Čestmír Čejka (2. prosince 1928 Praha – 31. ledna 2018 Praha) byl politickým vězněm komunistického režimu v Československu. V 50. letech byl odsouzen v politickém procesu a následně byl vězněn více než deset let ve věznicích komunistického režimu. Po roce 1989 se zapojil do veřejného života, působil v Konfederaci politických vězňů a spolupracoval s paměťovými institucemi.
Život Jeho otec Antonín Čejka byl truhlář, později pracoval jako řidič a průvodčí Dopravních podniků hl. m. Prahy. Matka Marie Čejková, rozená Vrzáňová, se vyučila švadlenou. Oba rodiče byli aktivními členy Sokola. Otec byl taktéž členem Československé strany národně socialistické, což mělo vliv i na jeho syna. Čestmír Čejka vyrůstal na Vinohradech, kde chodil do obecné školy. Později studoval reálné gymnázium v Praze na náměstí Jiřího z Lobkovic. V průběhu jeho studií vypukla druhá světová válka.
Druhá světová válka V roce 1945 se na jeho ročník vztahovala povinnost pomocných prací. Mezi ně patřil Luftschutz (civilní protiletecká ochrana), práce na zákopových systémech a další činnosti. Čejka byl odvelen na zákopové práce. V Olomouci mu nacistická armáda odebrala ,,kenkartu" a místo ní obdržel průkaz Feldpost. Poté byl odvezen do polského Těšínsko, kde v okolí obcí Ustroň a Bílsko-Bělé pracoval na výstavbě zákopů. I když nebyl vojákem, pohyboval se na válečné frontě, kde někteří muži zahynuli. Později byl přesunut do Ostravy, kde se dočkal konce války. Z období, kdy rudá armáda vstupovala na české území, si odnesl zkušenosti, které ovlivnily jeho další život. Období květnové revoluce strávil v Ostravě. Od roku 1945 byl členem národně socialistické mládeže a do roku 1948 také působil v národně socialistické straně jako referent pro střední školy v obvodu Praha–Vinohrady. V roce 1947 na něj byla nasazena agentka kontrarozvědky.
Po únoru 1948 Po únoru 1948 se 23. února zúčastnil jednoho ze studentských pochodů na hrad. Dne 24. února byl krátce zadržen pro podezření z organizování protikomunistických akcí, přičemž následující den byl propuštěn. V roce 1948 maturoval na gymnáziu, další studium mu však nebylo umožněno. Nastoupil jako technický úředník do Povážských strojíren, závod 50 Praha. Kvůli nesouhlasu s novým politickým uspořádáním v Československu byl 9. března 1950 zatčen ve svém bytě a převezen do pankrácké věznice, kde byl vyslýchán a následně odsouzen za velezdradu a vyzvědačství k 17 letům odnětí svobody. V 50. letech se jeho rodiče opakovaně snažili dosáhnout jeho propuštění, což odmítal s odůvodněním, že by byl podezříván ze spolupráce s komunistickým režimem. Dne 9. května 1960 byl propuštěn při amnestii prezidenta republiky. Po návratu se stýkal s bývalými vězni a spolužáky z gymnázia, přičemž se jednalo o nepolitická setkání. Dne 20. března 1962 byl znovu zatčen a odsouzen na 1 rok nepodmíněně za podvracení republiky, načež proti tomuto obvinění podal stížnost, ta byla ale vzápětí zamítnuta. Po propuštění byl ve svých kontaktech velmi opatrný. Po roce 1989 se zapojil do veřejného života, vystupoval v médiích, komentoval veřejná dění a stal se členem Občanského fóra.
Byl členem předsednictva Konfederace politických vězňů a jejím mluvčím. Dne 6. března 2007 se stal členem poradního sboru ředitele odboru Archivu bezpečnostních složek Ministerstva vnitra.
Postoj ke komunistickému režimu Čestmír Čejka opakovaně zdůrazňoval, že se nepovažuje za oběť komunistického režimu. Podle vlastních slov se vědomě postavil proti komunistické moci a podle tehdejších platných zákonů byl potrestán.
Reference
Kategorie:Členové České strany národně sociální Kategorie:Členové NSS-ČSNS Kategorie:Členové ODA Kategorie:Narození v roce 1928 Kategorie:Narození 2. prosince Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2018 Kategorie:Úmrtí 31. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži