Dálnice A2 (známá také jako Gotthardská dálnice) je dálnice ve Švýcarsku, protínající celý stát ve směru sever–jih. Vede od hranice s Německem u Basileje přes Lucern, Gotthardský silniční tunel a Lugano až k italské hranici u Chiassa.

Patří k nejvytíženějším dálnicím ve Švýcarsku a je považována za nejdůležitější koridorové silniční spojení přes Švýcarské Alpy. Spolu s rakouskou Brennerskou dálnicí a francouzskou dálnicí Mont-Blanc tvoří jednu z hlavních severojižních dopravních os Evropy. Zároveň je po celé své délce součástí evropské silnice E35 (Amsterdam–Řím) a mezi Basilejí a Rothristem také evropské silnice E25, která vede z Hoek van Holland do Palerma.

Čtyřkilometrový úsek dálnice A2 mezi Lucernem a Ennethorw je považován za nejstarší dálnici ve Švýcarsku. Byl otevřen již v roce 1955 jako tzv. výpadovka Luzern–jih, i když zpočátku ještě nesplňoval plný dálniční standard. Dálnice byla dokončována po jednotlivých úsecích až do roku 1986.

Průběh trasy Basilej – dělení Härkingen náhled|vlevo|Odpočívka Pratteln na A2 Dálnice A2 začíná na hraničním přechodu Basilej/Weil am Rhein na hranici s Německem, kde navazuje na německou dálnici A5. Samotné hraniční odbavovací místo se nachází celé na německém území a zahrnuje společné celní zařízení. Vlastní státní hranice je překročena o několik set metrů dále na jih po estakádě, po níž dálnice prochází basilejskou čtvrtí Kleinhüningen s jejími přístavními a průmyslovými areály. Na křižovatce Basel-Wiese se v jižním směru větví a připojuje dálnice A3 (severní tangenta), přicházející od francouzské hranice, a až do Augstu vede po stejné trase jako A2 jako městská dálnice skrz Basilej. Po podjetí přednádražního prostoru nádraží Basel Bad v asi 600 metrů dlouhém Schwarzwaldtunnelu překračuje po mostě Schwarzwaldbrücke Rýn. Jižně od mostu vedou koleje železniční trati od nádraží Basel Bad směrem na jih po rozšířeném středním pásu, než se dálnice na sjezdu Basel-Süd/City (kvůli stavebnímu uspořádání označovaném také jako křižovatka Gellert) stáčí na východ a rozšiřuje se na šest jízdních pruhů. Ve směru do Německa je zde výjezd vlevo.

V těsné blízkosti stadionu St. Jakob-Park překračuje dálnice řeku Birs a na křižovatce Hagnau kříží dálnice A18, která sleduje údolí Birstal. Uvnitř tohoto složitého uzlu se zároveň nachází i dálniční sjezd. Podél seřaďovacího nádraží Basel-Muttenz a průmyslového areálu Schweizerhalle vede trasa místy tunelem, až za Prattelnem na křižovatce Augst odbočuje A2 z východního směru na jih. Hlavní trasa pokračuje dále jako A3 směrem na Curych.

Nyní opět čtyřproudá A2 stoupá od Rýna do pohoří Jura a v tunelu Arisdorf prochází prvním hřebenem. Poté překračuje u Sissachu hustě osídlené údolí Ergolz a přes neúplnou mimoúrovňovou křižovatku se napojuje na dálnice A22, která vede podél údolí. Za tunelem Ebenrain následuje stoupání podél údolí Diegtertal, kde začíná vrásový Jura. Po velmi krátkém tunelu Oberburg podchází dálnice mezi Eptingenem a Hägendorfem v 3,2 km dlouhém tunelu Belchen hlavní horský hřeben. Na jižní straně pak následuje vyhlídkový sestup po úpatí Jury v širokém pravotočivém oblouku do Švýcarské plošiny, až se A2 na křižovatce Härkingen napojuje na dálnici A1, která vede západovýchodním směrem.

Dělení Härkingen – dělení Lopper náhled|vlevo|Tunnel Sonnenberg u Lucernu Mezi křižovatkou Härkingen a východněji položenou křižovatkou Wiggertal vede A2 společně s A1 (Ženeva – Bern – Curych – St. Gallen) po společném tělese se šesti pruhy, které u Rothristu překračuje řeku Aaru. Odtud až do Lucernu pokračuje dálnice napříč Švýcarskou plošinou, nejprve údolím Wiggertal a poté po východní straně jezera Sempachersee ze Sursee do Sempachu, až u Emmenu dosáhne širší oblasti Lucernu.

Na křižovatce Rotsee překračuje Reuss a připojuje se k ní A14, přicházející od Zugu, resp. od křižovatky Rütihof. Po viaduktech, v protihlukových galeriích a několika tunelech prochází dálnice morénovými a flyšovými pahorky v severozápadním okolí Lucernského jezera a městem Lucern včetně jeho předměstí. Tunel Sonnenberg mezi Lucernem a Kriensem byl původně zároveň vybaven jako civilní ochranné zařízení pro 20 000 obyvatel města Lucern a až do svého zmenšení v roce 2006 na sedmipodlažní kavernu byl největším zařízením tohoto druhu v Evropě.

Jižně od Hergiswilu odbočuje na částečně v několika tunelech vybudované křižovatce Lopper, která se nachází na výběžku hory Pilatus, dálnice A8 přes průsmyk Brünigpass směrem na Interlaken.

Hergiswil – Airolo náhled|vlevo|Severní portál Gotthardského silničního tunelu V oblasti pod Alpami kolem Stansu a Beckenriedu se trasa silnice na několika místech opakovaně přibližuje k Vierwaldstättskému jezeru. U Beckenriedu vede dálnice po strmém a nestabilním svahu Beckenrieder Bergu po druhém nejdelším viaduktu ve Švýcarsku – viaduktu Beckenried (Lehnenviadukt). V širokém oblouku pokračuje zhruba 9 km dlouhým tunelem Seelisberg do Seedorfu v kantonu Uri a odtud podél Urnersee až k odbočce silnice A4 z Flüelenu do Schwyzu.

Přes údolní rovinu řeky Reuss v kantonu Uri vede dálnice nejprve podél kanálu Reusskanal, než u Amstegu začíná stoupající úsek s velkým množstvím inženýrských staveb. U Erstfeldu podchází nánosový kužel potoka Alpbach. Zatímco mezi Altdorfem a Amstegem stoupá vozovka jen asi o 70 metrů, před tunelem Platti začíná výrazně strmější nájezdová rampa ke Gotthardskému silničnímu tunelu s řadou dalších tunelů a několika viadukty.

U Göschenenu se nachází severní portál Gotthardského silničního tunelu. Ten má pouze jednu tunelovou troubu s jedním jízdním pruhem v každém směru, takže v něm panuje obousměrný provoz. Z tohoto důvodu je tento úsek jako jediný na celé trase klasifikován nikoli jako dálnice, ale jako silnice pro motorová vozidla (). Tunel je jedním z nejdelších silničních tunelů v Evropě a nejdelším silničním tunelem v Alpách. V tunelu leží hranice mezi kantony Uri a Ticino. Na vrcholcích Gotthardského masivu se nachází kontinentální rozvodí.

Airolo – Chiasso náhled|vpravo|Viadukt Biaschina Od Airola vede dálnice po západním svahu nad řekou Ticino v údolí Leventina. Prochází mnoha tunely a přes několik viaduktů. Nejvyšší stavbou je viadukt Biaschina u Giornica, kde A2 překračuje celé údolí. Za Biascou pokračuje A2 po rovinatém dně údolí a přivádí dopravu do hlavního města kantonu Ticino, Bellinzony, kde se připojuje A13 přicházející od San Bernardina.

Údolí se zde otevírá a před Locarnem stoupá dálnice po severním svahu Monte Ceneri s výhledem na celou Magadinskou rovinu a jezero Lago Maggiore. Po průjezdu tunelem Monte Ceneri a několika dalšími dálničními tunely se trasa dostává do Lugana a vede přes hráz, která rozděluje Luganské jezero na dvě části, podél jeho středomořsky působícího pobřeží směrem k Chiassu, kde dálnice opouští Švýcarsko. Za hranicí s Itálií pokračuje jako Autostrada A9 směrem na Milán.

Odkazy Reference

Externí odkazy

A2 Kategorie:Doprava v kantonu Basilej-město Kategorie:Doprava v kantonu Basilej-venkov Kategorie:Doprava v kantonu Solothurn Kategorie:Doprava v kantonu Aargau Kategorie:Doprava v kantonu Lucern Kategorie:Doprava v kantonu Nidwalden Kategorie:Doprava v kantonu Uri Kategorie:Doprava v kantonu Ticino