Dublinské městské knihovny jsou síť veřejných knihoven provozovaných městskou radou Dublinu. Síť se skládá z celkem 21 knihoven: Ústřední knihovny, Dublinské městské knihovny a archivu (rovněž známé jako pobočka na Pearse Street) a dalších 19 poboček v různých částech Dublinu. S návštěvností kolem 2,2 milionů ročně (data za rok 2025) jde o síť knihoven s nejvíce uživateli v Irsku.
Registrovat se může kdokoliv (pokud je mladší 18 let, musí mít potvrzení od zákonného zástupce), kdo předloží průkaz totožnosti s fotografií a prokáže trvalou adresu. Čtenář si může vypůjčit najednou dvanáct dokumentů (knih, DVD, audioknih, maximálně dvě videohry) na tři týdny. V digitálním formátu je možné si vypůjčit až pět e-knih a e-audioknih na tři týdny a až 50 čísel digitálních novin a časopisů a neomezený počet digitálních komiksů na dva týdny. Registrace a členství jsou zdarma a v roce 2019 knihovna přestala vybírat pokuty za opožděné vrácení a plošně prominula existující dluhy. Zpoplatněná je pouze meziknihovní výpůjčka ze Spojeného království či jiné země.
Sbírky knihoven náhled|Drumcondra Library Kromě novinek, sbírek nejčtenější beletrie a dalších sbírek typických pro městské knihovny, nabízí Dublinské městské knihovny také knihy a další dokumenty uspořádané v množství specializovaných historických i moderních sbírek týkajících se Dublinu a Irska. Jsou mezi nimi například:
Dublinské a irské sbírky Sbírky knih a rukopisů Dixova sbírka. Městu ji věnoval bibliograf E. R. McClintock Dix. Obsahuje na 700 knih a pamfletů především ze 17. a 18. století. Gilbertova sbírka. Základem knihovních sbírek se stala soukromá sbírka historika, archiváře a bibliografa Sira Johna Thomase Gilberta zakoupená v roce 1900. Obsahovala knihy o Dublinu a Irsku, které po více než století jen nabyly na hodnotě jak svou vzácností, tak tím, že jsou přímým dokladem tehdejšího knihařství. Gilbertova sbírka se ale nesoustředila pouze na Irsko a její součástí byl například prvotisk díla Publia Terentia Afera vytištěný v roce 1483 v Benátkách. Irskojazyčná sbírka. Od dvacátých let 20. století městské knihovny nakupují všechny knihy vydané v irštině. Nejstarší svazky ve sbírce pochází ze 16. století. Sbírka Brama Stokera a Leslieho Sheparda. Sbírka 235 knih týkajících se Brama Stokera. Leslie Shepard byl autor specializující se na Stokerovo dílo. Sbírka dětských knih. Obsahuje rané tisky a ilustrace pro děti, především od irských a britských autorů, a učebnice a brožury s písněmi a pohádkami z 18. až 20. století. Sbírky irských spisovatelů, autorů a vydavatelů. Knihovny vlastní sbírky díla řady významných irských autorů a vydavatelství. Mezi nimi sbírky spisovatelů jako: William Butler Yeats, Jonathan Swift, James Joyce, Samuel Beckett, Seamus Heaney, Brendan Behan, Maria Edgeworthová, Patricia Lynchová, John Millington Synge, Jack Butler Yeats či John Montague. Seznamy a almanachy. Almanachy i seznamy ulic se týkají především Dublinu a Irska v 18. a 19. století, ale nejstarší seznam ve sbírce pochází z roku 1636. Mapy. Sbírka obsahuje mapy Dublinu od 17. století až do současnosti a dokládá územní rozvoj města. Efeméra. Sbírka programů a plakátů divadelních her a muzikálů, programů sportovních událostí ve fotbale, rugby, gaelském fotbale, hurlingu a plavání; ale také politické pamflety, letáky, programy, politické kreslené vtipy (cartoons), a plakáty společenských a kulturních událostí. Noviny a časopisy. Knihovny nabízí fyzické i digitální kopie řady tiskovin od 18. století až do současnosti. Obrázkové a audiovizuální sbírky Dixonova sbírka diapozitivů. Skládá se z více než 1 600 diapozitivů především dublinské zástavby, pořízených a sesbíraných historikem F. E. Dixonem. Fotografie. Mezi sbírkami jsou například Fotografická sbírka města Dublin či fotografická sbírka organizace pro rozvoj turismu Fáilte Ireland Tourism. Pohlednice a rytiny. Jádro sbírky tvoří pohlednice z 19. a raného 20. století. Video, DVD, CD a audiokazety. Sbírka audiovizuálního materiálu na téma orální tradice: místní historie, filmy, rozhovory, divadelní hry, přednášky či četba poezie z místní komunity. Kopie dopisu Elsie McDermidové z roku 1916. Operní zpěvačka Elsie McDermidová, jejíž představení v Dublinu bylo zrušeno pro vypuknutí Velikonočního povstání, napsala své matce v Londýně 26stránkový dopis. Dublinské městské knihovny k nekomerčnímu využití poskytují jeho reprodukci, přičemž originál i vlastnická práva patří zpěvaččině synovci Colinu McDermidovi. Další sbírky. Knihovny nabízí rovněž materiály pro amatérské genealogy a do března 2024 nabízely také přístup k 15 online databázím různých záznamů spravovaných městskou radou. Webová stránka byla vypnuta z technických důvodů a dokud nebude nahrazena, jsou dokumenty z daných databází přístupné pouze ve fyzické podobě prezenčně ve studovnách.
eZdroje Knihovny nabízí přístup k digitálním verzím knih, novin, časopisů, slovníků, hudby a dalších audionahrávek a k několika oborovým databázím. Některé z nich je možné využívat pouze v konkrétní studovně, zatímco jiné jsou s registrací v knihovně dostupné kdekoliv. Všechny zdroje jsou přehledně představené na webu knihoven.
Sbírky Dublinského městského archivu náhled|Barikády z knih v oknech knihovny na Pearse Street během Velikonočního povstání. (současná Dublinská městská knihovna a archiv) Dublinský městský archiv je součástí pobočky knihovny na Pearse Street, známé jako Dublinská městská knihovna a archiv (Dublin City Library and Archive). Mezi instituce, jejichž písemnosti či archivy spravuje, patří:
Dublinská městská rada. Archiv obsahuje zápisy z jednání a zprávy vytvořené městskou radou od vzniku v roce 1841 až do roku 1997. Dublinské městské shromáždění. Dublin měl volené zástupce už od 12. století a městské shromáždění, které existovalo od středověku až do roku 1840 se scházelo čtyřikrát ročně během významných svátků a v případě potřeby vícekrát. Archiv obsahuje právní dokumenty, mapy, dokumenty městských cechů, dokumenty o půjčkách a koupích atd. Další místní orgány. Spadají sem archivy správních oblastí Pembroke, a Rathmines a Rathgar, které se v roce 1930 staly součástí Dublinu. Archeologický archiv města Dublin. Archiv vznikl v roce 2008 jako projekt městské rady Dublinu, Dublinského archeologického spolku a Dublinského městského archivu. Jeho cílem je uchovávání záznamů týkajících se archeologických objevů v Dublinu, především archeology ze soukromého sektoru před rokem 2004. Archiv asociace Královských dublinských střelců (The Royal Dublin Fusiliers Association (RDFA)). Spolek byl vytvořený v roce 1996 s cílem připomínat irské muže a ženy, kteří sloužili a padli v první světové válce. V roce 2005 spolek svůj archiv předal Dublinské městské knihovně a archivu, aby jej mohla využívat veřejnost. Charitativní výbory. Archiv uchovává dokumenty čtyř různých charit. Irský divadelní archiv. Byl založen v roce 1981 a postupně se rozrostl až na 250 různých sbírek s více než 100 tisíci předměty. Parlamentní komise. Komise pro široké ulice (Wide Streets Commissioners) existující mezi lety 1758 a 1851 měla právo vykupovat a bourat nemovitosti a plánovat nové ulice. Sbírka v držení archivu obsahuje jak kupní smlouvy a právní dokumenty, tak architektonické nákresy a mapy. Soukromé sbírky. Archivy několika spolků, firem a významných dublinských rodin. Mezi nimi například archiv Občanského institutu Irska (1914–1960), který v Irsku prosazoval územní plánování, či archiv Edwarda Leeho týkající se jak jeho úspěšné firmy pro obchod s textilem, tak jeho rodiny. Sportovní archiv města Dublin. Dublinská městská knihovna a archiv jej založila v roce 2010. Měl uchovávat sportovní dědictví Dublinu, který se téhož roku stal evropským hlavním městem sportu.
Seznam poboček Síť Dublinských městských knihoven má celkem 21 poboček. Vedle Ústřední knihovny je to pobočka na Pearse Street, kde sídlí zároveň Dublinský městský archiv a která je proto označována jako Dublinská městská knihovna a archiv, a dalších 19 poboček v různých částech Dublinu.
+ Ústřední knihovna(Central Library) Ilac Centre, Dublin 1 Dublinská městská knihovna a archiv(Dublin City Library and Archive) 139–144 Pearse Street, Dublin 2 Ballyfermot Library Ballyfermot Road, Dublin 10 Ballymun Library Ballymun Road, Dublin 11 Cabra Library Navan Road, Dublin 7 Charleville Mall Library North Strand, Dublin 1 Coolock Library Barryscourt Road, Dublin 17 Dolphin's Barn Library Parnell Road, Dublin 12 Donaghmede Library Donaghmede Shopping Centre, Dublin 13 Drumcondra Library Millmount Avenue, Dublin 9 Finglas Library Seamus Ennis Road, Dublin 11
+ Inchicore Library Richmond Barracks, St. Michaels Estate, Dublin 8 Kevin Street Library 18 Lower Kevin Street, Dublin 8 Marino Library 14–20 Marino Mart, Dublin 3 Pearse Street Library viz Dublinská městská knihovna a archiv Pembroke Library Anglesea Road, Dublin 4 Phibsboro Library Blacquiere Bridge, Dublin 7 Raheny Library Howth Road, Dublin 5 Rathmines Library 157 Lower Rathmines Road, Dublin 6 Ringsend Library Fitzwilliam Street, Dublin 4 Terenure Library Templeogue Road, Dublin 6W Walkinstown Library Percy French Road, Dublin 12
Historie náhled|Mapa veřejných knihoven v Dublinu (1849) náhled|Charleville Mall Library náhled|Phibsboro Library náhled|Inchicore Library náhled|Tallaght Library náhled|Pohled na Parnell Square, kde má vzniknout kulturní čtvrť. Ve středu náměstí je Zahrada vzpomínek, připomínající ty, kdo padli za svobodné Irsko. Na počátku dějin bezplatných veřejných knihoven v Dublinu stojí zákon Public Libraries (Ireland) Act z roku 1855, který umožnil radám městských částí zakládat veřejné knihovny (a umělecká a vědecká muzea a školy) a k jejich financování vybírat daň. Na popud radního E. Dwyera Greye v únoru 1877 dublinská městská rada přijala usnesení, podle nějž by daňoví poplatníci měli rozhodnout, zda chtějí zákon z roku 1855 využít. V březnu 1877 se v domě dublinského starosty konalo setkání, na němž měšťané po přednášce radního Greye návrhu vyjádřili podporu. Téhož roku byl britským parlamentem přijat zákon Public Libraries (Ireland) Amendment Act, který původní, dvacet let starý zákon doplňoval o dodatky, jež platily v Anglii a Walesu.
Roku 1883 byla ustavena komise, která měla za úkol vyhodnotit, jak by měl být zákon v Dublinu využit nejlépe. Ta v březnu publikovala zprávu doporučující vznik dvou knihoven s ročním rozpočtem 500 liber pro každou z knihoven a 300 liber na nákup knih. Financování městských knihoven z daně (dle daného zákona) bylo v Dublinu zavedeno až v roce 1911. Zpráva dále doporučila a založení komise, která by knihovny spravovala. Městská rada v červenci tato doporučení na základě zprávy úředníka Johna Beveridge přijala a v roce 1884 byly knihovny otevřeny v rekonstruovaných georgiánských domech na Thomas Street a Capel Street. Právě ve zprávě Johna Beveridge je možné vysledovat důvody k otevření pouze dvou poboček, navíc bez ústřední knihovny. Vzhledem k existenci v té době pouhých šest let staré národní knihovny a knihoven univerzity Trinity College, právnické školy King's Inn a technické školy The Mechanic's Institute zpráva považovala založení více než dvou poboček pro potřeby obyvatel za nadbytečné. Navíc doporučovala zaměstnání jednoho úředníka a údržbáře v jedné osobě pro každou knihovnu s tím, že erudovanost knihovnám dodá na ně dohlížející komise. Jako knihovníci knihoven jak na Thomas Street, tak na Capel Street byli nakonec nicméně zaměstnáni muži, kteří již měli zkušenosti s prací v univerzitních knihovnách.