Jehlotvaří či jehlotvární (Beloniformes) jsou řád kostnatých ryb.
Systematika a fylogeneze Eschmeyer's Catalog of Fishes k lednu 2026 klasifikuje v rámci řádu Beloniformes následující čeledi: čeleď Scomberesocidae Bleeker, 1858 – rohoretkovití čeleď Belonidae Bonaparte, 1835 – jehlicovití čeleď Hemiramphidae Gill, 1859 – polozobánkovití čeleď Zenarchopteridae Fowler, 1934 čeleď Exocoetidae Risso, 1827 – letounovití čeleď Adrianichthyidae Weber, 1913 – medakovití Rohoretkovití, jehlicovití, polozobánkovití a letounovití jsou sdružováni do společného taxonu již od začátku 20. století, medakovití se k nim přidružují teprve od 80. let 20. století jakožto linie sesterská vůči čtyřem jmenovaným čeledím. Dvě souhrnné taxonomické práce z let 2024 a 2025 nicméně upozornily na úskalí klasického vymezení kvůli možnému parafyletismu mnohých vyšších taxonů. Kupříkladu tradičně definovaní jehlicovití mohou být parafyletičtí vzhledem k rohoretkovitým. Ještě složitější situace nastává u polozobánkovitých (v tomto článku z praktických důvodů označovaných souhrnně jako „polozobánky“). Od polozobánkovitých byla oddělena čeleď Zenarchopteridae, ale přesto mohou zůstávat parafyletickými vzhledem k letounovitým. Výše uvedené práce navrhují rozdělení původních polozobánkovitých na tři linie zahrnující: rody Arrhamphus, Chriodorus, Hyporhamphus a Melapedalion (sdružení nazývané „hyporamphids“); rody Euleptorhamphus a Rhynchorhamphus (v takovém případě vystupující jako čeleď Euleptorhamphidae); a rody Hemiramphus a Oxyporhamphus (okleštění polozobánkovití, tj. Hemiramphidae). Příslušné práce zároveň neklasifikují jehlotvaré na úrovni samostatného řádu, ale jakožto taxon Belonoidei v rozšířeném řádu gavúni (Atheriniformes).
Popis náhled|Zástupce čeledi jehlicovití Jehlotvarým vyneslo jméno jejich do různé míry protáhlé, bočně zploštělé tělo. Nejdelší zástupci se objevují mezi jehlicovitými, s maximální zaznamenanou délkou asi 100 cm. Rohoretkovitá ryba sajra východopacifická (Cololabis adoceta) naopak dorůstá délky těla pouhých 7,5 cm. Medakovití dorůstají délky maximálně 20 cm. Ocasní ploutev mívá u jehlotvarých pro kostnaté ryby atypicky horní lalok kratší než spodní. Tato vlastnost platí i pro zřejmě nejvíce odvozené zástupce řádu, čeleď letounovitých, již se vyznačují schopností plachtit nad vodou. K tomu jim napomáhá torpédovité tělo a zvětšené prsní ploutve, u odvozenějších zástupců i zvětšené břišní ploutve (např. letoun čtyřkřídlý, odb. Hirundichthys affinis). U jehlotvarých se objevuje postranní čára, avšak bývá umístěna ventrálně. Někteří jehlotvaří redukovali plynový měchýř (rohoretkovití), u jiných je naopak rozměrný (letounovití).
Charakteristickým rysem celé skupiny bývají také podlouhlé čelisti, u řady zástupců nestejně dlouhé. U polozobánek i menšího množství jehlicovitých je spodní čelist nápadně delší oproti čelisti horní, u medaky kachnozobé (Adrianichthys kruyti) je tomu pro změnu naopak. Ve stavbě čelistí i žaberních oblouků lze také pozorovat některé detailní sdílené odvozené znaky celého řádu. Výsledkem je omezená pohyblivost žaberního aparátu i horní čelisti, respektive premaxilly – v kontrastu se řadou dalších kostnatých, vyznačujících se naopak kinetickými čelistmi.
Chování a ekologie vlevo|náhled|Zástupce letounovitých v letuJehlotvaří mají celosvětový výskyt a většina z nich žije v mořích, byť v různých čeledích se objevují i sladkovodní zástupci. Ekologicky se mezi nimi odvozují rozmanité formy. Někteří jehlicovití jsou lovci ryb v mělkých mořských vodách, mořské polozobánky se často živí býložravě, medakovité ryby bývají všežravé, letounovití planktonožraví a sladkovodní zástupci jehlicovitých nebo polozobánek se přizpůsobili lovu mikroorganismů či hmyzu uváznutému na vodní hladině.
Rozmanité jsou formy reprodukčního chování. Mnoho jehlotvarých produkuje jikry s lepivými vlákny, díky kterým ulpívají na okolním materiálu. Medaka jikronosná (Adrianichthys oophorus) získala své jméno díky péči o vajíčka, která přenáší nalepená na těle a zakrývá břišními ploutvemi. Polozobánky mívají řitní ploutev přetvořenou v kopulační orgán a velké množství z nich rodí živá mláďata (nikoli však rod Zenarchopterus v rámci čeledi Zenarchopteridae).
Letounovití se proslavili svou schopností plachtit nad vodní hladinou. Některé polozobánky nicméně unikají alespoň po hladině vody, jehlicovití z vody často vyskakují. Jehlotvaré ryby často přitahuje světlo a právě za světlem mohou i vyskakovat. Toho se dá využít při jejich lovu, objevují se mezi nimi různé druhy konzumních ryb.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Kostnatí