Monika Žáková (* 11. června 1987 Praha) je česká malířka, výtvarnice a vizuální umělkyně žijící a tvořící v Praze.

Život Monika Žáková se narodila 11. června 1987 v Praze. V dětství trávila hodně času kreslením, věnovala se keramice a pomýšlela na uměleckou dráhu sochařky. Nakonec se ale začala zabývat malbou. Středoškolská studia absolvovala na Střední uměleckoprůmyslové škole na pražském Žižkově náměstí. V letech 2006 až 2012 absolvovala studium na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) (promovala v roce 2012) v ateliéru malířství českého malíře, grafika a sochaře Jiřího Sopka a českého malíře a kreslíře Igora Korpaczewskiho. Kromě toho v roce 2009 studovala Marie Žáková na pražské AVU i v ateliéru hostujícího profesora – českého malíře Jana Merty. Ještě během svého studia na AVU v Praze absolvovala Monika Žáková v roce 2011 studijní pobyt na drážďanské akademii (Hochschule für Bildende Künste Dresden) v ateliéru Ralfa Kerbacha (* 1956).

Stáž v Drážďanech ji otevřela cestu do jedné německé galerie, kde mohla vystavovat (a prodávat) svá díla. Ta vystavuje na kolektivnívh výstavách od roku 2011 a od roku 2012 pak také samostatně (na autorských výstavách). Čistě ateliérové tvorbě se věnovala po dobu asi pěti let.

V 7. ročníku Ceny kritiků za mladou tvorbu, která je udělována autorům do třiceti let se Monika Žáková v roce 2014 umístila na třetím místě. V roce 2015 se účastnila symposia Smalt Art, které se konalo v Ostravě. Od Ministerstva kultury ČR obdržela v letech 2017 až 2019 grant na vytvoření díla. V roce 2020 se zúčastnila v Českém Krumlově pobytu v Egon Schiele Art Centru.

Na počátku roku 2025 má za Monika Žáková sebou již řadu kolektivních i autorských výstav a to nejen v České republice, ale i v několika zemích Evropy, Japonsku, Hongkongu, Kanadě. Její díla jsou součástí prestižních soukromých i veřejných sbírek v ČR, Evropě a Asii (včetně sbírky Roberta Runtáka, Nadace rodiny Pudilových a sbírky Heinemann). V současné době (rok 2025) sice žije a pracuje v Praze, ale je zastupována galerií Double Q Hongkong, která se zaměřuje na vyhledávání mimořádných talentů ze střední a východní Evropy

Charakteristika tvorby Monika Žáková se ve své tvorbě zabývá hlavně malbou, ale i kresbou. Prostorové objekty vytváří nejen z různých kovů (hliník, plech), ale ke své práci využívá rovněž jiné materiály (bavlnu, sádru, papír, textil, keramickou hlínu, různé akrylátové pryskyřice, …). Již během studia v Praze na AVU byla sama nucena nalézat témata vhodná k uměleckému zpracování. Ve svých dílech pracuje s materiály, na něž klade zvýšený důraz a zpracovává je způsobem, který vzbuzuje dojem křehkosti.

Na stáži v Drážďanech začínala malováním papírových vějířů a propletených stuh, následně objevovala možnosti uměleckého ztvárnění lepení papíru na plátno, kdy z rovné plochy vznikají (a vystupují) liniovým ohybem trojdimenzionální tvary. Studium vztahu mezi materiály (především v podobě plátna a papíru) – to byl základ jejích textilních a kolážovitých obrazů. Dalším stupněm pak bylo umělecké uchopení mnohotvárných ohybových linií tvořených textilem. Silnou stránkou Moniky Žákové je výsledné precizní technické zpracování jejich objektů, v nichž se fakticky vrství a „významově“ prolínají různé materiály (typicky například pláto a papír).

Její díla jsou charakteristická velkými formáty provedenými v barevně střídmém rejstříku, hraničícím mnohdy až s monochromatickým spektrem. V podstatě autorka převádí monochromatické obrazy do podoby iluzivních lomů hmoty a barvy za současného vyznění dominantní plastičnosti hmoty. Čisté plochy některých jejích meditativních děl jsou zřetelně minimalistické a mnohá její díla nesou prvky historické barokní malby nazývané Trompe l'oeil – tj. iluzivní malby vytvářející dojem třírozměrného objektu nebo prostoru s optickými prvky snažícími se „oklamat pozorovatelův zrak“.

V její tvorbě se projevuje vyhraněný smysl pro řád, který však není spoutaný neměnnými pravidly. Vyvážená skladba obrazů v sobě skrývá jak žádoucí řád, tak i nezbytné vnitřní dynamické napětí. Autorka pracuje s akcentem na členění plochy, klade důraz na pavučinové křížení sítí čar vytvářených samokresbou zlomů papíru nebo záhybů textilií (plátna). Nezastupitelnou roli hraje povrchová struktura jejích děl zvláště u objektů tvořených kombinací textilu a plátna.

Motiv skládání hojně užívaný v jejích dílech tak svým způsobem (prostřednictvím samotného procesu tvorby) posouvá a stírá hranice mezi kategoriemi jakými jsou: povrch, prostor, obraz, objekt. K plnému projevení se obrazů Moniky Žákové je rovněž nezbytné i vhodně zvolené nasvícení v místě jejich vystavení (v galerii). Obecně lze říci, že ve svých dílech výtvarnice vychází z neokonstruktivismu a minimalismu, kdy zkoumá hranice mezi malířskou monochromií a mělkým reliéfem.

Výstavy (výběr) 2023 – Více světla (kurátor Jan Kudrna), Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou; 2023 – Art Basel VIP Program, Hong Kong Arts Centre, Hong Kong; 2022 – Soft, Hidden, Exposed, Double Q Gallery, Hong Kong; 2017 – Ich bin nicht meine Zielgruppe, Dům umění Drážďany; 2015 – Metaplay Prague – Tokyo, Toki Art Space, Tokyo.

Odkazy Poznámky

Reference

Externí odkazy

– Datum: 5. června 2022; Autor: lucernaTV; Stopáž: 3 minuty a 34 sekund – Datum: 15. února 2023; Autor: Alšova jihočeská galerie; Stopáž: 2 minuty – Datum: 1. března 2023; Autor: Alšova jihočeská galerie; Stopáž: 1 minuta a 4 sekundy

Kategorie:Narození 11. června Kategorie:Narození v roce 1987 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:České výtvarnice Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy