Jezuitská kolej v Jindřichově Hradci je někdejší klášter Tovaryšstva Ježíšova ve městě Jindřichově Hradci v Jihočeském kraji. Kolej existovala v letech 1594 až 1773. Budova samotné koleje s přilehlým kostelem Marie Magdaleny jsou od 3. května 1958 zapsány na seznam historických památek. V nedalekém bývalém jezuitském semináři v současné době sídlí Muzeum Jindřichohradecka a stálá expozice fotografií.
Historie vlevo|náhled|Budova jezuitského komplexu od řeky Nežárky vlevo|náhled|Jezuitský seminář a kostel svaté Marie Magdaleny vlevo|náhled|Budova jezuitského semináře Nejstarší budovou kláštera je kostelík Marie Magdaleny postavený zřejmě již ve 13. století, při založení města Jindřichem I. z Hradce a duchovní správu svěřil Řádu německých rytířů pravděpodobně je tak nejstarším kostelem ve městě.
Jezuitský klášter v Jindřichově Hradci založil Adam II. z Hradce, nejvyšší purkrabí Pražského hradu a kancléř císaře Rudolfa II.
Podle jezuitské kroniky se idea o založení jezuitské koleje zrodila v září 1592 na pohřbu Viléma z Rožmberka ve Vyšším Brodě, kdy se Adam II. z Hradce na přímluvu své zbožná katolické manželky Kateřiny z Montfortu rozhodl společně s pražským jezuitským ekonomem Janem Vivarim založit v Jindřichově Hradci kolej. K založení koleje došlo v lednu 1594 za Adamova syna Jáchyma Oldřicha. Kvůli výstavbě bylo zbouráno přes 20 domů včetně špitálu v místě tehdejších městských hradeb.
Stavební práce na objektu koleje vedl stavitel Martin Vlach, kamenické práce vedl Antonio de Salla a k budově mohutné koleje v roce 1959 přibyl ještě seminář. Stavební práce pokračovaly až do roku 1605. Při výstavbě nové jezuitské koleje byl barokizován, v té doby již poměrně sešlý, kostel Marie Magdaleny do současné podoby.
Založení jezuitského objektu však ve městě s převážně utrakvistickým obyvatelstvem záhy vedlo k prudkým konfliktům.
Jezuité působili v Jindřichově Hradci přes dvě století a vychovali řadu vynikajících osobností. Studium bylo určeno pro studenty všech společenských vrstev a vedle těch prominentních (např. Adam Michna z Otradovic či sedmihradský kníže František II. Rákóczi) zde mohly bezplatně studovat talentované děti poddaných. Jedinou podmínkou bylo katolické vyznání.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla kolej a gymnázium v Jindřichově Hradci uzavřeny. Ještě nějakou dobu však jezuité nadále zůstávali ve městě, kde očekávali pokračování výuky na gymnáziu, v roce 1779 však byla kolej přeměněna na kasárna s posádkou granátníků.
Popis budovy Dvoupatrová budova je zdobena renesančními sgrafity jak na straně orientované do ulice, tak i na vnitřním náměstí.
V interiéru je množství zajímavých nástěnných maleb. Např. na stropě v refektáři jsou fresky s motivy vědy a ctností, ale také alegorie lékárenství, či chemie, obor lékařství pak reprezentuje výjev pitvy se přihlížejícími studenty.
Osobnosti Profesoři Nejznámějším profesorem koleje byl Bohuslav Balbín (1621–1688). Lékárník a botanik Jiří Josef Kamel (1661–1706), po kterém je pojmenován druh kamélie, pracoval v univerzitní lékárně od roku 1684 do ledna 1686.
Slavní studenti Adam Michna z Otradovic (asi 1600–1676), hudební skladatel a básník Tomáš Pešina z Čechorodu (1629–1680), historik a spisovatel (1643–1648 na koleji). František II. Rákóczi (1676–1735), maďarský národní hrdina Florian Baucke (1719–1779), misionář a spisovatel
Související články Jezuitské školy
Reference
Literatura
Hans Hadam: Geschichte der ehemaligen Herrschaft Neuhaus. Geislingen 1979. František Teplý: Dějiny města Jindřichova Hradce: část všeobecná. Dílu 1. Svazek 2. Dějiny města za vlády pánů z Hradce linie Telecké (1453–1604). 1927, S. 385–393, 410–417 a 421–425 (online na nkp.cz).
Kategorie:Náboženství v Jindřichově Hradci Kategorie:Římskokatolická církev v Česku Kategorie:Kulturní památky v Jindřichově Hradci Kategorie:Stavby v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Jezuitské domy v Česku