Klášter menších bratří ve Stříbře byl mendikantským klášterem při kostele sv. Máří Magdalény v historickém centru západočeského města Stříbra. Jeho založení je spojováno s rodem pánů ze Švamberka (Krasíkova) v době založení města kolem poloviny 13. století za panování krále Václava I.
Po zrušení kláštera Josefem II. roku 1785 sloužil konventní areál jako děkanství, roku 1952 byl upraven pro potřeby školy. Dnes je zde umístěno informační centrum a Městské muzeum ve Stříbře.
Popis současného objektu Klášter je umístěn na vysoké skalnaté ostrožně nad údolím řeky Mže, v jihovýchodní části Masarykova náměstí, v prostoru tzv. Muzejního náměstí. Ze severu k němu přiléhá budova městského úřadu a Pivovarská ulice, od severovýchodu areál Měšťanského pivovaru. Na jihu se rozprostírají pozoruhodné Minoritské zahrady. Někdejší klášterní klauzura je tvořena dvěma patrovými budovami, jižní (36×10 m) a východní (36×15 m) propojenými ambitem, který obklopuje přibližně čtvercový rajský dvůr s plochou cca 350 m². Na vnitřní straně se ambit otevírá do dvora zazděnými oblouky s valenou klenbou s širokými okny. Nad ambitem je postaveno patro. Dva vchody vedou z Muzejního náměstí (byť severní není běžně využíván) a jeden do Minoritských zahrad. Z konventního kostela sv. Máří Magdaleny se dochovalo jen torzo v podobě vnějších zdí s opěráky a obloukovitě zakončeného presbytáře a části lodi při severní straně ambitu. Klenby, jakož celá západní část chrámu nejsou dochovány. Stěny jsou pravidelně prolamovány vysokými barokními obdélnými okny, v horní části zakončenými obloukem z cihel. Odhalené kamenné zdivo obsahuje spoustu dobře opracovaných pískovcových kvádrů.
Dějiny klášterního areálu Vznik stříbrského klášterního domu menších bratří je pevně svázán se založením královského horního města Stříbra za vlády krále Václava I. Vznik města je rámcově kladen do let 1244–1253. Samotný klášter, s kostelem zasvěceným původně sv. Augustinovi, pak podle dostupné literatury založil roku 1238 Ratmír I. ze Skviřína, popřípadě v letech 1250–1253 Ratmír II. na Přimdě. Bezpečně doložený klášter byl roku 1272, kdy je uváděn kvardián Jakub ze Stříbra s (řádovým) bratrem Fridrichem z Chebu v listině převorky Juty z kláštera magdalenitek v Dobřanech a později Jakubův nástupce(?), kvardián Chval a bratr Daniel až do roku 1282. Prostor kláštera nese ještě starší stopy lidské činnosti, neboť pod budovami a na Muzejním náměstí byly odhaleny šachty sahající svým stářím snad ještě do doby před založením města, kdy se při řece rozkládalo předlokační hornické sídlo uváděné od roku 1183 jako Argentaria. či Misa, popřípadě Mzea. Znovu je řeholní dům připomínán v souvislosti s vlastněným mlýnem roku 1374 Když na sv. Václava 1426 ovládl město Přibík z Klenové, stalo se město takřka zcela kališnickým, přičemž bylo údajně vypovězeno 40 katolických měšťanů. Za těchto událostí byl konvent poničen a nakrátko opuštěn. Místní komunita se však brzy vzpamatovala, jak napovídá příslib stříbrských radních z roku 1451, že nebudou bránit minoritům v provozu klášterního pivovaru. V letech 1479, 1508, 1528 a 1600 zasáhly Stříbro ničivé požáry, jež se nevyhnuly ani konventu. Místní komunita dokonce v 16. století nakrátko zanikla, než byla roku 1591 obnovena.
V 17. století už stříbrští minorité klášterní pivovar sami neprovozovali, nýbrž jej propachtovávali. Na počátku 30. let řečeného století si za pacht žádali 12 kop míšeňských grošů a naturálie v podobě piva a sladu. V letech 1696–1705 a zejména 1736–1739 prošel konvent sérií větších či menších přestaveb, kostel sv. Máří Magdaleny už barokní v letech 1727, 1749–1754 a 1758. Rozhodnutím císaře Josefa II. byl klášter minoritů roku 1785 zrušen a roku 1788 zde město zřídilo děkanství. Roku 1790 byl kostel Máří Magdaleny určen nakrátko za farní místo kostela Všech svatých, než v červenci 1792 udeřil do střechy blesk, načež shořely střechy celého bývalého kláštera. K opravě kostela už nedošlo, v důsledku čehož byly v letech 1801-1803 sneseny klenby celé stavby hrozící zřícením, jakož i horní patra věže. Na konci 19. století, léta 1871–1872, byla zbourána celá západní část, aby uvolnila místo pro novostavbu školy, dnes budovy městského úřadu. Další stavební změny proběhly v klášteře po roce 1952 pro potřeby školy a zároveň došlo ke zrušení zdejšího děkanství (resp. přenesení ke kostelu Všech svatých). Právě při těchto velkých úpravách byly roku 1953 nalezeny ostatky dvou císařských generálů, Adama Erdmanna Trčky z Lípy (v inventáři muzea podnes) a hraběte Viléma Kinského, kteří byli zavražděni spolu s Albrechtem z Valdštejna roku 1634 v Chebu. Tělesné ostatky Albrechta z Valdštejna byly již roku 1636 převezeny do rodinné hrobky ve Valdicích u Jičína. Mezi oběťmi chebské vraždy byli i tehdejší zástavní pán města Stříbra Kristián z Illova a setník Jindřich Niemann, jehož tělo bylo zahrabáno na Šibeničním vrchu za městem.
Od roku 1988 je někdejší klauzura sídlem městského muzea, od 90. let byla postupně opravována. Nynější podobu získaly klášterní budovy v roce 2011, jen z kostela sv. Máří Magdalény zůstala zajištěná ruina. V současnosti je využíván k promítání letního kina, koncertům i jiným kulturním událostem.
Stavební vývoj kláštera Pro nejstarší období existence minoritského kláštera, tedy 13. století, se předpokládalo pouze nějaké (nejspíše dřevěné) provizorium. Přesto archeologický průzkum z let 1993–2012 prokázal, že bylo s výstavbou kamenných budov započato bezprostředně po založení kláštera, přičemž již tehdy šlo o stavby vysoké úrovně. Stavba však probíhala v etapách po delší dobu, což je patrné u východního portálu mezi ambitem a sakristií datovaném do doby těsně po roce 1240 a naproti tomu jižní portál kostela vedoucí do křížové chodby je datovaný až do 2. čtvrtiny 14. století. Polygonální kněžiště kostela bez opěráků vzniklo patrně ve 2. pol. 13. století v první etapě s nevelkou provizorní konventní budovou, obojí provázané s městskou hradbou. V druhé fázi v podobě radikální přestavby vzniklo chrámové dvojlodí. Ambit byl vystavěn v období do/kolem roku 1340. Gotická okna ambitu měla vnější ostění ze žlutošedého pískovce a klenba ambitu dosahovala úctyhodné výšky 7 metrů. Nové konventní budovy vznikly ve standardním klauzurním uspořádáním, přičemž východní konventní budova přetnula městskou hradbu, jejíž odkryté pozůstatky jsou v muzejní expozici. Východní stěna konventu byla původně východněji než dnes a k ambitu přiléhala na Muzejním náměstí ještě západní konventní budova, jejíž zdivo bylo znovu odkryto roku 2012. Její zánik patrně souvisí s událostmi a požáry 15. a počátku 16. století. Zásadní vliv na podobu kláštera měly výše uvedené barokní přestavby 18. století. Na jeho počátku byl zrušen vysoký ambit překlenutím přibližně v polovině jeho výšky, přičemž v horní části tak vzniklo patro, nově zaklenuta byla i sakristie. Východní zeď konventu byla posunuta o 2 metry západněji a západní a severní křídla ambitu byla oddělena zdí. V 18. století došlo k zásadní úpravě kostela, kdy zřejmě zanikl gotický presbytář i gotická okna a celá stavba byla opatřena novou barokní klenbou. V letech 1871–1872 byla stržena celá západní část chrámu a na jejím místě postavena nová budova městského úřadu.
Reference
Externí odkazy
Záznam o klášteře v Památkovém katalogu Záznam o bývalém klášterním kostele na webu znicenekostely.cz
Kategorie:Bývalé kláštery v Plzeňském kraji Stříbro Kategorie:Kláštery v okrese Tachov Kategorie:Stavby ve Stříbře (okres Tachov) Kategorie:Náboženství ve Stříbře (okres Tachov)