Sněmovna velmožů, či Sněmovna magnátů (maďarsky Főrendiház) byla horní komora Zemského sněmu Uherského království v letech 1867–1918 a následně také v letech 1927–1945.
Dnešní maďarský parlament (Národní shromáždění) je jednokomorový a schází se v dolní sněmovně, zatímco někdejší horní sněmovna slouží jako konferenční a mítinkový sál a také jako turistická zajímavost.
Historie Byla tvořena dědičnými členy vysoké maďarské šlechty, církevními hodnostáři a zástupci autonomních regionů, v jejichž čele stál palatin. Počet členů nebyl přesně stanoven. V roce 1904 měla následující složení:
Velkoknížata královského domu: 16 Dědiční šlechtici, kteří odvádějí alespoň 3000 zlatých z majetku ročně: 237 Vysocí hodnostáři katolických a pravoslavných církví: 42 Zástupci protestantských vyznání: 13 Panovníkem doživotně jmenovaní šlechtici (do 50 let) a parlamentem doživotně volení šlechtici: 73 Státní hodnostáři a vrchní soudci: 19 Zástupci Chorvatska a Slavonie: 3
Budova Sněmovna uherského parlamentu byla navržena na základě symbolických prvků a významných historických a politických odkazech. Při pohledu od Dunaje jsou patrné budovy obou sněmoven, po stranách kupole zakončené věžičkami. Ty evokují vzpomínku na dvoukomorový parlament, z doby výstavby budovy.
Obě části jsou co do velikosti a tvaru zcela identické, což symbolizuje rovnost mezi zástupci obou komor sněmovny. Kupole, tyčící se mezi nimi, značí jednotu práva a také místo, kde se obě komory setkávají.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Panská sněmovna Říšské rady Rakouska-Uherska Seznam velkostatků v Uhrách počátkem 20. století
Externí odkazy
Sněmovna magnátů