Spolek přátel přírody (německy Verein der Naturfreunde) byl přírodovědný spolek založený v Liberci roku 1849 německy hovořícími obyvateli Čech. Zpočátku se zaměřoval především na vědeckou a badatelskou činnost, později však své aktivity rozšířil o ochranu přírody, zvelebování městského prostředí a podporu veřejného zdraví. Patřil k nejstarším přírodovědným spolkům v Rakouském císařství a později Rakousku-Uhersku, a po pražském spolku Lotos byl druhým nejstarším přírodovědným spolkem v českých zemích. Během více než devadesáti let existence významně ovlivnil podobu Liberce. K nejvýznamnějším dochovaným výsledkům jeho působení patří oblast Lidových sadů (Volksgarten) a botanická zahrada v Liberci. Spolek se těšil značné mezinárodní prestiži.Tesáková, J. (2002): Spolek přátel přírody v Liberci
1849–1945, diplomová práce. Technická univerzita
v Liberci, Liberec.
Historie
Založení Mezi hlavní iniciátory založení ryze přírodovědného spolku patřili liberecký továrník Wilhelm Sigmund, obchodník Wenzl Jantsch a profesor přírodních věd Siard Kosak, člen premonstrátského řádu ze Strahovského kláštera, který působil na libereckém reálném gymnáziu v Appeltově domě na dnešním Sokolovském náměstí. Všichni byli členy místního Živnostenského spolku, při němž působila přírodovědná sekce.
O založení samostatného přírodovědného spolku bylo rozhodnuto již v prosinci 1848. Stanovy vznikaly ve spolupráci s pražským spolkem Lotos a byly inspirovány obdobnými staršími přírodovědnými společnostmi v Drážďanech, Zhořelci a Vratislavi. Ustavující schůze se konala 14. ledna 1849.
Mezi zakládající členy patřili také pedagogové libereckého gymnázia, kteří byli členy premonstrátského řádu, včetně ředitele Erwina Weyraucha, dále lékař Karl Bonté, jenž se významně zasloužil o vznik liberecké nemocnice, a lékárník a chemik Philipp Hlasiwetz.
Původně spolek nesl název Přírodovědný spolek pro Liberec (německy Naturforschender Verein für Reichenberg). Již v roce 1850 byl přejmenován na Spolek přátel přírody (německy Verein der Naturfreunde), pod kterým působil až do svého zániku.
Činnost Spolek šířil přírodovědné poznatky prostřednictvím veřejných přednášek, exkurzí a vlastního odborného periodika. Vedle vědecké práce se významně angažoval ve zlepšování životního prostředí průmyslového Liberce. Podílel se na výsadbě okrasných rostlin, keřů a stromů a na budování městských rekreačních ploch. Patřil k průkopníkům organizované turistiky v českých zemích.
Z jeho iniciativy vznikly tzv. Městský lesík a Městský park, doplněné sítí promenád, vycházkových tras, pramenů, odpočinkových míst, památníků i výletních restaurací. Spolek rovněž založil vlastní knihovnu, muzeum a několik meteorologických stanic. Významným počinem bylo založení botanické zahrady v roce 1876.
Ve spolku působilo několik odborných sekcí. Nejvýznamnější byla zahradnická sekce vedená profesionálními zahradníky. K jejím představitelům patřil Ladislaw Sweceny, který získal uznání císaře Františka Josefa I. za zahradní výzdobu Německo-české výstavy v Liberci roku 1906.
Významnou osobností spolku byl jeho dlouholetý starosta Ludwig Hlasiwetz, považovaný za hlavního tvůrce Lidových sadů a botanické zahrady. Posledním starostou spolku byl stavitel Ernst Peuker, člen předválečné městské rady za demokratickou koalici vedenou starostou Karlem Kostkou.
Po připojení českého pohraničí k nacistickému Německu v roce 1938 byl spolek již po patnácti dnech podřízen vnucené nacistické správě. Definitivně byl zrušen 27. června 1939.
Spolkový časopis Od roku 1870 vydával spolek časopis Mitteilungen aus dem Vereine der Naturfreunde in Reichenberg (česky Sdělení Spolku přátel přírody v Liberci). Jeho prvním šéfredaktorem byl sekretář spolku a učitel Adolf Hlawatsch.
Periodikum si postupně získalo značné odborné renomé a bylo distribuováno vědeckým institucím, muzeím a spolkům v mnoha zemích světa. Poslední číslo vyšlo na počátku roku 1938.
Zajímavosti V roce 1879 jej navštívil slavný německý zoolog a popularizátor přírodních věd Alfred Brehm.
Mezi příznivce a korespondenty spolku patřil také nejvýznamnější český cestovatel Emil Holub. Prostřednictvím spolku uspořádal v roce 1881 v liberecké Střelnici dvě přednášky věnované svým cestám po Africe.
K předním členům spolku patřil také hlavní iniciátor založení zoologické zahrady v Liberci Anton Ferdinand Müller.
Členy spolku nebyly pouze významné osobnosti spojené s Libercem, ale také místní spolky a instituce, například i místní Česká beseda, Židovská obec nebo Ornitologický spolek pro severní Čechy.
V roce 1883 vydal gymnaziální profesor Franz Hübler pod záštitou spolku jednoho z prvních turistických průvodců věnovaných Liberecku a Jizerským horám.
Přestože název „Spolek přátel přírody“ může připomínat stejnojmenné hnutí založené ve Vídni roku 1895, liberecký spolek vznikl téměř o půl století dříve a představuje samostatnou organizaci bez přímé návaznosti na pozdější mezinárodní síť Naturfreunde. Reference
Kategorie:Spolky v Libereckém kraji Kategorie:Příroda v Liberci Kategorie:Životní prostředí v okrese Liberec Kategorie:Organizace v Liberci Kategorie:Organizace založené roku 1849 Kategorie:Organizace zaniklé roku 1939