Husitský sbor Jiřího z Poděbrad ve Tmani v okrese Beroun Církve československé husitské je modernistická stavba od architekta a stavitele Františka Šebíka z let 1925–1926, památkově chráněná od roku 2017.
Husův sbor je moderní sakrální stavba architektonicky kvalitní, zejména neoklasicistním východním průčelím tvarovaným jako vítězný oblouk. Uvnitř budovy se dochovala část původního mobiliáře - lavice, držáky na zpěvníky a svítidla v sále, vně budovy řemdih ve štítě a kalich na vrcholu věže. Budova je jednou ze souboru tří podobných staveb ve Středočeském kraji dokládajících snahu Církve československé husitské při hledání jednotné formy staveb nově vzniklé církve.
Historie sboru Jedním ze zakladatelů náboženské obce této církve ve Tmani byl farář Antonín Koula, spolužák a přítel patriarchy Církve československé husitské Karla Farského. Antonín Koula působil ve Tmani od roku 1909, v roce 1920 pozval Karla Farského do Tmaně, ten v kostele svatého Jiří vykonal první bohoslužbu Církve československé husitské 25. prosince 1920. Antonín Koula okamžitě ohlásil svůj přestup do této církve, ihned ho následovala většina přítomných farníků. V roce 1924 kostel svatého Jiří musil být vrácen katolické církvi a bohoslužby se dále konaly ve škole.
V říjnu 1925 zakoupila rada starších pozemek Církve československé husitské od místní velkostatkářky.
Pro budoucí kostel bylo vypracováno několik architektonických návrhů již v roce 1924. První vypracoval František Šebík se zvonicí nad kněžištěm. Zdický stavitel František Spousta předložil moderní stavbu s asymetricky zvonicí (vzorem byl projekt pražského architekta Tomáše Šaška pro ústředí Církve československé husitské v Lišanech u Rakovníka a pro Votice v okrese Benešov. Návrh později pozměnil bez věže. Další návrh vypracoval hořovický stavitel a podnikatel Matěje Šubrta. Dle dochovaných dokumentů byl pověřen stavbou kostela architekt a stavitel František Šebík. Rozpočet činil 510 474,04 korun.
Slavnostní položení základního kamene se uskutečnilo 26. dubna 1925. Pro nedostatek financí byla stavba přerušena, František Šebík projekt přepracoval s kolumbáriem, zvonicí a farou s kanceláří a bytem faráře.
Architektura Husův sbor byl postaven v letech 1925–1926 na svahu v severní části obce na rohu ulic Budovatelů a Dlážděná. Hlavní vchod s reprezentativním schodištěm je z ulice Dlážděné. Stavba je zdáli viditelná. Ke sboru patří velká zahrada s hospodářským zázemím na jihozápadě zahrady, vše postaveno současně s kostelem.
Budova je pravoúhlá zděná stavba s nízkou sedlovou střechou a hranolovou věží. Má mansardovou střechu. Budovu tvoří dvě propojené obdélné části ve směru východ – západ. Před východním průčelím je k vstupu předsazeno zděné schodiště s dvojicí tarasních zdí s plotem. Obytná východní část je patrová, západní se sálem sboru je přízemní. Východní strana budovy je architektonicky pojata jako vítězný oblouk s nízkým štítem, po stranách budovy je dvojice pilastrů. Ve střední ose budovy je v přízemí umístěna za vchodem předsíň, nad ní v patře balkon. Na vrcholu štítu je nad klenákem mohutný kovový řemdih. Fasády jsou rámovány kamennou podezdívkou a fabionovou korunní římsou.
Na střeše věže je umístěn plechový kalich s kovaným křížem.
Vnitřní vybavení Církevní prostor je trojlodní bazilika s kněžištěm s dřevěnou kruchtou. Kněžiště je od prostoru sálu odděleno vítězným obloukem. V interiéru sboru je 120 míst k sezení. Sborový sál je prosvětlen dvěma pěticemi bočních oken, kněžiště je osvětleno bočními okny.
Vybavení sálu bylo pořizováno postupně po dokončení kostela. V kněžišti je dochován původní stůl Páně s dřevěnou balustrádou. Před stolem Páně je dřevořezba výjevu z Janova evangelia s nápisem „I přišla žena se Samaří a počala vody vážiti i řekl Ježíš, dej mi píti“ od řezbáře Milana Šustka z Mariánských Lázní z roku 1986. Na konci kněžiště na zdi je třímetrový dřevěný kříž se svítícím kalichem a bílou hostií, který je vrcholem vnitřní umělecké výzdoby.
Vnitřní dřevěné vybavení je dílem zdického truhláře Břetislava Kreisingera. Při výročí republiky v roce 1928 byla do výklenku na pravé straně sálu umístěna schránka s prstí ze Zborova. V roce 1946 byla vsazena památná schránka s úlomky zdiva z Lidic.
Do věže kostela byly v roce 1926 umístěny čtyři zvony od pražského zvonaře Arnošta Depolta. Z nich zůstal v kostele jen ten nejmenší s kalichem, ostatní byly v roce 1942 zrekvírovány. Varhany byly instalovány v roce 1947, do té doby bylo využíváno půjčené harmonium.
V průběhu 20. století se uskutečnilo několik menších oprav. V sedmdesátých letech 20. století byla opravena fasáda, budova získala novou omítku a okna věže byla nahrazena okny luxferovými. Po roce 2003 byl opraven plot a vstupní zdi. V roce 2015 byla zahájena rekonstrukce bytu faráře, o rok později byla vyměněna střecha a krov věže byl podepřen.
Fotogalerie
Reference
Literatura KOČOVÁ, Radka. Sbor Jiřího z Poděbrad slavil výročí, akci provázel koncert i bohoslužba. Berounský deník. 2016, č. 228, s. 3. ISSN 1210-7352. Sbor Jiřího z Poděbrad ve Tmani oslavil 95 let. Berounský deník, 2021, č. 226, s. 2. ISSN 1210-7352.
Tmaň Kategorie:Modernistické kostely v Česku Kategorie:Neoklasicistní kostely v Česku Kategorie:Kostely z 20. století Kategorie:Kulturní památky v okrese Beroun Kategorie:Tmaň