Antonín Slivka ze Slivic (12. června 1796 Praha – 24. srpna 1860 Kvasiny) byl majitel solnického panství a dobrodinec.
Biografie
Narodil se v rodině Václava Daniela Slivky a Aloisie Nagerleové z Hohenthurmu. Jeho otec byl právník a rada pražského magistrátu, který byl v průběhu života nobilitován a pro rod získal právo používat šlechtický predikát ze Slivic.
Antonín studoval filozofii a práva na Karlo-Ferdinadově univerzitě. V roce 1818 nastoupil státní službu jako praktikant berounského krajského úřadu v Praze a stejnou pozici zastával i v zemském guberniu.
Správa solnického panství
Do nadějně se rozjíždějící kariéry ve státní službě zasáhla smrt otce v témže roce. Pozůstalí sourozenci zdědili poměrně vysokou sumu, za kterou Antonín vydražil bývalý jezuitský statek v Solnici. Antonín se rozhodl naplno věnovat správě tohoto panství.
Usadil se na zámku v Kvasinách a cílevědomě zhodnocoval svůj majetek. Zúrodňoval půdu, provozoval sadařství, povznesl lesní hospodářství, založil nové podniky (lihovar, sklárnu, šindelárnu, ovčín). Zveleboval své sídlo. Za jeho působení prošel zámek výraznými úpravami a získal klasicistní podobu. Na hlavní budově nechal přistavět jedno patro doplněné dřevěnou věžičkou a na ostatních křídlech vznikla půdní polopatra. V interiéru zřídil kapli. Rozšířil zámecký park. Zvelebil církevní stavby na svém panství, např. kostel svatého Matouše (Jedlová), kostel svatého Jakuba Staršího (Skuhrov nad Bělou), kostel svatého Vavřince (Velký Uhřínov) a postaral se také o jejich vybavení.
Dobrodiní
Podporoval chudé. V Solnici se podílel na založení místního chudobince se špitálem. Značně přispíval i pražským chudinským fondům. Přispěl na výstavbu solnické obilné sýpky. Poskytoval pomoc při požárech na panství. Kromě zápůjčky stříkaček a dalšího hasicího vybavení také odměňoval zasahující hasiče. Zároveň podporoval vyhořelé, kterým dodával materiál za třetinu ceny a i její splatnost velkoryse odkládal.
Byl zastáncem školství. Přesvědčoval rodiče k posílání dětí do škol, odměňoval pilné žáky, přispíval chudým. V Bedřichovce založil prostornou školu. Přispěl i na založení chlapeckého semináře v Hradci Králové.
Svého pokrokového ducha projevil roku 1848, kdy propustil obyvatele svého panství z poddanství ještě předtím, než bylo o několik měsíců později zrušeno zákonem.
Závěr života
V pokročilém věku 62 let se oženil s tehdy 26letou Annou Vilemínou, hraběnkou Kustošovou ze Zubřího a Lipky. Avšak již příští rok, po krátké třídenní nemoci, skonal na ochrnutí plic. Jeho tělo byl uloženo do rodinného hrobu v Solnici.
Ocenění
Jeho dobročinné aktivity si vysloužily opakovaně pochvalu od nejvyššího prezidia českého zemského gubernia (v letech 1839, 1842 a 1843).
Odkazy
Reference
Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští podnikatelé 19. století Kategorie:Narození v roce 1796 Kategorie:Narození 12. června Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1860 Kategorie:Úmrtí 24. srpna Kategorie:Úmrtí v Kvasinách Kategorie:Muži