Časová osa Čínské lidové republiky

Časová osa Čínské lidové republiky zahrnuje důležité události v historii Čínské lidové republiky od jejího vzniku až po současnost.

40. léta

1949 21. záříČínské lidové politické poradní shromáždění během ustavující schůze prohlásilo Čínskou lidovou republiku (ČLR) za založenou.1. říjnaMao Ce-tung z Brány nebeského klidu slavnostně vyhlásil založení Čínské lidové republiky. Zároveň byl 1. říjen prohlášen státním svátkem.2. říjnaVzájemné uznání a navázání diplomatických vztahů mezi SSSR a ČLR.20. říjnaČínská lidová osvobozenecká armáda vstoupila do hlavního města provincie Sin-ťiang Urumči.10. prosinceČínská republika v čele s vládnoucí stranou Kuomintang se přesunula na ostrov Tchaj-wan.16. prosinceV Moskvě začala jednání mezi J. V. Stalinem a Mao Ce-tungem o vzájemných vztazích a hospodářské pomoci ČLR.

50. léta

1950 6. lednaVelká Británie jako první ze západních mocností uznala existenci ČLR.14. únoraSSSR a ČLR podepsali Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.5. března – 1. květnaBitva o ostrov Chaj-nan. Válečný konflikt mezi Čínskou lidově osvobozeneckou armádou a Kuomintangskými vojsky.1. květnaPřijetí zákona o manželství, který zavádí rovnost mužů a žen před zákonem, zakazuje polygamii a dohodnuté sňatky.25. červnaZačátek Korejské války. Válečný konflikt mezi Severní Koreou (za podpory ČLR a SSSR) a Jižní Koreou (za podpory OSN, zejména USA).14. červnaMezi Československem a ČLR byla podepsána první obchodní smlouva.30. červnaPřijetí Zákona o pozemkové reformě.25. říjnaČínská lidová dobrovolnická armáda pod vedením maršála Pcheng Te-chuaje vstoupila do Koreje na podporu Korejské lidové armády.7. listopaduVláda ve Lhase odeslala do OSN protest proti vyslání Čínské lidově osvobozenecké armády do Tibetu. Protest nebyl vyslyšen.25. listopadu – 2. prosinceBitva o řeku Ch’ongch‘on. Čínská armáda přerušila linie OSN v údolí řeky Ch’ongch’on.

1951 1. únoraValné shromáždění OSN označilo ČLR za agresora v Koreji.23. květnaPodpis Dohody o mírovém osvobození Tibetu v Pekingu.

1952 ledenByla založena kampaň Boj proti třem a pěti zlům.7. květnaPodpis první Smlouvy o kulturní a vědecké spolupráci a o telekomunikačním styku mezi ČLR a Československem.24. záříPolitbyro ÚV KS Číny schválilo generální linii strany na prvních 15 let.prosinecUkončení přechodného období výstavby národního hospodářství.

1953 1. lednaZačátek realizace prvního pětiletého plánu (1953–1957).květen – červenPrvní všeobecné volby Lidových zástupců všech stupňů, včetně Všečínského shromáždění Lidových zástupců.27. červencePodpisem smlouvy o příměří skončila Korejská válka.

1954 26. dubna – 21. červenceČLR zastoupená ministrem zahraničí Čou En-lajem se zúčastnila konference v Ženevě o Koreji a Indočíně.29. dubnaIndie uznala Tibet jako součást ČLR.20. záříBěhem prvního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců byla přijata první Ústava Čínské lidové republiky.

1955 leden – únorBěhem první krize v Tchajwanské úžině se kuomintangská armáda stáhla z ostrovů při východočínském pobřeží, které byly mimo dolet letadel startujících z Tchaj-wanu.31. lednaVýbor pro reformu čínského písma oznámil plán na zjednodušení čínských znaků. První seznam zjednodušených čínských znaků vstoupil v platnost 1. února 1955 (úplný seznam byl publikován až v roce1986).24. dubnaSkončila Bandungská konference mezi asijskými a africkými zeměmi. Čína zaznamenala několik významných diplomatických úspěchů. Také prosadila princip vzájemných vztahů mezi zeměmi s různým společenským zřízením tzv. Pět zásad mírového soužití, které poprvé zformulovala při jednání představitelů ČLR a Indie v roce 1954.

1956 Došlo k propuknutí podtypu chřípky A H2N2.3. lednaByla zprovozněna železniční trať mezi Pekingem a Irkutskem, která vedla přes Mongolsko.28. dubnaZačátek kampaně Hnutí sta květu, během níž se měli obyvatelé svobodně vyjadřovat k situaci v zemi.4. červenceByla podepsána první dlouhodobá Obchodní dohoda mezi ČLR a Československem.27. záříKonec prvního zasedání VIII. sjezdu KS Číny.

1957 27. únoraMao Ce-tung přednesl projev O správném řešení rozporů uvnitř lidu, ve kterém formuloval své stanovisko k maďarskému a polskému povstání z podzimu roku 1956 a dal podnět k zahájení hnutí Za nápravu stylu práce (více viz Hnutí sta květů).27. březnaV Pekingu byla podepsána Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a spolupráci mezi Čínou a Československem.8. červnaZačátek Kampaně proti pravičákům, jako reakce na obrovskou vlnu kritiky v období Hnutí sta květů.

1958 únorVšečínské shromáždění lidových zástupců vyhlásilo politiku urychlené výstavby socialismu, tzv. Velký skok vpřed. Přijalo nereálné úkoly druhého pětiletého plánu. ČLR stáhla své vojáky z Koreje, ale poté, co USA takto neučinila, zahájila kampaň Určitě osvobodíme Tchaj-wan.dubenZačátek výstavby raketové základny a kosmodromu v Ťiou-čchüanu v provincii Kan-su.20. dubnaZaložení první lidové komuny ve vesnici Čcha-ja-šan v provincii Che-nan.1. květnaZačátek zkušebního vysílání pekingské televize.5. – 23. květnaDruhé zasedání VIII. sjezdu KS Číny, které odmítlo závěry prvního zasedání z roku 1956. Dále také sjezd vyhlásil zahájení čínského vesmírného programu.17. – 30. srpnaN. S. Chruščov a maršál Malinovský navštívili ČLR. Cílem bylo stanovit podmínky angažovanosti SSSR při obraně čínského území.15. záříČLR a USA ve Varšavě dohodli princip vzájemného setkávání.Mao Ce-tung zahájil Kampaň proti čtyřem škůdcům.

1959 10. březnaVe Lhase vypuklo Tibetské povstání, které bylo krvavě potlačeno.17. březnaDalajláma uprchl do exilu, který mu poskytla indická vláda, což mělo za následek zhoršení čínsko-indických vztahů.2. – 16. srpnaNa základě neuspokojivých výsledků Plénum ÚV KS Číny v Lu-šanu revidovalo plány na léta 1959–1960. Maršál Pcheng Te-chuaj byl za kritiku politiky Velkého skoku zbaven funkcí.26. záříZprovoznění největších čínských ropných polí v Ta-čchingu.Začátek Velkého čínského hladomoru.

60. léta

1960 16. dubnaByl vydán sborník statí Ať žije leninismus obsahující kritiku politiky KSSS. Odtajnila čínsko-sovětskou ideologickou roztržku.16. červenceSSSR odvolala z ČLR všechny své experty, kteří pomáhali v modernizaci čínského průmyslu.5. listopaduZe základy v Ťiou-čchüanu byla vypuštěna první čínská raketa.

1961 18. lednaÚV KS Číny přiznal neúspěch Velkého skoku a rozhodl o zahájení konsolidace národního hospodářství.

1962 11. – 27. lednaV Pekingu se sešla Konference 7000 členů ÚV KS Číny organizovaná Liou Šao-čchim a Teng Siao-pchingem. Byla přijata opatření následků Velkého skoku a byli rehabilitováni všichni nařčení z pravicové úchylky z let 1958–1961.23. březnaZkouška první čínské rakety středního doletu.20. října – 21. listoduČínsko-indický ozbrojený konflikt.

1963 květenPod taktovkou Mao Ce-tungovy manželky Ťiang Čching byla zahájena čistka na umělecké frontě, která předznamenala začátek tzv. Velké proletářsk kulturní revoluce.

1964 5. lednaVyšla tzv. Rudá knížka, první spis Mao Ce-tungových citátů.7. březnaSchválení druhé série zjednodušených čínských znaků.16. říjnaČLR uskutečnila první pokusný jaderný výbuch.

1965 První úspěšná syntéza syntetizovaného plně funkčního proteinu na světě – krystalického hovězího inzulinu.20. dubnaČLR nabídla vojenskou pomoc Vietnamu v boji proti americké agresi.1. květnaV Jün-nanu byly objeveny pozůstatky tzv. yuanmouského člověka, nejstaršího nálezu člověka na čínském území.1. záříVyhlášení Tibetské autonomní oblasti.

1966 16. květnaVyšel Oběžník 16. května, který představil Mao Ce-tungovu ideu o Kulturní revoluci.29. květnaVznik prvních oddílů zfanatizované mládeže, Rudých gard, na Pekingské univerzitě.13. červnaÚV KS Číny a Státní rada ČLR přijaly rozhodnutí o zastavení výuky na školách.5. srpnaDeník Žen-min ž’-pao zveřejnil úvodník Palte na štáby, který zahájil Kulturní revoluci.18. srpnaPrvní masové shromáždění Rudých gard v Pekingu.26. říjnaZe základny Ťiou-čchüan byla vystřelena balistická střela středního doletu, která nesla jadernou hlavici.

1967 17. červnaV oblasti Lobnor byl úspěšně proveden první pokusný termojaderný výbuch.17. říjnaÚV KS Číny a Státní rada ČLR vyzvaly k útlumu Kulturní revoluce.

1968 Teng Pchu-fang (syn Teng Siao-pchinga) byl Rudými gardami vyhozen z třetího patra Pekingské univerzity. Následkem toho se stal paraplegikem a zasvětil svůj život boji za práva osob s tělesným postižením.23. srpnaČou En-laj odsoudil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.22. prosinceMao Ce-tung vyzval členy Rudých gard, aby odešli na venkov a šířili revoluci i v odlehlých částech země. Pravým cílem bylo zbavit města nepohodlného živlu.

1969 2. březnaČínsko-sovětský konflikt na řece Ussuri.1. – 24. dubnaV Pekingu se konal IX. sjezd KS Číny. Na sjezdu byl jmenován ministr národní obrany Lin Piaa jediným možným nástupcem Mao Ce-tunga.11. záříPředseda Rady ministrů SSSR Alexej Kosygin byl po pohřbu Ho Či Mina pozván do Pekingu. Dohodl se s Čou En-lajem na zastavení ozbrojeného konfliktu a obnovili jednání o hranicích.1. říjnaOtevření první linky pekingského metra.

70. léta

1970 20. lednaObnovení rozhovorů mezi USA a ČLR na úrovni velvyslanců ve Varšavě.24. dubnaZ kosmodromu Ťiou-čchüan byla na oběžnou dráhu vypuštěna první čínská umělá družice s názvem Východ je rudý (Tung Fang Chung 1).23. srpna – 6. záříNa zasedání pléna ÚV KS Číny v Lu-šanu došlo k reorganizaci stranických a státních orgánů. Někteří nejradikálnější aktivisté Kulturní revoluce byli odstaveni z funkce.24. záříByla obnovena výuka na předních univerzitách.

1971 9. – 11. červenceTajná návštěva Henryho Kissingera v Pekingu. Cílem bylo projednání podmínek normalizace vztahů mezi ČLR a USA.13. záříPři útěku z ČLR zahynul ministr národní obrany a předpokládaný nástupce Mao Ce-tunga, maršál Lin Piao, během neobjasněné letecké katastrofy nad Mongolskem.25. říjnaDvoutřetinová většina členských států poprvé hlasovala pro přijetí ČLR za člena OSN. Tím ČLR převzala práva a povinnosti Čínské republiky na Tchaj-wanu, jejíž představitelé museli téhož dne OSN opustit.

1972 21. – 28. únoraNávštěva amerického prezidenta Richarda Nixona v ČLR. Návštěva vyvrcholila vydáním společného Šanghajského komuniké.29. záříMinisterští předsedové Japonska a ČLR podepsali komuniké o ukončení válečného stavu (oficiálně trval od roku 1941).

1973 11. – 18. záříNávštěva francouzského prezidenta Georgese Pompidou v ČLR.

1974 19. lednaVojenské střetnutí mezi námořnictvem ČLR a Jižního Vietnamu na Paracelských ostrovech, tzv. Bitva na Pracelských ostrovech.29. březnaPoblíž Si-anu bylo objeveno pohřebiště prvního čínského císaře dynastie Čchin, Čchin Š’-chuang-tiho. Tento archeologický nález, jehož součástí je Terakotová armáda, je považován za jeden z největších archeologických nálezů 20. století.

1975 13. – 17. lednaPo deseti letech se sešlo Všečínské shromáždění lidových zástupců. Výsledkem bylo jmenování Čou En-laje předsedou vlády, rehabilitování Teng Siao-pchinga, potvrzení programu modernizace a přijetí druhé Ústavy ČLR.4. únoraV Liao-ningu došlo k silnému zemětřesení. Bylo to poprvé, co se podařilo úspěšně předpovědět zemětřesení, díky čemuž bylo evakuováno přes 1 000 000 lidí z ohrožené oblasti.8. srpnaV provincii Che-nan došlo k obrovské povodni, při které zahynulo na 26 000 lidí.

1976 8. lednaZemřel předseda vlády a ministr zahraničí Čou En-laj.5. dubnaNa Náměstí Nebeského klidu se konala pieta za Čou En-laje, která odstartovala demonstraci vůči vládním orgánům. Demonstrace byla brutálně rozehnána.28. červenceZemětřesení v Tchang-šanu o síle 7,8 (některé zdroje uvádějí dokonce 8,2) stupně Richterovy škály. Počet obětí se uvádí mezi 240 000 až 655 000.9. záříVe věku 82 let zemřel Mao Ce-tung.5. říjnaChua Kuo-feng se stal generálním tajemníkem KS Číny a předsedou Ústřední vojenské komise.6. říjnaZatčení členů tzv. Gangu čtyř.

1977