Rudolf König (4. října 1911 Křišťanovice – 29. ledna 1947 Brno) byl původně poddůstojníkem československé armády, u policie v Brně sloužil od roku 1938, od roku 1940 až do konce druhé světové války pracoval jako úředník brněnského gestapa (vrchní kriminální asistent v protiparašutistickém referátu HÚSP v Brně).

Život Rodina a školy Rudolf König se narodil (jako třetí z pěti dětí) dne 4. října 1911 v Křišťanovicích číslo popisné 45 u Moravského Berouna do sudetoněmecké rodiny. Jeho otcem byl hospodský v Reisendorfu Rudolf König (* 29. srpna 1880) a jeho matkou byla švadlena (dámská krejčová) Anna König (rozená Mahr; * 4. června 1888).

Rudolf König absolvoval (v letech 1917 až 1923) šest tříd německé obecní školy v Křišťanovicích odkud pokračoval do 1. třídy německé měšťanské školy ve Dvorcích. Na jaře roku 1924 převzal Rudolfův otec do nájmu hostinec svého bratra Eduarda v Trhavicích. Tam se také rodina přestěhovala, takže další dva ročníky (2. a 3.) měšťanské školy vychodil König v městě Libavé. Po skončení školy plánovala matka, že syn bude studovat na kněze (studium hradila církev, pro rodinu žáka bylo bezplatné). Toto studium ale Rudolf König odmítl. Na místo učně v obchodě koloniálním železářským a stavebním zbožím pana Adolfa Černého na Svatém Kopečku nastoupil Rudolf König dne 15. července 1926. Tady se také naučil česky a úspěšně dokončil českou dvouletou pokračovací školu živnostenskou (vyučený obchodní příručí).

Armáda náhled|vpravo|Rudolf König v uniformě četaře čs. armády U dělostřeleckého pluku 152 v Olomouci nastoupil vojenskou službu v roce 1932. Absolvoval všeobecný a pěší výcvik, následně pak studoval poddůstojnickou školu (specializace: velitel baterie) a po jejím skončení se v hodnosti svobodníka vrátil ke své baterii. V létě 1934 získal praxi při ostrých střelbách v Malackách a byl povýšen na desátníka. Po skončení povinné prezenční vojenské služby (trvala 18 měsíců) se rozhodl (v roce 1934) pro kariéru vojáka z povolání, pokračoval jako délesloužící poddůstojník a byl povýšen do hodnosti četaře. V roce 1934 prošel zdokonalovacím kurzem (3 měsíce trvajícím) pro délesloužící poddůstojníky všeho dělostřelectva v Olomouci.

Policie Ještě před koncem roku 1936 si Rudolf König podal žádost na Ministerstvo národní obrany o přijetí k finanční stráži. Žádost byla vyřízena dotazem, zda souhlasí s nástupem služby u státní policie. Rudolf König souhlasil a absolvoval s úspěchem v září 1937 psychotechnickou zkoušku na policejním ředitelství v Brně. Až do vánoc roku 1937 pak sloužil v Rachově.

Do policejní školy v Brně nastoupil 31. ledna 1938 a dále pak pracoval u brněnského policejního ředitelství. V létě roku 1939 reagoval na všeobecnou výzvu, přišel na Oberlandrát, kde se přihlásil jako Němec. Tímto krokem získal říšskou státní příslušnost (byl brán za říšského Němce) a následně se stal členem NSDAP.

Svoje působení u české kriminální policie zakončil Rudolf König ke dni 31. března 1940, neboť od 1. dubna 1940 byl pak na vlastní žádost přeložen jako kriminální zaměstnanec ke gestapu.

Vlastní rodina Dne 13. března 1939 se Rudolf König oženil s Češkou Hedvikou Láskovou (* 15. října 1914 Strání okres Uherský Brod – 18. srpna 1972)., se kterou měl dvě děti.

Kariéra u gestapa U gestapa sloužil Rudolf König nejprve na brněnské řídicí úřadovně (ve stálé službě jako tlumočník). Nějakou dobu také zajišťoval chod kuchyně určení pro vězně. V srpnu 1940 byl přeložen ke III. oddělení (kontrarozvědnému, práce proti cizím agentům). Prošel krátkou stáží v kartotéce a když absolvoval tříměsíční kurz, stal se úředníkem gestapa. U gestapa působil v referátu III E (evidence politických emigrantů), pak (v roce 1941) pracoval v referátu III B (zabezpečení hladkého chodu protektorátního průmyslu, od roku 1942 obrana proti sabotážím), později byl König přeřazen do referátu IV 2b (protiparašutistický). Dokonalá znalost českého prostředí (a češtiny) mu ve službách gestapa zajistila velmi dobré pracovní výsledky. Rafinovaně při své práci používal psychický nátlak a působení na vyslýchané oběti. Navíc byl průkopníkem (a vedoucím) tak zvaných rádiových protiher s nepřítelem a architektem volavčích sítí. Poté, co byl v brněnské řídící úřadovně gestapa založen protiparašutistický referát, stal se Rudolf König jeho příslušníkem. V tomto referátu pracoval až do konce druhé světové války a dopracoval se až do hodnosti vrchního kriminálního asistenta Hospodářského úřadu státní policie (HÚSP) v Brně.

Rudolf König vedl operace jak proti spojeneckým parašutistům (členům desantů vysílaných z Velké Británie do protektorátu), tak i proti domácímu protiněmeckému odboji. Jeho působištěm bylo Brno, kde se podílel na vyšetřování a zatýkání parašutistů a odbojářů: vyslýchal například Jindřicha Čoupka (1918–1942) z paradesantního výsadku Bivouac nebo Rudolfa Mišutku (* 10. května 1919) z paravýsadku Aroš I. (Rudolf Mišutka se později stal konfidentem gestapa.)

Konec druhé světové války Do jihočeského Písku se Rudolf König (spolu s ostatními členy brněnského a jihlavského gestapa) přesunul dne 8. května 1945. Byl převlečen do uniformy SS a disponoval falešnými doklady na jméno Rudolf Kučera. V Písku se pak vzdal on (i ostatní členové gestapa) Američanům, kteří jej (spolu s dalšími zajatci) předali v Plzni Sovětům (vojákům Rudé armády). Při výslechu vedeném sovětskou rozvědkou (NKVD) se König přiznal, že je příslušníkem gestapa a požadoval, aby nebyl vydán do SSSR, ale předán československým orgánům, což se stalo.

Výslechy, soud, trest Rudolf König byl souzen jako kolaborant. Ve svých výpovědích před československými orgány tvrdil, že se během zatýkání a při výsleších choval k zajištěným osobám slušně a korektně. Na svoji obhajobu uváděl, že zatčené mnohdy předem varoval a dále tvrdil, že (pokud to bylo v jeho silách a kompetenci) se snažil snížit jejich neštěstí na co nejmenší možnou míru. Königovo tvrzení o varování osob před zatčením německými bezpečnostními složkami podpořila dvě slyšení přednesená během mimořádného lidového soudu (MLS). První od příslušníka gestapa N. Finka (ten byl v době procesu s Königem již rovněž zatčen a ve vazbě vypovídal jak s Königem jezdili po rodinách a varovali je) a druhé od Františky Láskové z Brna. Nakonec byl König shledán zodpovědným za podíl na zatčení a popravě mnoha odbojářů. Bylo mu prokázáno, že jeho práce pro gestapo vedla k zatčení a usvědčení parašutistů a mnoha jejich rodinných příslušníků, kteří byli následně popraveni nebo umučeni v nacistických pracovních lágrech či koncentračních táborech. Na základě dekretu prezidenta republiky (retribuční trestné činy – paragrafy: 1; 2; 3/1; 7/1,3 r. d.) byl Rudolf König odsouzen k trestu smrti a dne 29. ledna 1947 popraven oběšením v Brně.

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura Šustek, Vojtěch. Zatčení člena paraskupiny BIVOUAC Jindřicha Čoupka ve světle nových zjištění IN: Jižní Morava, vlastivědný sborník, ročník 47, číslo 1, svazek 5 (Praha 2011), strany 129-165, 143-179, strana 176. Černý Vladimír. Brněnské Gestapo (1939-1945) a poválečné procesy s jeho příslušníky. 1. vydání, Brno (Statutární město Brno-Archiv města Brna), 2019, 434 stran (a obrázky); . ZÁHORSKI, Stanislav. Řídící úřadovna gestapa v Brně a její činnost. Bakalářská práce, vedoucí Stellner, František. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin, 2010. zde Moravský zemský archiv v Brně, fond Mimořádný lidový soud Brrno, značka: Lsp 2/47 Rudolf König. Archiv bezpečnostních složek v Praze, Fond 52, výslechy zadržených příslušníků gestapa v Brně a její činnost

Související články Jindřich Čoupek Rudolf Mišutka Siegfried Pribil

Externí odkazy

Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Českoslovenští vojáci Kategorie:Policisté Kategorie:Příslušníci Gestapa Kategorie:Popravení oběšením Kategorie:Popravení v Brně Kategorie:Členové NSDAP Kategorie:Narození 4. října Kategorie:Narození v roce 1911 Kategorie:Narození v okrese Bruntál Kategorie:Úmrtí 29. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Muži