vpravo|náhled|2000–2009: „Vila Hermína“, Černín vpravo|náhled|2009–2010: „Pokoj v krajině“, Modrava vpravo|náhled|2011 – 2013: Jízdárna v Litomyšli vpravo|náhled|2016: „Dům v sadu“
Vnímání byla dočasná kontroverzní umělecká site-specific instalace realizovaná podle projektu českého architekta Jana Šépky na podzim 2016 v historickém jádru Českých Budějovicích na náměstí Přemysla Otakara II. kolem barokní Samsonovy kašny. Jednalo se o architektonicko–kulturní projekt „experimentálního typu“, jehož cílem bylo podnítit u široké veřejnosti debatu o otázkách mimoděčného vnímání / nevnímání nezpochybnitelně významných, dominantních uměleckých nebo kulturních památek v kontrastu s vnímáním / nevnímáním „objektů veřejnosti skrytých“ a to za současného hektického všednodenního koloběhu života.
Podrobněji Ideové pozadí instalace Šépkova instalace „Vnímání“ dala do souvislosti dvě entity:
Na jedné straně barokní Samsonovu kašnu na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, která je jednou z největší svého druhu v České republice a zároveň představuje významnou památku a symbol Českých Budějovic. Uměleckou kvalitou je tento objekt nezpochybnitelný a je nedílnou součástí historického centra města. Nelze popřít, že tato kašna je jak historicky, tak i prostorově jednoznačně „ukotvena“. Je ale tato veřejně vizuálně přístupná dominanta vnímána při každodenním průchodu kolem ní nebo je míjena veřejností aniž by kolemjdoucím vytanula na mysli její podstata a vztah k českobudějovickému náměstí? Nepříliš vzdálené prostory prvního patra českobudějovického Domu umění jsou oproti kašně před zraky veřejnosti poněkud skryty a méně znalí návštěvníci Českých Budějovic galerii obtížněji hledají, neboť je prostor galerie určitým způsobem před každodenními zraky kolemjdoucích „utajen“.
„Vnímání“ bylo Šépkovo přínosem k všeobecné diskusi na téma, jak lidé vnímají (nebo spíše nevnímají) dominantní či skrytá místa nepříliš vzdálená od sebe, jež mají společný atribut – společenský a kulturní zážitek. Smyslem tohoto architektova neotřelého experimentu bylo především zamyšlení a diskuse o těchto tématech jakož i nabourání stereotypního vnímání obdobných hodnot.
Prostory instalace Architekt Jan Šépka zvolil pro svůj záměr dva prostory: Tím prvním byl pod otevřeným nebem zbudovaný dřevěný kruhový prostor, kterým na dobu tří týdnů vizuálně „odřízl“ barokní Samsonovu kašnu od Náměstí Přemysla Otakara II. Tím vytvořil pro kašnu do té doby nezvyklé neutrální, klidné až „intimní“ pozadí a zároveň ji tím akcentoval jako šperk na černém sametu ve výstavní vitríně. Druhým prostorem pak bylo první patro českobudějovického Domu umění, kde v interiéru zdejší galerie byla pro návštěvníky vymezena (taktéž pomocí dřevěných materiálů) kruhová cesta.
Oba kruhové prostory byly spojeny co nejkratší jedenkráte lomenou nadzemní dřevěnou chodbou. Ta návštěvníky přivedla skrz okno v prvním podlaží galerie posléze až k sestupným schodům vedoucím ke kašně. Výrazné spojení okna Domu umění se záměrně a „provokativně“ odcizenou kašnou realizovalo nosnou ideu celého projektu a konfrontovalo tak tyto dva zdánlivě nesouvisející prostory.
Jádrem instalace „Vnímání“ nebylo pouze vytvoření neobvyklého výstavního prostoru, ale v rámci této vlastní výtvarně architektonické intervence se uskutečnily i tři debatní večery. Těch se účastnili hosté z řad odborníků, umělců, architektů i politiků. Také proběhly bloky přednášek a diskusních pořadů určených pro veřejnost, jejichž tematickou náplní byla historie a současnost českobudějovického náměstí a jeho využití jakož i obecnější otázky vztahu současného umění a architektury. Za dobu trvání (tří týdnů) celé instalace ji shlédlo přes 36 tisíc návštěvníků.
Zdroje inspirace Celý projekt byl inspirován podobnými počiny realizovanými v zahraničí a to například tvorbou uměleckého manželského páru Christo a Jeanne-Claude, kteří se proslavili zejména instalacemi příbuznými uměleckému směru land art, při nichž dočasně balili či zahalovali předměty denní potřeby, přírodní objekty a budovy, aby je po krátké době několika dní či týdnů opět navracely do původního stavu. Umělecký pár se v Paříži stýkal s umělci sdruženými v hnutí Nouveaux Réalistes (Noví realisté), kteří již v 60. letech 20. století začínali přemýšlet o vstupu výtvarného umění do veřejného prostoru. Dalším inspiračním zdrojem pro Šépkovo „Vnímání“ byla i díla japonského umělce Tadeshi Kawamata (* 1953) žijícího v Tokiu a v Paříži. Tento malíř a fotograf s celosvětovou působností realizuje svá díla cíleně zasazená do jejich okolí. Příkladem mohou být jeho stavební konstrukce z obložených nosníků a desek, pro jejichž výrobu se používají místně dostupné materiály. Kawamatova dočasná architektura z dřevěných latí obklopuje kostely, nemocnice, domy a opuštěné hangáry. Těmto a dalším umělcům se postupem doby podařilo přenášet umění ze sterilního prostředí galerií do živého prostoru měst a též do volné přírody.
Dojmy autora (s odstupem času) Když architekt Jan Šépka přijal pozvání ředitele Domu umění v Českých Budějovicích Michala Škody, dlouho galerii na rozlehlém náměstí nemohl najít. To jej přivedlo k záměru tuto instituci zviditelnit. Při dalších procházkách městem jej zaujalo množství památek – mezi nimi též Samsonova kašna. Uvědomil si, že památky lidé míjejí a vnímají je jen tak mimoděk, stereotypně. Proto ve své instalaci uzavřel kašnu do válce a propojil ji s Domem umění tak, aby každý návštěvník musel nejdřív projít domem, aby se dostal po lávce ke kašně, kde mohl strávit zdarma tolik času, kolik chtěl.
Záměr instalace (obalit kašnu a lávkou ji propojit s Domem umění) ještě před její realizací vyvolal ve veřejnosti absolutní vlnu odmítnutí, neboť to bylo nesprávně interpretováno jako snaha vytvořit na náměstí jakýsi cizorodý výrazný monumentální objekt. Architekt v té době obdržel i mnoho nepříjemných e-mailů a telefonátů. Postoj veřejnosti se ale radikálně změnil po zpřístupnění instalace, když veřejnost Šépkův záměr pochopila a na návštěvníky čekal zážitek, kdy se ocitli s kašnou o samotě, slyšeli zurčení její vody a to vše bez rušivých zvuků z okolní dopravy.
Řada teoretiků nazývala instalaci v pozitivním slova smyslu „Duchampovskou akcí“. Celkové pojetí instalace mělo ale nejblíže k pohledu ruského teoretika 20. století Viktora Šklovského, který se zabýval tím, jak něco opomíjíme a následně to nahlédneme v jiném světle a jinýma očima. Oplocení kašny válcem a pobyt s ní uvnitř válce měl divákovi zajistit nový zážitek a to byl i cíl instalace „Vnímání“.
Odkazy
Reference
Související články Jan Šépka Samsonova kašna „Dům v sadu“ Vila Hermína Vila v Berouně „Pokoj v krajině“ Externí odkazy
– Datum: 13. 9. 2016; Autor videa: Studentský kostel; Popis videa: Záznam z přednášky architekta Jana Šépky o jeho tvorbě ze dne 7. září 2016. Přednáška se konala ve Studentském kostele; Stopáž videa: 48:53 – Datum: 15. září 2016; Autor videa: Number House; Popis videa: INTERVENCE VNÍMÁNÍ – JAN ŠÉPKA, GALERIE SOUČASNÉHO UMĚNÍ A ARCHITEKTURY, DŮM UMĚNÍ MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE; Stopáž videa: 51:49 – Datum: 17. října 2016; Autor videa: Studentský kostel; Popis videa: Záznam z přednášky a následné debaty čtyř architektů na téma intervence ve veřejném prostoru. Debata proběhla v rámci projektu Vnímání Jana Šépky. Moderoval Osamu Okamura. 27. 9. 2016; Stopáž: 1:39:29 – Datum: 18. listopadu 2017; Autor videa: Veronika Kastlová; Popis videa: 11. listopadu 2017, Jan Šépka: Instalace a projekt Vnímání (umění v kontextu Fakulta architektury ČVUT); Stopáž: 22:11
Kategorie:Česká výtvarná díla Kategorie:Dřevěné stavby v okrese České Budějovice Kategorie:Náměstí Přemysla Otakara II. Kategorie:Kašny v Jihočeském kraji Kategorie:Kultura v Českých Budějovicích