Relikt kruhové šibenice je torzo bývalého popraviště na Šibeničním vrchu (629 m n. m.) v Bečově nad Teplou v okrese Karlovy Vary. V roce 2004 bylo torzo kamenné šibenice Ministerstvem kultury České republiky prohlášeno kulturní památkou a je součástí Naučné stezky Šibeniční vrch.

Historie V roce 1399 městečku Bečov udělili Boršové z Rýzmburka hrdelní právo, které se řídilo chebským právem a ve sporných případech se odvolávalo do Lokte. Popravy vykonával kat povolaný (zapůjčený) z Jáchymova nebo z Chebu. Na začátku 15. století byla postavena jednoduchá dřevěná šibenice. Zděná šibenice na Šibeničním vrchu mohla být vystavěna na přelomu 15. a 16. století. Je to období, kdy se stavěly zděné šibenice na dobře viditelných místech za městem, na kopcích či vrších v blízkosti cest. Obdobná zděná šibenice se nachází v Horním Slavkově. Poslední poprava byla provedena v polovině 18. století (1758 oběšen Johann Paul Haan). Reformou soudnictví za panování Marie Terezie bylo hrdelní právo mnoha českým městům odňato, soudní pravomoci přecházely na větší krajské soudy a lokální popraviště byla rušena. Šibenice v Bečově byla zrušena v roce 1765.

Popis Jihovýchodně od Bečova ve vzdálenosti asi jeden kilometr na Šibeničním vrchu v blízkosti silnice Bečov – Chodov se nachází torzo kamenné šibenice. Byla postavena z nepravidelných žulových bloků spojovaných vápennou maltou na půdorysu kruhu o průměru 4,8 m do výšky asi tří metrů. Na prstenci byly vyzděny tři nebo čtyři sloupky, na kterých byly položeny dřevěné trámy. Dochovaný zbytek šibenice má zdivo na výšku od 0,6 do 1,3 m. Šířka zdiva je 0,85 m. Na severozápadní straně byl umístěn vchod, k němuž vedly dva kamenné schody. Původně byl vchod zabezpečen uzamykatelnými dveřmi, které měly zabránit krádeži mrtvol nebo jejich částí.

Archeologický výzkum V roce 2002 provádělo plzeňské pracoviště archeologického oddělení Národního památkového ústavu v prostoru šibenice a okolí archeologický výzkum. Podle dřívějších pověr ostatky popravených nesměly být uloženy do posvěcené půdy hřbitovů, a tak byly pohřbívány na popravišti nebo v jeho blízkosti. Prostor šibenice a bezprostřední okolí je skalnaté, a proto se usuzuje, že k uložení mrtvých těl sloužily prohlubně ve vrcholové části Šibeničního vrchu. Na vytipovaných místech byly odebrány vzorky půdy k provedení fosfátové analýzy. Rozborem bylo zjištěno, že zde půda vykazuje zvýšený obsah fosforu, což nasvědčuje tomu, že zde mohly být ukládány lidské ostatky. Na základě archeologického průzkumu se předpokládá, že šibenice nebyla stržena, ale její torzo vniklo přirozeným stárnutím a rozpadem.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Kulturní památky v Bečově nad Teplou Kategorie:Stavby v Bečově nad Teplou Kategorie:Zaniklo 1865