Naomi Oreskesová (* 25. listopadu 1958 New York) je americká historička vědy. Po 15 letech působení jako profesorka historie a vědeckých studií na Kalifornské univerzitě v San Diegu se v roce 2013 stala profesorkou dějin vědy a přidruženou profesorkou věd o Zemi a planetách na Harvardově univerzitě a v roce 2020 byla také jmenována profesorkou dějin vědy na katedře Henryho Charlese Lea. Pracovala na studiích geofyziky, environmentálních problémů, jako je globální oteplování, a dějin vědy. V roce 2010 byla Naomi Oreskesová spoluautorkou knihy Obchodníci pochybností (Merchants of Doubt), která identifikovala významné paralely mezi debatou o změně klimatu a dřívějšími veřejnými kontroverzemi, zejména kampaní tabákového průmyslu, jejímž cílem bylo zakrýt souvislost mezi kouřením a vážnými nemocemi.

Život

Rodina Naomi Oreskesová je dcerou učitelky Susan Oreskesové a newyorského profesora Irwina Oreskese (1926–2013), který vyučoval laboratorní medicínu na Hunter College a svého času byl děkanem Fakulty zdravotnických věd. Naomi Oreskesová má tři sourozence: Její bratr Michael Oreskesová je novinář, Daniel Oreskes je herec a její sestra Rebecca Oreskesová je bývalá zaměstnankyně Lesní služby USA, která od roku 2013 pracuje především jako spisovatelka. Naomi Oreskesová je od roku 1986 vdaná za hydrogeologa Kennetha Belitze, má dvě dcery.

Vzdělání a kariéra Naomi Oreskesová promovala v roce 1981 s bakalářským titulem v oboru důlní geologie s vyznamenáním první třídy na Imperial College v Londýně. Poté pracovala jako geoložka pro Western Mining Corporation v Austrálii do roku 1984. Následovaly výzkumné pobyty a pedagogické pozice na Stanfordově univerzitě (1984–1989) a Dartmouth College (1990–1996). V roce 1990 získala doktorát z geologie a dějin vědy na Stanfordově univerzitě. V letech 1996 až 1998 působila jako docentka dějin a filozofie vědy na Newyorské univerzitě a na podzim roku 2001 jako hostující profesorka dějin vědy na Harvardově univerzitě. Od roku 2005 působila jako profesorka dějin vědy na Kalifornské univerzitě v San Diegu a od roku 2014 na Harvardově univerzitě.

Výzkum klimatu Mezi její nejvýznamnější díla v této oblasti patří esej „Beyond the Ivory Tower: The Scientific Consensus on Climate Change“ publikovaná v časopise Science v prosinci 2004. V ní se zabývá otázkou, jak jasně existuje vědecký konsenzus ohledně globálního oteplování způsobeného člověkem.

V analýze abstraktů 928 publikací ve vědeckých časopisech mezi lety 1993 a 2003, které obsahovaly klíčové slovo „globální změna klimatu“, Naomi Oreskesová nenašla žádný článek, který by otevřeně zpochybňoval, že „ke změně klimatu dochází a že k ní alespoň částečně přispívá lidská činnost“. Ti, kteří tuto hypotézu ve vědecké komunitě zpochybňují, by se měli v abstraktech publikací odrazit, a to odpovídající jejich váze ve vědecké debatě. Něco přes 20 % abstraktů vyjadřovalo názor, že lidé jsou částečně zodpovědní za změnu klimatu, zatímco o něco více než polovina abstraktů se zabývala důsledky změny klimatu, aniž by se zabývala otázkou jejích příčin. Přibližně 25 % abstraktů se zabývalo metodami nebo paleoklimatologickými studiemi. Tento výsledek interpretovala jako známku toho, že v rámci výzkumu klimatu panuje v této otázce konsenzus. Dále tvrdí, že nejvýznamnější vědecké asociace a instituce zabývající se tímto tématem také publikují odpovídající postoje.

Naomi Oreskesová spolu s Geoffreyem Supranem vyšetřovali, zda společnost ExxonMobil uváděla veřejnost v omyl ohledně klimatických změn. Na základě obsahové analýzy četných sdělení společnosti ExxonMobil o klimatických změnách, včetně recenzovaných i nerecenzovaných publikací, interních firemních dokumentů a placené reklamy ve stylu úvodníků („advertorials“) v New York Times, dospěli k závěru, že mezi advertorials a všemi ostatními dokumenty existuje nesrovnalost. Podle jejich zjištění společnost ExxonMobil přispěla k pokroku klimatologii prostřednictvím vědeckých publikací svých vědců, ale ve svých advertorials úmyslně zasévala pochybnosti o existenci klimatických změn. Vzhledem k tomuto rozporu Supran a Oreskesová dospěli k závěru, že společnost ExxonMobil úmyslně uváděla veřejnost v omyl.

Dílo (výběr)

The Rejection of Continental Drift: Theory and Method in American Earth Science, Oxford University Press, 1999, Perspectives on Geophysics, Special Issue of Studies in History and Philosophy of Modern Physics, 31B, Oreskes, Naomi and James R. Fleming, eds., 2000. Plate Tectonics: An Insider’s History of the Modern Theory of the Earth, Edited with Homer Le Grand, Westview Press, 2003, Merchants of Doubt: How a Handful of Scientists Obscured the Truth on Issues from Tobacco Smoke to Global Warming, Naomi Oreskes and Erik M. Conway, Bloomsbury Press, 2010 The Collapse of Western Civilization: A View from the Future, Naomi Oreskes and Erik M. Conway, Columbia University Press, 2014. V češtině vydalo nakladatelství Práh pod názvem Kolaps západní civilizace v roce 2016. Encyclical on Climate Change and Inequality: On Care for Our Common Home, Pope Francis, introduction by Naomi Oreskes, (Brooklyn, NY: Melville House, 2015) Discerning Experts: The Practices of Scientific Assessment for Environmental Policy. Michael Oppenheimer, N. Oreskes, D. Jamieson, K. Brysse, J. O’Reilly & M. Shindell, University of Chicago Press, 2019, Why Trust Science?, Princeton University Press, 2019, Edited by Stephen Macedo, Science on a Mission: How Military Funding Shaped What We Do and Don't Know about the Ocean, University of Chicago Press, 2020, The Big Myth: How American Business Taught Us to Loathe Government and Love the Free Market. Naomi Oreskes and Erik M. Conway. Bloomsbury Publishing, 2023.

Reference

Kategorie:Geologové 20. století Kategorie:Historikové vědy Kategorie:Profesoři Kategorie:Narození 25. listopadu Kategorie:Narození v roce 1958 Kategorie:Narození v New Yorku Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy