K zemětřesení a tsunami na Floresu (1992) došlo 12. prosince 1992 v 13:29 místního času. Epicentrum zemětřesení s magnitudem 7,7 Mw leželo na severním pobřeží indonéského ostrova Flores (Malé Sundy), přičemž otřesy vycházely z hloubky 27,7 km.
Tektonika
Indonésie je tektonicky velmi aktivní oblastí. Leží totiž v tzn. Pacifickém ohnivém kruhu, což je asi 40 tisíc km dlouhý pás styku několika litosférických desek, který lemuje okraje Tichého oceánu. V něm se nachází 75 % všech známých aktivních sopek a dochází tam k 90 % všech zemětřesení na světě. Jižně od ostrova Flores probíhá subdukce australské desky pod sundskou desku. Napětí vyvolané tímto procesem se však neomezuje pouze na rozhraní desek, ale je přenášeno nadložní sundskou deskou i do oblasti severně od Floresu. V důsledku toho se zde nachází Floreský násunový zlom. Na délku měří přibližně 800 až 1500 km a táhne se od ostrova Lombok na západě až k jižní části Bandského moře.
Popis náhled|268px|Pláž nedaleko města Maumere (2017) K zemětřesení s magnitudem 7,7 Mw došlo 12. prosince 1992 ve 13:29:26 středoindonéského času. Plocha prasklého segmentu zlomu se odhaduje na 140×40 km. Po hlavním otřesu bylo zaznamenáno 102 až 148 následných dotřesů přesahující magnitudo 3,0 Mw. Zároveň bylo v oblasti na více místech zaznamenáno zkapalnění půdy.
Tsunami
První vlny dorazily k severnímu pobřeží ostrova Flores za méně než 5 minut po zemětřesení. Průměrná výška činila 3–4 metrů podél města Maumere a zhruba 12 m ve vesnici Bou-Tanabeten. Nejvyšší výšky dosáhly u vesnice Riangkroko na severovýchodě ostrova, kde voda vystoupala až 26 m nad úroveň hladiny moře. V této obci bylo zabito 137 osob. Tsunami místy proniklo až 600 metrů do vnitrozemí. Na malém ostrově Babi, těžce poškodilo dvě vesnice a vyžádalo si 263 úmrtí, což představovalo pětinu tamního obyvatelstva. Babi pravděpodobně zasáhla i vlna, která se odrazila od ostrova Flores.
Velikost a intenzita tsunami neodpovídala síle daného zemětřesení. Předpokládá se, že významnou úlohu sehrály podmořské sesuvy, což podporují geologické nálezy na mořském dně.
Následky
Zemětřesení z 12. prosince bylo tím nejtragičtějším, které Indonésii v roce 1992 postihlo. Vyvolané tsunami patří k těm nejvýznamnějším v novodobé historii Floreského moře. Celkově si katastrofa vyžádala 2 080 až 2 500 mrtvých. Více než 500 osob bylo zraněno a 90 tisíc přišlo o svůj domov. Zničeno bylo 30 tisíc domů a celkové materiální škody byly odhadnuty na přibližně 100 milionů dolarů. Nejvíce postižené město bylo Maumere, kde zemětřesení a tsunami zničilo 90 % budov. Mezi zničenými objekty patřila i místní nemocnice, takže pro ošetřování zraněných se musely postavit stanové přístřešky. Indonéská vláda vyslala záchranné a humanitární mise do postižených oblastí. Pomoc poskytlo rovněž Indonéské letectvo, zejména přepravou léků a oblečení. V regionu po katastrofě výrazně vzrostl počet případů malárie a chřipky. Přeživší z ostrova Babi museli být evakuováni, neboť všechny domy byly zničeny. Mezinárodní humanitární úsilí brzdil nástup období dešťů. Indonéská vláda taktéž požádala o pomoc mezinárodní společenství.
Odkazy Reference
Související články Seznam živelních katastrof podle počtu obětí
Kategorie:Zemětřesení v Indonésii Kategorie:Tsunami Kategorie:Události roku 1992