirice.eu dostupné online K panství patřilo 26 vesnic a několik menších šlechtických sídel, například zámek Zderaz, připomínaný v roce 1757 jako sídlo panské správy.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 554 Hlavním rodovým sídlem byl zámek Hořiněves, který je hodnotnou ukázkou barokního venkovského sídla z první poloviny 18. stoletíZámek Hořiněves na webu Národního památkového ústavu dostupné online (výstavba proběhla za Jana Michaela Šporka podle projektu J. B. Santiniho).Zámek Hořiněves na webu santini.cz dostupné online Jan Karel Špork neblaze proslul bezohledností k poddaným, a proto se Hořiněves v roce 1775 stala jedním z center selského povstání. Poddaní 23. března 1775 přepadli a vyplenili zámek, Šporkovi se na poslední chvíli podařilo uprchnout do Hradce Králové. Ještě v roce 1775 musel být poškozený zámek radikálně přestavěn a výrazně se změnila jeho podoba.Zámek Hořiněves na webu horineves.cz dostupné online V letech 1778–1792 v zámku provizorně sídlil úřad hradeckého krajského hejtmana vzhledem k výstavbě pevnosti v Hradci Králové. Budování hradeckého opevnění osobně sledoval císař Josef II. a Hradec během své vlády celkem desetkrát navštívil.HRBEK, Jiří a kolektiv: Panovnický majestát. Habsburkové jako čeští králové v 17. a 18. století; NLN, Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2021; s. 549–550 (kapitola Panovnické pobyty v Čechách a na Moravě )1620–1792) ISBN 978-80-7286-378-5 Se Šporkem jako tehdejším nejvyšším lovčím a majitelem nedalekého panství se několikrát setkal. Po zahájení výstavby další pevnosti v Josefově potřeboval Josef II. scelit státní pozemky v okolí obou pevností a po zakoupení Smiřic od knížat Paarů nakonec v roce 1790 koupil od Jana Karla Šporka i panství Hořiněves.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 129 Transakce proběhla krátce před Šporkovým úmrtím, kromě finanční kompenzace získal mimo jiné panství Statenice u Prahy, které po něm zdědil syn Jan Rudolf.POKORNÝ, Adam: Revitalizace zámeckého areálu Statenice, Fakulta architektury ČVUT, Praha, 2017; s. 6–7 dostupné onlineHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Praha a okolí; Praha, 1989; s.

V Praze byl jeho sídlem na Malé Straně Šporkův palác, který kolem roku 1783 prošel stavebními úpravami.Šporkův palác na webu Národního památkového ústavu dostupné online Palác se nacházel v ulici zvané v té době jako Jánská dolejší, podle paláce nese ulice od roku 1895 název Šporkova.

Jan Karel Špork zemřel dne 13. ledna 1790 na břišní tyfus (Faulfieber) v Praze ve věku 67 let, jako tehdejší nejstarší člen svého rodu.

Manželství a potomstvo Jan Karel Špork se v roce 1750 se oženil s hraběnkou Marií Terezií z Thürheimu (1728–1756), která měla po babičce původ ve staré české rodině Švihovských z Rýzmberka. Z jejich manželství se narodily dvě děti, dcera a syn. Marie Terezie zemřela v Praze 6. ledna 1756 ve věku 27 let v šestinedělí po narození mladšího potomka.Rodina Thürheimů na webu geneanet.org dostupné online

Marie Karolína Josefa (15. srpna 1752, Praha – 18. září 1799, Praha), ∞ 1770 Kristián Filip z Clam-Gallasu (1748–1805), majitel panství Frýdlant, Liberec, Grabštejn Jan Rudolf (27. listopadu 1755, Praha – 10. února 1806, Vídeň), polní podmaršálek, vojevůdce francouzských revolučních válek, nejvyšší hofmistr arcivévody Antonína ViktoraJan Rudolf Špork na webu napoleon-series.org dostupné online

Odkazy Reference

Literatura POUZAR, Vlastimil a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2001; Brandýs nad Labem, 2000; s. 374–379 (heslo Sporck) ISBN 80-85955-17-2

Externí odkazy

Rodokmen Sporcků na stránkách patricus.info (Vlastimil Jirout)

Jan Karel Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští lovčí Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Narození v Heřmanově Městci Kategorie:Narození v roce 1722 Kategorie:Narození 12. června Kategorie:Úmrtí v roce 1790 Kategorie:Úmrtí 13. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži