Louis Ide (* 3. července 1973 Roeselare) je belgický lékař a politik, člen Nové vlámské aliance (N-VA), který v letech 2007–2014 působil jako senátor a v roce 2014 také krátce jako poslanec Evropského parlamentu.
Život a kariéra Ide navštěvoval Malý seminář v Roeselare a v roce 1999 absolvoval studium medicíny na univerzitních kampusech Kulak a Katolické univerzity v Lovani, kde získal titul doktora medicíny. Během studia působil ve studentském spolku Medica a jako zástupce studentů v Akademické radě univerzity. V letech 1999–2000 dále studoval v oboru tropické medicíny na Institutu tropické medicíny v Antverpách. Následně se na Katolické univerzitě v Lovani specializoval na kontrolu infekcí, mykologii a antibiotickou politiku. V roce 2006 získal uznání jako klinický biolog a začal pracovat v nemocnici Jan Palfijn v Gentu, kde odpovídal za mikrobiologii, kontrolu infekcí a antibiotickou politiku. Působil také u organizace Lékaři bez hranic, mimo jiné v Súdánu a Čadu. náhled|Ide v roce 2008 V roce 2006 vydal svou první knihu trilogie Lof der gezondheid („Chvála zdraví“), v níž se vyslovil pro decentralizaci belgické zdravotní politiky. Později vydal druhou knihu se stejným názvem a v roce 2014 publikoval třetí knihu věnovanou zdravotnictví. Je rovněž autorem řady odborných lékařských článků a publicistických textů pro časopis Knack, křesťanský názorový týdeník Tertio a periodikum Artsenkrant. V roce 2017 získal ocenění European Hand Hygiene Excellence Award, které uděluje švýcarský profesor Didier Pittet nemocnicím s vynikající politikou kontroly infekcí. Nemocnice Jan Palfijn v Gentu byla první belgickou nemocnicí, která toto ocenění obdržela.
Politická kariéra Do politiky vstoupil již v roce 2001, když stál u založení strany Nová vlámská aliance (N-VA). V roce 2004 se stal členem jejího předsednictva a v letech 2004–2008 zastával funkci místopředsedy strany. Za N-VA se podílel na vyjednávání koaličních dohod po volbách v letech 2007, 2009 a 2010. Od června 2007 do května 2014 byl přímo zvoleným senátorem, přičemž působil ve výborech pro institucionální a sociální záležitosti. V roce 2012 inicioval přijetí zákona známého jako „Ideho zákon“, který zvýšil věkovou hranici pro darování krve až do dne 71. narozenin dárce. V letech 2011–2013 byl kvestorem Senátu a v letech 2013–2014 jeho místopředsedou.
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 získal pro svou stranu čtvrtý mandát a stal se poslancem Evropského parlamentu. Působil ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Mandát vykonával do prosince 2014, kdy jej nahradila Anneleen Van Bossuytová, protože byl dne 13. prosince 2014 zvolen národním tajemníkem N-VA.
Od roku 2013 je rovněž členem obecního zastupitelstva ve Zwalmu. Stal se také členem správní rady organizace Literatura Flandry (Literatuur Vlaanderen).
Publikace Lof der gezondheid, diagnose van het terminaal Belgisch gezondheidsbeleid. Roularta Books, 2006. . Lof der gezondheid. Van apologie tot utopie? Pelckmans, 2012. . Lof der gezondheid. Voorschrift voor een zieke gezondheidszorg. Lannoo, 2014. . Het Project. Witsand Uitgevers, 2019. . Holy Land. Witsand Uitgevers, 2020. . De pil van Drion. Witsand Uitgevers, 2022. .
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Profil na stránkách Evropského parlamentu
Kategorie:Belgičtí lékaři Kategorie:Belgičtí senátoři Kategorie:Belgičtí politici Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Belgie (2014–2019) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu Nové vlámské aliance Kategorie:Absolventi Katolické univerzity v Lovani Kategorie:Narození 3. července Kategorie:Narození v roce 1973 Kategorie:Narození v Roeselare Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži