Pomník Vladimíra Iljiče Lenina (Havířov) byl slavnostně odhalen 6. listopadu 1975 na náměstí Vítězného Února.

Autoři

Socha Autory sochy byli Ludvík Kodym a Božena Kodymová-Jelínková, kteří sochu vytvořili rovným dílem. Na Lenina byli manželé Kodymovi odborníci – v Československu bylo vztyčeno šest Leninů podle jejich návrhu:

Kolín (14. května 1971) Praha-Dejvice (1972) + bronzový refiéf, blízko jejich bydliště v Praze VI.-Bubenči, Ždanovova 26 České Budějovice (1972) Havířov (1976) Kyjov (1980) Česká Lípa (1987) – poslední socha Lenina v Československu

Ludvík Kodym se tomuto tématu věnoval dlouho. Už v roce 1952 zdobil fasádu Leninova muzea, které bylo v Lidovém domě. Za reliéf „V. I. Lenin řídí šestou (pražskou) konferenci Sociálně demokratické dělnické strany Ruska v roce 1912“ dostal spolu s manželkou Irenou Sedleckou-Kodymovou a dalšími státní cenu Klementa Gottwalda. Také havířovská socha měla být inspirována Leninovou návštěvou Prahy v roce 1912.

Soch Lenina bylo v českých městech mnoho: čtyři města měla totožnou sochu od Vladimíra Relicha.

Terénní úpravy Terénní úpravy byly dílem Jaroslava Poláka.

Instalace a odhalení Socha byla instalována 3. listopadu 1975.

Odhalení provedl ministr paliv a energetiky Vlastimil Ehrenberger 6. listopadu 1975 v 7:30 hodin. Po odhalení zaznělo dvacet dělostřeleckých salv.

Lidová slovesnost Za zády sochy Lenina bylo postaveno v jedné linii 19 stožárů. Od vrcholků byly připevněny po délce stožárů metr široké rudé pruhy látky. Při větru tyto „prapory“ vydávaly práskavý zvuk. Jedno z lidových pojmenování pomníku bylo: „Lenin a devatenáct práskačů“. Díky nedalekému obchodnímu domu Budoucnost (Elán) se o havířovském Leninovi říkalo: „Jediný Lenin, který hledí do budoucnosti“.

Demontáž Večerník ze dne 12. března 1990 psal o dosud stojící soše Lenina v Havířově. Například Prostějov se s Leninem vypořádal už 29. prosince 1989.

Ve dnech 22. a 23. března 1990 byla socha demontována. Jeřáb ČKD AD 28 sochu zvedl a uložil na korbu nákladního automobilu ŠKODA LIAZ 706 MT.

Nejsou dohledatelné informace o okolnostech demontáže. V blízké Ostravě se v městském obvodu Poruba na demontáž připravovali s ohledem na podporu KSČ, která zde byla vyšší než v jiných krajích Československa. Termín demontáže oznámili v novinách, ale byla provedena o dva dny dříve. Vazači dostali pokyn, aby „Lenin nevisel za krk“. Existovaly obavy z negativních reakcí, a proto byla připravena policie a zdravotníci.

O dva roky dříve, v roce 1987, uvázali pracovníci montujícího posledního Lenina ve střední Evropě za krk, protože to byla jediná možnost bezpečného úvazu. Montáž se protáhla, a tak socha visela ve vzduchu jako oběšenec.

I po více než třiceti letech může demontovaný Lenin vzbuzovat obavy: „Víte, Ostrava je pořád plná bolševiků, tak musím být opatrný.“ Nový majitel, který si koupil demontovanou porubskou sochu, prosil novináře, aby jeho jméno nezveřejňoval. Sochu koupil jako připomínku na totalitní praktiky, kdy k pomníku Lenina jezdili novomanželé položit kytice hned po uzavření manželství na Městském národním výboru. Českoslovenští komunisti tento rituál převzali ze Sovětského svazu, kde kytice kladli novomanželé i v mauzoleu V. I. Lenina. O kladení květin si vedli evidenci. Stoprocentní účast novomanželů měli zajištěnou tam, kde vybudovali obřadní místnost přímo v památníku. Preferovány byly rudé květy.

Chybné a neověřené informace Mezi chybné informace patří datum odhalení sochy, které je uváděno v roce 1976. Informaci, že socha posloužila jako vsázka do tavící pece při odlévání soch Památníku dětských obětí války dne 27. dubna 1994 podporuje pouze zmínka, která zaměnila havířovského za ostravského (porubského) Lenina.

Reference

Havířov Vladimíra Iljiče Lenina Havířov Vladimíra Iljiče Lenina Havířov Kategorie:Zaniklé stavby v Moravskoslezském kraji Kategorie:Sochy v okrese Karviná Kategorie:Bronzové sochy v Moravskoslezském kraji Kategorie:Zaniklé stavby v okrese Karviná Kategorie:Zbořeno v Česku 1990