náhled|Budova Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku Handyside proti Spojenému království (5493/72) je případ Evropského soudu pro lidská práva z roku 1976. Rozhodnutí soudu bylo stěžejní a je stále velmi citované, především díky následující slavné formulaci:Soud v daném případě nicméně došel k závěru, že svoboda slova narušena nebyla.

Okolnosti případu Richard Handyside, majitel britského vydavatelství Stage 1 specializujícího se na nekonformní literaturu, se roku 1970 rozhodl vydat knihu Malá červená učebnice (Little red schoolbook) v anglickém překladu, původně sepsanou v roce 1968 dánskými autory Sørenem Hansenem, Bo Danem Andersenem a Jesper Jensenem, v té době vydanou již ve více evropských státech. Jednalo se o příručku o zvládání některých životních situací pro mladé lidi, která obsahovala i v té době kontroverzní pasáž o pohlavním styku dlouhou 26 stránek. Vydavatelství si nechalo knihu vytisknout a nejprve ji rozeslalo do výběrů různých tiskovin, čímž jí udělalo reklamu. V dubnu 1971, po některých stížnostech týkajících se kontroverzní částí knihy, britská policie vydavatelství zabavila 1069 kopií knihy a některé další materiály včetně tiskařské matice (nicméně některé kopie v tu dobu byly již rozdistribuovány a prodány), přičemž posléze bylo panu Handysidovi uloženo zaplatit pokutu za porušení zákona o obscénních publikacích (Obscene publication act) z roku 1959. Handyside nesouhlasil s rozhodnutími britských soudů a podal proto stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Handyside se odvolával na to, že zabavení kontroverzních knih a následná pokuta ze strany Spojeného království narušila několik článků Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, především pak jejího článku 10, garantujícího svobodu projevu. Soud rozhodl, a nakonec stejné rozhodnutí i potvrdil ve plénu, že k zásahu do svobody projevu skutečně došlo, nicméně tento zásah byl legitimní, jelikož k němu došlo na základě zákona, zásah měl legitimní cíl a byl i nezbytný v demokratické společnosti (prošel tedy testem proporcionality). Dle soudu má každý stát prostor pro uvážení, jak široce v obdobných případech může tuto svobodu omezit.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Celý text rozsudku (anglicky)

Kategorie:Případy Evropského soudu pro lidská práva