Zámek Horní Hlohov (polsky: zamek w Głogówku) je zámek ve stejnojmenné polské obci, která se nachází ve Slezsku nedaleko od Prudniku v Opolském vojvodství. Zámek byl v minulosti sídlem rytířských a knížecích rodu, nejdéle zde pobývali Oppersdorfové. Zámek se skládá z dolního a horního zámku. Byl postaven v manýristickém a barokním slohu, je cenným příkladem obytné a obranné architektury v Horním Slezsku a v dnešním Polsku.
Poloha Zámek se nachází na vysokém srázu s výhledem na údolí řeky Osoblahy. Je situován do severozápadní části města .
Historie Nejstarší zmínka o městě Horní Hlohov pochází z roku 1076. V roce 1275 udělil opolský kníže Vladislav I. Opolský Hornímu Hlohovu městská práva. Samotný opolský kníže byl nejspíše tím, který dal podnět ke stavbě tvrze v tomto městě. Na přelomu 13. a 14. století započala stavba prvního hradu. Hrad byl nejprve ve vlastnictví opolských knížat a to až do roku 1532, kdy vymřela Janem II. Opolským opolská linie Slezských Piastovců. Město a hrad následně vlastnil rod Zedlitzů. V roce 1561 získal hrad Jan z Oppersdorfu sňatkem s Kristýnou ze Zedlitz. Oppersdorfové vlastnili zámek až do roku 1945. V roce 1561 byl zbořen gotický hrad s obytnou věží, následně byla v letech 1561 a 1571 postavena nová trojkřídlá budova s kaplí, která tvořila jádro horního zámku. V letech 1584 a 1606 byl horní zámek rozšířen o přístavby nárožních věží. V roce 1606, bylo zbořeno vnější nádvoří a na jeho místě byl postaven dolní zámek s hospodářskými budovami. Během třicetileté války bylo město obklíčeno švédským vojskem, přesto nechal Jiří III. z Oppensdorfu na zámku zbudovat knihovnu, která byla později považována za největší v Horním Slezsku. Původní kaple byla přestavěna v barokním slohu. V roce 1655 během švédské invaze do Polska poskytl František Eusebius z Oppersdorfu na hradě ubytování polskému králi Janu II. Kazimírovi a jeho manželce Ludovice Marii a jejich 1800 čelnému doprovodu. V roce 1714 zemřel František Eusebius, kterým vymřela hornoslezská linie rodu Oppersdorfů, poté po krátkou dobu byl zámek ve vlastnictví moravské linie, než jej převzal Vladislav František z české linie rodu. V roce 1800 postihl zámek požár, který jej částečně poničil. V roce 1806 pobýval na zámku Ludwig van Bethoven, který poté věnoval čtvrtou symfonii majiteli zámku Františku Jáchymovi z Oppersdorfu. Do roku 1848 nebyl zámek opravován a docházelo k jeho postupné devastaci. V následujícím roce došlo k jeho opravám a rekonstrukci, která byla provedena novogotickém slohu. Poslední majitelem zámku byl Vilém Karel Jan z Oppersdorfu, který v roce 1945 na konci druhé světové války uprchl před blížící se Rudou armádou. Po válce se zámek stal vlastnictvím města. Do 50. let 20. století nebyl zámek využíván, následně zde postupně byla ubytovna pro mládež, poté regionální muzeum, galerie obrazů Jana Cybise a komunitní centrum. V roce 2005 byl zámek prodám do soukromému investorovi. V roce byl zpětně zámek vrácen městu Horní Hlohov.
Architektura Zámek se skládá ze dvou vzájemně propojených částí, horního a dolního zámku. Budovy obou zámků jsou trojkřídlové do tvaru písmene „U“. Horní a dolní zámek je propojen společným nádvořím. Horní zámek je dvoupatrový včetně křídel a má sedlovou střechu. V rozích horního zámku jsou umístěny válcové věže. V dolním zámku jsou křídlo pouze jednopatrová. Jednotlivá patra jsou na fasádě odděleny římsou.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy https://antekwpodrozy.pl/411-zamek-oppersdorffow-w-glogowku
Kategorie:Hrady založené ve 13. století Kategorie:Zámky v Opolském vojvodství Kategorie:Hrady v Opolském vojvodství Kategorie:Oppersdorfové