Antonio Angelo Cavanis (16. ledna 1772 Benátky – 12. března 1858 tamtéž) byl italský římskokatolický duchovní a spoluzakladatel Školské kongregace milosrdenství. Katolická církve jej uctívá jako ctihodného.
Život Narodil se 16. ledna 1772 v Benátkách do šlechtické rodiny. Jeho bratrem byl Marcantonio Cavanis.
Získal vzdělání odpovídající mladému šlechtici: kromě lekcí tance, hry na housle a francouzštiny byl veden v erudovaných a náboženských studiích dominikánem Gioacchinem Calderarim. Velký vliv však měl jeho otec, vzdělaný, ale přísný muž, který ho vedl k pravidelné účasti na liturgických obřadech. Rozvinul jeho reflexivní a introvertní charakter a brzy projevil úmysl přijmout zasvěcený život.
Rodiče však měli jiné plány, takže v roce 1787 byl zařazen mezi tajemníky vévodské kanceláře. V roce 1788 složil zkoušku notáře a následující rok byl jmenován sekretářem Benedetta Trevisana, guvernéra galér s odsouzenými. Od začátku pociťoval nesouhlas s těmito úkoly, protože se domníval, že benátská vláda postupně opouští své náboženské hodnoty, a často se dostával do konfliktu s autoritou církve.
Teprve 5. března 1794, několik měsíců po smrti svého otce, oblékl kněžské roucho a 21. března 1795 byl vysvěcen na kněze a jmenován farářem u svaté Anežky. Zde na čas vedl Akademii sv. Tomáše, kterou navštěvovala skupina kněží.
V roce 1797, po pádu Benátské republiky a zavedení vlády inspirované francouzskou revolucí, začal poskytovat soukromé lekce chudým dětem. Nejen z charitativních důvodů, ale také proto, že se obával, aby nové demokratické ideje negativně neovlivnily mladé křesťany. Dne 2. května 1802 založil u svaté Anežky mariánskou kongregaci podle vzoru té, kterou předtím založil jezuita Luigi Mozzi, s nímž byl v úzkém kontaktu. Již koncem roku měla kongregace asi osmdesát členů a těžila z podpory mnoha benátských šlechticů.
Dne 2. ledna 1804 otevřel první Školu milosrdenství v prostorách farnosti San Trovaso, která poskytovala zcela bezplatné vzdělání chudým dětem. Počátečních patnáct žáků rychle přibývalo, takže v červenci 1806 byla škola přestěhována do paláce Da Mosto. Od začátku se na Cavanise mohl spolehnout i jeho bratr Marcantonio, který díky zkušenostem ve státní správě působil jako jeho zástupce.
V roce 1807, po zřízení Italského království, musela být kongregace uzavřena, škola však mohla zůstat otevřená, byť pod dohledem úřadů. Následující rok, s pomocí nakladatele Antonia Curtiho, byla škole přidružena tiskárna, aby poskytovala práci potřebným žákům; její činnost však byla krátká, protože v roce 1812 nová císařská tisková regulace donutila Curtiho přemístit zařízení zpět do své firmy.
Dne 7. září 1808, na podnět Marie Dorotei Ploner Inson, byla otevřena i dívčí instituce. O dva roky později, v prostorách bývalého kláštera svatého Ducha, byly umístěny externí studentky, které se učily katechismus, čtení, psaní, počítání a dívčí řemesla; v roce 1811 byly přestěhovány do bývalého kláštera augustiniánek u San Trovaso.
V roce 1812 byli Cavanis a jeho bratr uznáni generálním ústavem veřejného školství jako ředitelé těchto institucí a zároveň učiteli.
V této době bratři Cavanis přímo požádali papeže Pia VII. o založení kongregace světských kněží, inspirované školskými řády, s cílem bezplatně vyučovat chudé děti v Benátkách ve školách, oratoriích a rekreačních zařízeních. Papež je pouze povzbudil k jejich dílu, ale v roce 1817 patriarcha Francesco Maria Milesi povolil několika duchovním pobývat v institutu. Kongregace nebyla oficiálně založena, existovala však již tehdy, když Cavanis začal bydlet se třemi duchovními a jedním laikem. Komunita, která v roce 1830 čítala šest kněží a deset duchovních, byla 21. června 1836 papežem Řehořem XVI. oficiálně uznána.
V roce 1851, nemocný a téměř slepý, předal vedení Vittoriu Frigiolinimu, po němž následoval Sebastiano Casara. Mezitím instituce pokračovala v růstu a šíření: již v roce 1834 byla otevřena pobočka v Lendinaře, v roce 1857 pak dům v Possagnu s připojenou velkou kolejí.
Zemřel v roce 1858 a byl pohřben u svaté Anežky.
Proces svatořečení Proces byl zahájen 2. února 1919 v benátském patriarchátu. Dne 16. listopadu 1985 uznal papež Jan Pavel II. jeho hrdinské ctnosti.
Odkazy Reference
Externí odkazy The Hagiography Circle
Kategorie:Muži Kategorie:Italští ctihodní Kategorie:Italští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození 16. ledna Kategorie:Narození v roce 1772 Kategorie:Narození v Benátkách Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Úmrtí v roce 1858 Kategorie:Úmrtí v Benátkách