Tento článek pojednává o významných stavbách v Hradci Králové, které v průběhu dějin zanikly.
Kostely náhled|Model středověkého Hradce Králové v Muzeu východních Čech, v expozici Cesty města V Hradci Králové na počátku 15. století fungovalo hned 15 kostelů (případně včetně klášterů), čímž se toto město řadilo k největším v Čechách. Většina těchto církevních staveb však zanikla během husitských válek a následujícího období (1419–1436) či během přestavby města na barokní bastionovou pevnost (1766–1778). Tehdy musela být z příkazu Josefa II. zbořena všechna hradecká předměstí a nuceně vznikaly nové osady dál od města.
O zániku církevních staveb v husitské době se zmiňuje již v roce 1904 Antonín Cachner v Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, svazku XIX. Politický okres Královéhradecký: „Při opanování Hradce r. 1420 pobořeny byly husitským lidem klášter Minoritský s kostelem sv. Jana Křt., připomínaný již r. 1241, a Dominikánský klášter s kostelem sv. Jana Křt. Za válek husitských rozbořeny byly dále farní kostel sv. Petra a sv. Mikuláše a zanikly též klášter panenský řádu Dominikánského s kostelem sv. Jiří a farní kostely sv. Martina, sv. Vavřince a sv. Václava.“
Kostely, které dnes již neexistují, byly na území města stavěny v průběhu 11. až 16. století a tvořily důležitou součást Hradce Králové. Většina kostelů i další zástavby byla na návrších, kde je nemohla zatopit voda z tehdy neregulovaných toků řek. Kostely se špitály však byly právě kvůli dostupnosti vody umisťovány do blízkosti řek (sv. Anna, sv. Antonín a sv. Jakub). +Přehled zaniklých kostelů v Hradci KrálovéKostelLokalitaVznikPrvní zmínkaZánikPoznámkykostel sv. AnnyPražské Předměstí13441344stavba pevnosti (1776)také špitál; nový kostel sv. Anny vybudován v tehdy nově založené osadě Kukleny (1777–1784)kostel sv. MikulášePražské Předměstí13. století1346husitská revoluce (1436)kostel sv. JiříPražské Předměstí12. století1277husitská revolucetaké klášter dominikánekkostel sv. KřížePražské Předměstí12. století15. stoletíhusitská revoluce (1436)kostel sv. AntonínaSlezské Předměstído 13791379stavba pevnosti (1766)také špitál; nový kostel sv. Antonína vybudován v tehdy nově založené osadě Nový Hradec Královékostel sv. Jakubau třídy Čs. armády12. století?stavba pevnosti (1766)také špitálkostel sv. Jana Křtiteleu třídy Čs. armády11. století?husitská revoluce (1419)nejstarší známý kostel na území Hradce Králové, na hraděkostel P. Marieu třídy Čs. armády12. století1225husitská revoluce (1419)u hradu, také dominikánský klášter (v muzea)kostel sv. MartinaMýtské předměstí12. století1352husitská revoluce (po 1420)kostel sv. VáclavaMýtské předměstíraný středověkpoč. 15. stol.husitská revolucepřesná poloha není známakostel sv. PavlaMýtské předměstípoč. 16. stol.1514stavba pevnosti (1776)nový kostel sv. Pavla vybudován v tehdy nově založené osadě Pouchovkostel sv. PetraPražské Předměstíraný středověk1352stavba pevnosti (1778)nový kostel sv. Petra vybudován v Plotištích nad Labem, již dříve existující vsikostel sv. Štěpánau Kydlinovské uliceraný středověk1384husitská revolucenejvzdálenější od centrakostel sv. Vavřinceu soutokuraný středověk1342husitská revoluce (příp. třicetiletá válka)
Kostel sv. Anny se špitálem a klášterem (Pražské předměstí) Kostel sv. Anny se špitálem byl založen v roce 1344 rychtářem Janem, jeho manželkou Markétou, vdovou Kristýnou a kramářem Folklinem. Po husitské epoše kostel nezanikl, naopak byl zvětšen a stal se farním kostelem Pražského Předměstí. Roku 1512 je při kostele doloženo literátské bratrstvo. V roce 1621 zde byl zřízen minoritský klášter. Kostel i klášter zanikly kvůli výstavbě hradecké pevnosti v roce 1776. Boření kvůli stavbě pevnosti museli obstarávat sami majitelé, za což jim bylo ponecháno stavivo k novým stavbám. Stavební materiál byl přesunut do Kuklen, kde posloužil k vybudování nového kostela sv. Anny s klášterem (1777–1784).
Roku 1776 byl původní klášter sv. Anny se špitálem a zahradou odhadnut na 25 344 zlatých a 46 krejcarů. Obsahoval 4 150 čtverečných sáhů. Ještě téhož roku minorité obdrželi zmíněné peníze. Dne 3. července 1776 začali minorité bořitVáclav Vladivoj Tomek, Místopisné paměti města Hradce Králové, Praha 1885, str. 50, a to nejprve svůj klášter. Později museli opustit i kostel. 11. srpna 1776 konali v kostele sv. Anny poslední bohoslužbu a po ní odnesli velebnou svátost a křtitelnici v procesí do filiálního kostela sv. Petra, kde nadále konali své bohoslužby. S bouráním kostela sv. Anny se začalo dne 16. srpna 1776Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 215.
Pozůstatky původního kostela byly objeveny v roce 1911 při bagrování v řečišti Labe. Kostel se nacházel na někdejším ostrově v prostoru poblíž dnešního Tyršova mostu.
Kostel svatého Mikuláše (Pražské předměstí) Kostel sv. Mikuláše vznikl pravděpodobně v průběhu 13. století. První zmínka se datuje k roku 1346. Zanikl po husitských válkách v roce 1436. Jednalo se o farní kostel pro západní část Pražského Předměstí. Vznikl na místě staršího pohřebiště, jehož kostrové hroby byly objeveny při rekonstrukci náměstí 28. října v letech 2012–2013.
Kostel sv. Jiří s klášterem (Pražské předměstí) Kostel sv. Jiří na dnešním Pražském Předměstí (poblíž dnešní třídy Karla IV.) vznikl patrně již ve 12. století. V druhé polovině 13. století u kostela vybudovaly svůj kláštery sestry dominikánky (klášter doložen k roku 1277). Klášter zanikl v husitském období, patrně na počátku 30. let 15. století. V následujících staletích na historii místa upozorňoval používaný pomístní název Klášteřiště.
Kostel sv. Kříže (Pražské předměstí) Kostel sv. Kříže byl jednou z mnoha kostelních staveb na území dnešního Pražského Předměstí. Vznikl snad již ve 12. století, prameny jej ovšem uvádějí až na počátku 15. století. Zanikl roku 1436. V závěru 18. století v místech kostela vznikla tzv. Pražská flošna, při jejímž rozebírání a při stavbě obytných domů byly nalezeny hroby.
Kostel sv. Antonína se špitálem (Slezské Předměstí) Kostel sv. Antonína vznikl za východním okrajem centra Hradce Králové, v oblasti Slezského Předměstí. Vznikl nejpozději v roce 1379. Stavba vznikla z iniciativy městského rychtáře a konšelů. Po husitské epoše se stal farním. Téměř zničen byl za třicetileté války v 17. století. Na počátku 18. století byl obnoven, ale definitivně zbořen byl v roce 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Vzhled kostela před zničením za třicetileté války jen zachycen na malbě na dřevěné desce varhan v chrámu sv. Ducha z roku 1638. Stejně jako v případě dalších kostelů zaniklých při stavbě pevnosti, i v tomto případě byl použit stavební materiál ke stavbě nového svatostánku stejného zasvěcení na novém místě. Nový kostel sv. Antonína Poustevníka vznikl v nově budované osadě Nový Hradec Králové.
Kostel sv. Jakuba s komendou Kostel sv. Jakuba pravděpodobně vznikl již ve 12. století. V polovině 13. století jej získal řád německých rytířů a vybudoval si u něj malou komendu. V okolí návazně vznikla osada, která měla v průběhu 14. století vlastní samosprávu. Součástí komendy byl i špitál a kaple sv. Alžběty. V husitském období komenda zanikla. Kostel byl následně jako hřbitovní obnoven v 16. století (za Martina Cejpa z Peclinovce). Znovuzřízen byl špital a zařízení pro malomocné. Zánik kostela i hřbitova je datován do roku 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Na zdivo staveb i pozůstatky hřbitova se narazilo při výstavbě na konci 19. a v první polovině 20. století, když se stavěla současná zástavba mezi ulicemi Šimkova a 'Ludovíta Štúra. Část z nálezů je uložena ve sbírkách Muzea východních Čech.
Kostel sv. Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele byl nejstarším známým kostelem na území Hradce Králové. Vystavěn byl v prostorách slovanského hradeckého hradu patrně již v 11. století, tedy ještě před vznikem samotného města. Po vzniku města jej v závěru první čtvrtiny 13. století získali do správy minorité. U kostela si zřídili výstavní klášter, který padl za oběť husitským bojům již v roce 1419. Zbytky klášterních staveb zanikly při výstavbě vojenské nemocnice v roce 1787. Za doklad kostela je považována mj. románská dlaždice s motivem lva, dnes uložená ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Kostel Panny Marie Kostel Panny Marie vznikl v podhradí slovanského hradu, a to patrně ve 12. století. V době kolem vzniku města (kolem 1225) se u kostela usadili dominikáni, a vznikl klášter. V druhé půli 13. století byl kostel s klášterem raně goticky přestavěny. Z této přestavby se dochovalo několik architektonických fragmentů, které byly následně použity při výstavbě hradební zdi. Z roku 1406 pochází písemné doložení kaple sv. Kateřiny a oltáře sv. Ludmily. Při klášteře fungovala také škola. K zániku areálu došlo na počátku husitské revoluce roku 1419. Místo bylo poničeno při stavbě pevnosti po roce 1766. Na zbytky původních staveb se narazilo při stavbě obytných domů v Kotěrově ulici na počátku 20. století.
Kostel sv. Martina Poblíž řeky Orlice stával kostel sv. Martina, který byl farním kostelem pro někdejší Mýtské Předměstí. Jeho založení je odhadováno do 12. století, první zmínka o něm pak pochází z roku 1352. Zanikl v husitském období po roce 1420. Přesná poloha kostela není známá.
Kostel sv. Václava Kostel sv. Václava vznikl pravděpodobně již v raném středověku. Dochované písemné zmínky pocházejí však až z počátku 15. století. Zanikl během husitského období. Jeho lokalizace není přesně známa. Odborníci uvažují o dvou možnostech. První z nich je dnešní zahrada Rudolfina (někdejšího ústavu hluchoněmých), kde byly v roce 1907 nalezeny kostrové hroby a zbytky zdí z cihel gotického formátu. Druhá uvažovaná poloha kostela je v místě pozdějšího kostela sv. Pavla.
Kostel sv. Pavla (Mýtské Předměstí) Kostel sv. Pavla vznikl pravděpodobně na počátku 16. století. Jednalo se o hřbitovní kostel, v jehož blízkosti stával špitál malomocných, o němž existuje zmínka z roku 1514. V předhusitské době možná na stejném místě stával kostel. sv. Václava. V období středověku a raného novověku se v blízkosti kostela sv. Pavla vyráběly cihly, a tak bývá označován s přízviskem „na cihelnách“ či „na cihelně“. Podle umístění se ovšem někdy uvádí také jako „na Střezině“, což byla část zaniklého Mýtského Předměstí. Kostel zanikl v roce 1776 kvůli budování barokní pevnosti. Stavební materiál byl použit pro výstavbu kostel sv. Pavla v Pouchově, kam byla po dostavbě nového svatostánku přenesena i část původního vybavení.
Kostel sv. Petra Doba vzniku kostela sv. Petra není přesně známa, první zmínka je až z roku 1352, ale podle zasvěcení, se odhaduje vznik na období raného středověku. Tzv. patronátní právo měl k tomuto kostelu během husitských válek zaniklý klášter benediktinů v Opatovicích nad Labem. Kostel sv. Petra byl také za husitských válek rozbořen (společně s kostely sv. Mikuláše a sv. Kříže), a to z rozkazu kněze Ambrože. K obnově došlo v roce 1480, pořízen byl i nový zvon. U kostela vznikl jeden z městských hřbitovů pozdního středověku a raného novověku. Dokládají to i písemné zmínky o zřízení kostnice v roce 1517 či pozdější koupě zahrady za účelem rozšíření hřbitova v návaznosti na morovou epidemii v roce 1600.