náhled|Šupiny na krokodýlovi Tělo plazů je pokryto tuhými šupinami a rohovitými štítky. Šupiny jsou tvořeny alfa- a beta-keratinem. Na rozdíl od ryb, u kterých se šupiny tvoří z dermis, se u plazů tvoří z epidermis. Šupiny mohou být osifikované nebo tubulární (u ještěrů) nebo propracované (u hadů).Smith, Malcolm A. (1931). The Fauna of British India, Ceylon and Burma. Vol. I.—Loricata, Testudines. London: Secretary of State for India in Council. (Taylor and Francis, printers). xxviii + 185 pp. + Plates I-II. ("Skin", p. 30).
Šupiny u ještěrů náhled|Šupiny na ještěří hlavěBoulenger, G.A. (1890). The Fauna of British India, Including Ceylon and Burma. Reptilia and Batrachia. London: London: Secretary of State for India in Council. (Taylor and Francis, printers). Tvar šupin ještěrek se liší od tubulárních po destičkovité nebo překrývající se. Tyto šupiny, které jsou na povrchu složeny ze zrohovatělé pokožky, mohou mít pod sebou kostěné destičky, které se nazývají osteodermy.
Šupiny ještěrů se mohou na různých částech těla výrazně lišit tvarem a často se používají v taxonomii k rozlišení druhů (či vyšších taxonů). Například zástupci čeledi ještěrkovití (Lacertidae) mají velké hlavové destičky, zatímco gekoni takové destičky nemají. Místo nich mají jen velmi malé hlavové šupiny.
Ačkoliv jsou šupiny nedílnou součástí taxonomie plazů, terminologie není zcela konzistentní. Například šupiny mezi nosními dírkami se někdy nazývají supranasální, jindy internasální.
Hadí šupiny náhled|Šupiny na hlavě hada náhled|Dorsální šupiny bungara proužkovaného (Bungarus fasciatus) Hadi jsou zcela pokrytí šupinami různých tvarů a velikostí. Šupiny chrání tělo hada, pomáhají mu při pohybu, umožňují zadržování vlhkosti uvnitř těla a vytváří jednoduché nebo složité barevné vzory, které pomáhají při maskování a ochraně před predátory. U některých hadů se šupiny v průběhu času modifikovaly tak, aby sloužily i jiným funkcím, jako je ochrana očí. Nejvýraznější modifikací je chrastítko severoamerických chřestýšů.
Šupiny hrají roli v identifikaci. Tvar a uspořádání šupin se používá k identifikaci druhů. Tvar a počet šupin na hlavě, zádech a břiše jsou charakteristické znaky pro čeleď, rod či druh. Šupiny mají názvosloví analogické k jejich umístění na těle. U "pokročilejších" hadů odpovídají široké břišní šupiny a řady hřbetních šupin obratlům, což umožňuje vědcům spočítat obratle bez pitvy zvířete.
Svlékání kůže náhled|Svlékání kůže u chřestýše brazilského (Crotalus durissus) Svlékání kůže plní řadu funkcí. Při svlékání se nahrazuje stará a opotřebovaná kůže a svlékání také pomáhá odstranit parazity, jako jsou roztoči a klíšťata. Obnova kůže svlékáním u některých zvířat umožňuje růst, ale u hadů byl takový názor zpochybněn."Are Snakes Slimy?". SZGdocent.org. Singapore Zoological Gardens.
U ještěrek se tento povlak periodicky svléká a obvykle se odlupuje ve vločkách, ale i některé ještěrky svlékají kůži v jednom kuse. Někteří gekoni svléknutou kůži posléze sežerou.
Hadi vždy svlékají celou vnější vrstvu kůže v jednom kuse. Hadí šupiny nejsou samostatné, ale jsou prodloužením epidermis, proto se nesvlékají odděleně, ale jako kompletní souvislá vnější vrstva kůže během každého svlékání, podobně jako ponožka svlečená naruby.
Svlékání se periodicky opakuje celý život. Před svlékáním had přestane jíst a často se schová nebo přesune na bezpečné místo. Těsně před svlékáním kůže zmatní a vyschne a oči hada se zakalí nebo zmodrají. Stará vrstva kůže se v blízkosti tlamy roztrhne a had se začne svlékat, čemuž napomáhá tření o drsné povrchy. V mnoha případech se odhozená kůže odlupuje přes tělo od hlavy k ocasu v jednom kuse. Pod ní je již vytvořena nová vrstva kůže. Starší had může svlékat kůži pouze jednou nebo dvakrát ročně, ale mladší had, který stále roste, ji může svlékat až čtyřikrát ročně.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Anatomie živočichů Kategorie:Plazi