Společenský dům (v počátcích existence nazývaný také jednoduše Lázeňský dům) ve Františkových Lázních (Národní 1/12) je první veřejnou stavbou v historii těchto lázní a obecně také nejvýznamnější veřejnou stavbou města z dob založení lázní. Jedná se o architektonicky i urbanisticky mimořádně významný objekt situovaný v centrální části městské památkové rezervace lázeňského města.
Historie Výstavba Františkových Lázní započala 12. červencem 1792 rozdělením stavebních pozemků. Jeden z 19 pozemků byl určen pro stavbu Společenského domu. náhled|Pamětní deska připomínající výstavbu budovy městem Cheb dokončenou v roce 1795 náhled|Pravá (větší) z dvou původních klasicistních částí Společenského domu Základní kámen původní klasicistní stavby byl nakonec položen dne 27. srpna 1793. Lázně se veřejnosti otevřely v roce 1794 a to je zároveň i rok dokončení hrubé stavby a počátku vybavování interiérů Společenského domu.. K otevření ale došlo až v roce 1795. Kompletní dokončení lázeňského „Trakteurhausu“ města Chebu za vlády císaře Františka I. roku 1795 stále připomíná nejstarší pamětní deska ve městě umístěná na severní stěně budovy. Stavba zahrnující hostinec a pitný i taneční sál vznikla podle plánů Thobiase Grubera a Ing. Johanna Rothhesela z Brandýsa nad Labem. Dům plnil funkci společenského centra, v němž se lázeňští hosté scházeli u společné jídelní tabule, trávili volný čas četbou, u kulečníku či při večerních zábavách.
Původně se jednalo o komplex dvou budov. Hlavní budova vpravo měla v přízemí hostinec s bytem hostinského, v prvním patře malý společenský sál a salonky s hernou pro biliárd. Ve druhém patře měl svůj byt i kancelář lázeňský inspektor. Přízemní budova vlevo obsahovala velký sál, v němž se u společného stolu podávaly snídaně, obědy i večeře a konaly tancovačky a plesy, které tehdy byly chápány jako společenská léčebná kúra. Ve své době byl sál označován za jeden z nejvýstavnějších v Čechách. náhled|Navazující novorenesanční budova ze 70. let 19. století V roce 1874 Společenský dům včetně staré kolonády odkoupilo od města Chebu, které dům nechalo postavit a následně vlastnilo, město Františkovy Lázně. V té době se Františkovy Lázně stávaly lázněmi světovými. Městská rada se proto rozhodla pro vybudování ještě většího samostatného společenského sálu. Ten byl postaven jako monumentální novorenesanční stavba v klasických vyvážených formách. Budova disponuje bohatou štukovou výzdobou, verandou se sloupořadím či terasou v patře. Typický vzhled dodává necková kupole, která měla podtrhnout velkoměstské měřítko stavby. Velkolepost odráží i dvoupatrový „Konversační sál“ rovněž s bohatou výzdobou a velkými lustry. Tato nová budova potlačila vedlejší menší a starší část komplexu a vytvořila jasnou novou dominantu lázní. Stavba podle návrhu Gustava Wiedermanna vznikla v letech 1876–1877. Po požáru v roce 1904 došlo k opravám budovy. V roce 1984 došlo k rekonstrukci budovy. náhled V prostorách původního sálu (po vstupu vlevo) se nacházela restaurace Goethe vyzdobená ve francouzském stylu. V prvním patře provozovala společnost INGO do konce roku 2018 kasino. Ve velkém sálu se konají nejrůznější společenské akce a koncerty. V roce 2025 v přízemí domu opět po čase otevřela v prostorách původního hostince kavárna. V plánu je i opětovné otevření restaurace. Do budovy (do prostor někdejšího kasina) by se v budoucnu mělo přestěhovat i městské muzeum.
Významní hosté Mezi významné hosty, kteří navštívili tuto budovu, patří Johann Wolfgang Goethe v roce 1808, pruský maršál Blücher a hrabě Nostic roku 1816 či hrabě Kašpar Šternberk v roce 1837.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Související články
Lázeňský dům Tři lilie Seznam kulturních památek ve Františkových Lázních
Kategorie:Klasicistní domy v Česku Kategorie:Novorenesanční domy v Česku Kategorie:Domy ve Františkových Lázních Kategorie:Kulturní památky ve Františkových Lázních Kategorie:Kultura ve Františkových Lázních Kategorie:Postaveno v Česku 1795 Kategorie:Postaveno v Česku 1877