Tamizdat (rusky Тамиздат, „vydáno tam“, složenina ze slov Там a издательство) označuje literaturu napsanou perzekvovanými autory žijícími v nesvobodné zemi, kteří svá díla nechávali tisknout ilegálně za hranicemi domovské země. Tímto způsobem autoři obcházejí cenzuru v zemích s represivním režimem. Po roce 2022 se v Rusku objevují formy „nového tamizdatu“, kdy autoři kvůli cenzuře a represím publikují své texty v zahraničí, často v elektronické podobě. Tento jev popisuje literární historik Jakov Klots jako pokračování tamizdatu známého z dob Sovětského svazu.
Historie V době studené války žili autoři tamizdatů za železnou oponou v zemích východního bloku, například v Sovětském svazu, Československu, Polsku či v NDR. Svá díla autoři vydávali v rodných jazycích v zahraničí, převážně ve Francii, USA, západním Německu a Kanadě.
Československo V československém prostředí byl tamizdat úzce propojen se samizdatem a českými nakladateli v cizině. V exilu vznikla česká nakladatelství, která tiskla české knihy a část nákladu distribuovala zpět do Československa. Českými nakladateli byli například: Sixty-Eight Publishers v Torontu, Index v Kolíně nad Rýnem, Rozmluvy v Londýně a Konfrontace v Curychu. Tato nakladatelství suplovala neexistující svobodný knižní trh v Československu. Zakázaní autoři předávali své rukopisy do zahraničí prostřednictvím sítě vytvořené osobními kontakty, tajnými kurýry a využívala se i diplomatická pošta. Některé cesty pašování tiskovin do Československa StB odhalila, nejznámější je Aféra akce Delta.
Fondy tamizdatu a samizdatu jsou dnes součástí několika specializovaných knihoven a archivů, k nim patří zejména Knihovna Václava Havla a Libri Prohibiti v Praze.
Prolínání tamizdatu a samizdatu Tamizdat a samizdat tvořily dva propojené okruhy nezávislé kultury. Samizdat vznikal doma, kde se kopíroval a koloval mezi čtenáři. Tamizdat rovněž vznikl doma, ale vytištěn byl ilegálně v zahraničí profesionálními tiskaři. Často šlo o tutéž literaturu v různých fázích oběhu: text napsaný v Československu koloval nejprve v samizdatu, poté byl propašován do exilu, kde vyšel tiskem, a následně se jako kniha tajně vracel zpět. Tento obousměrný pohyb byl typický zejména pro díla Václava Havla, Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímy či Egona Bondyho. Pokud autor žil a publikoval v exilu (např. Milan Kundera), nejedná se o tamizdat, ale jde o exilovou literaturu.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Československé dokumentační středisko nezávislé literatury
Kategorie:Ruská slova a fráze Kategorie:Zakázané knihy Kategorie:Exil Kategorie:Samizdat Kategorie:Komunistický režim v Československu Kategorie:Dějiny literatury Kategorie:Literatura 20. století