Ludvík Kuba (16. dubna 1863 PoděbradyMatriční záznam o narození a křtu farnosti Poděbrady – 30. listopadu 1956 Praha) byl český folklorista, spisovatel a malíř. thumb|200px|Bysta a náhrobek malíře a muzikologa Ludvíka Kuby na hřbitově v Poděbradech Život Narodil se jako druhé z jedenácti dětí zámečníka Ludvíka Kuby a jeho manželky Anny, roz. Mikšovské. Už od mládí projevoval umělecké sklony a ze sourozenců si nejlépe rozuměl se svým bratrem Karlem, který se později stal uměleckým kovářem. Kromě kreslení měl zálibu i v hudbě, postupně se naučil hrát na housle, klavír, varhany a další hudební nástroje. Od roku 1873 navštěvoval měšťanskou školu v Poděbradech.

V letech 1877–1879 studoval na pražské varhanické škole u Františka Zdeňka Skuherského. Další studium absolvoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře, kde byl v té době ředitelem Gustav Adolf Lindner. Často zde maloval zákoutí historického města i jeho okolí a svými obrázky přispíval do časopisů. Zároveň se začal zabývat samostudiem slovanských jazyků, což velice dobře zhodnotil při svých etnografických a folkloristických aktivitách. Po ukončení studia v roce 1883 pracoval dva roky jako podučitel a intenzivně pracoval na prvním dílu sbírky Slovanstvo ve svých zpěvech, který vyšel v roce 1884. Ve stejném roce se rozhodl opustit učitelskou dráhu a věnovat se profesi národopisce a literáta. Podnikal časté studijní cesty na Lužici, do Haliče, na Ukrajinu a do Ruska. Nejčastěji však jezdil na Balkán, do Černé Hory na do Bosny a Hercegoviny.

Od roku 1888 si doplňoval malířské vzdělání u Karla Liebschera a na jeho doporučení nastoupil v roce 1891 na pražskou malířskou akademii u Maxe Pirnera. V roce 1893 odjel do Paříže, kde studoval malířství na soukromé Julianově akademii. Roku 1895 se oženil a brzy po svatbě odjeli manželé na roční pobyt do Mostaru, kde chtěl Kuba malovat cyklus Slovanstvo v obrazech. K tomu ale nedošlo, protože se mu zdálo, že pro tento úkol ještě dostatečně neovládá techniku olejomalby.

Rozhodl se proto studovat dále malířství, tentokrát v Mnichově, ve škole slovinského malíře Antona Ažbeho. Od roku 1904 žil Kuba ve Vídni, kde se stal členem uměleckého sdružení Hagenbund, a v roce 1910, před návratem do vlasti, podnikl tříměsíční cestu po Itálii, kde navštívil významná umělecká centra, Benátky, Florencii, Řím a Neapol.

Od roku 1911 žil trvale v Praze. Pro určité neshody s uměleckým spolkem Mánes se věnoval především etnografické činnosti, za kterou se mu v průběhu let dostávalo řady uznání a ocenění ve vlasti i v zahraničí. Nadále podnikal studijní cesty a pracoval na dalších dílech své sbírky Slovanstvo ve svých zpěvech.

Do roku 1921 jezdil pravidelně s rodinou do Březnice u Příbrami, odkud pocházela jeho manželka, do domku jejích rodičů. Zde maloval žánrové obrázky z města i blízkého okolí. Podnikal odtud také výjezdy za malířskými náměty do různých koutů jižních Čech.

V roce 1937 se zúčastnil jako člen oficiální delegace výstavy československého umění v Moskvě. Za svůj dlouhý život shromáždil bohatý obrazový materiál a téměř až do konce života pořádal také výstavy svých malířských děl.

Rodinný život Na studijní cestě do Paříže v roce 1893 potkal krajanku Olgu Joujovou (1870–11. dubna 1952) která se 7. října 1895 stala v Českých Budějovicích jeho ženou.Matrika oddaných, Č. Budějovice, sv. Mikuláš, 1887–1895, snímek 566 Manželé Kubovi měli jediného syna Ludvíka (1904–1996).Matrika narozených, Č. Budějovice, sv. Mikuláš, 1904–1906, snímek 206, Záznam o narození a křtu

Zemřel v Praze 30. listopadu 1956 ve věku 93 let. Urna s jeho popelem byla v držení jeho jediného syna Ludvíka Maria Kuby a v roce 1992 byla uložena v urnovém háji v Kluku (Poděbrady).

Dílo Kuba studoval slovanské národy, aby poznal jejich hudbu, hudební nástroje a zvyky. Představil je umělecky i obsahově na plátně i ve svých knihách, čímž je zdokumentoval pro další generace. Rozsáhlá sbírka hudebnin Slovanstvo ve svých zpěvech (v 16 jazycích) svědčí o jeho dlouholeté etnografické tvorbě. Podobnou dokumentaci vytvořil v dalších pěti knihách Čtení o Lužici, Čtení o Starém Srbsku, Čtení o Makedonii, Čtení o Dalmácii, Čtení o Bosně a Hercegovině.

Na svých cestách po Evropě sledoval a zaznamenával všední den obyvatel a naslouchal jim. To ztvárnil v knihách Cesty za slovanskou písní, Zaschlá paleta a Křižem kražem slovanským světem. Velká část zvyků a obyčejů, které zaznamenal, je dnes již pohřbena v propadlišti dějin.

Kuba navštívil Lužické Srby poprvé v roce 1886 a potom ještě třikrát v letech 1903, 1922 a 1923. Při svých cestách také vytvořil mnoho maleb lužickosrbských osobností, které dnes tvoří základ lužickosrbské galerie.

Z výstavy jeho malířských děl z těchto cest, uspořádané v roce 1924 v Praze, zakoupilo ministerstvo školství 56 obrazů, což znamenalo pro umělce určitou finanční satisfakci a možnost pokračovat ve své práci.

Věnoval se též publikační činnosti, články a fejetony zveřejňoval v časopisech Květy, Osvěta, Lumír, Národní listy, Zlatá Praha a další.

Kromě studia slovanských národů se věnoval Ludvík Kuba také důkladnému studiu východní filosofie a umění. Osvojil si čínštinu a i když v Číně nikdy nebyl, shromáždil prostřednictvím svých přátel hodnotnou sbírku čínského a japonského umění, jejíž část je uložena v Náprstkově muzeu.

Ludvík Kuba je označován jako umělec dvou století. Ve své malířské tvorbě byl ovlivněn impresionismem a secesí.

Publikace 1884 – 1928 Slovanstvo ve svých zpěvech 1925 Čtení o Lužici 1932 Čtení o Starém Srbsku 1932 Čtení o Makedonii 1933 Cesty za slovanskou písní 1936 Čtení o Dalmacii 1937 Čtení o Bosně a Hercegovině 1946 Moje Čína 1955 Zaschlá paleta 1956 Křížem krážem slovanským světem, Praha 2012 Čtení o Polabských Slovanech (eds. Petra Kaleta, Jiří Žůrek), vyd. Společnost přátel Lužice, Praha

Významná malířská díla 1892 Bramboříky 1906 V zeleném pokoji 1906 Mezi růžemi 1923 Nevěsta Mina Bobkova 1942 Hyacint na tmavém pozadí 1946 Autoportrét: Moje paleta

Výstavy (výběr) 1904 Ludvík Kuba (autorská výstava), Poděbrady 1909 Ludvík Kuba (autorská výstava), Poděbrady 1909 Ludvík Kuba (jiná role), Kolín 1917 Ludvík Kuba (autorská výstava), Lázeňská kolonáda, Poděbrady 1924 Ludvík Kuba: Z Lužice, Praha 1929 Za tři roky. Slovanstvo Balkáni, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Topičův salon,Praha 1948 Ludvík Kuba: Za půl století, Salon Výtvarné dílo, Praha 1953 Lid slovanských zemí v obrazech Ludvíka Kuby (k 90. narozeninám umělce), Praha 1981 Výtvarné práce Ludvíka Kuby z období secese, Březnice 1989 Ludvík Kuba: Zátiší z let 1933 – 1955, Březnice 1993 Ludvík Kuba: Medailon, Galerie Ludvíka Kuby Poděbrady, výstava obrazů z let 1893–1955. 2003 Ludvík Kuba: Z mého života, Polabské muzeum, Poděbrady 2012 Ludvík Kuba (grafika), Galerie Klementinum, Praha 2013 Ludvík Kuba – Poslední impresionista, Salmovský palác, Praha 2023 Ludvík Kuba (1863-1956) Aneb neseď na dvou Židličkách'', Polabské muzeum, Poděbrady

Ocenění Ludvík Kuba získal ve slovanských zemích velké uznání. Byl jmenován čestným občanem několika měst doma i v zahraničí. V roce 1923 získal srbský Řád svatého Sávy. V roce 1930 mu byl udělen bulharský řád III. stupně a v roce 1931 bulharská Serafova cena. V roce 1935 se stal členem jihoslovanské akademie v Záhřebu a roku 1945 mu čestné občanství udělila národní a kulturní organizace Domowina.

Další ocenění: 1936 čestný doktorát Univerzity Karlovy 1937 řádný člen České akademie věd a umění 1945 národní umělec ČSR 1945 čestný profesor Akademie výtvarných umění v Praze 1945 čestný člen Svazu českých hudebníků

Zajímavosti Jméno Ludvíka Kuby nesou ulice v několika městech, galerie v Poděbradech, v Březnici a také sady v Poděbradech.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Ludvík Kuba – život a dílo Slovanstvo ve svých zpěvech v elektronické podobě na webu Národního ústavu lidové kultury ČR

Kategorie:Impresionističtí malíři Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Členové Umělecké besedy Kategorie:Etnomuzikologové Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Čeští muzikologové Kategorie:Čeští sběratelé umění Kategorie:Absolventi Varhanické školy v Praze Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Členové JUV Kategorie:Členové Společnosti přátel Lužice Kategorie:Sdružení jihočeských výtvarníků Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé Řádu svatého Sávy Kategorie:Narození v roce 1863 Kategorie:Narození 16. dubna Kategorie:Narození v Poděbradech Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Úmrtí 30. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Poděbradech Kategorie:Muži Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští malíři 19. století