Čečejovce () jsou obec na Slovensku v okrese Košice-okolí.
Místopis Obec Čečejovce leží v Košické kotlině 22 km jihozápadně od Košic v nadmořské výšce 205 m. Spolu s částí Seleška, která k Čečejovcům patří, má 2153 obyvatel, z nichž převážná část se hlásí k slovenské a maďarské národnosti.
Vodní toky Obcí protéká Čečejovský potok (Čečanka).
Části obce
Čečejovce Seleška
Historie Přestože první písemná zmínka o obci pochází z roku 1317, kdy se uvádí pod jménem CECH, její historie sahá do podstatně staršího období. Z kamenných nástrojů zhotovených 35 tisíc let před naším letopočtem a objevených při archeologických průzkumech v katastru obce se dá usoudit, že už ve starší době kamenné zde žil člověk. Odkryté základy starověkých neolitických osad v různých částech katastru (nejstarší osada pochází z období 5 000 let př. n. l.) dokazují existenci početných osad s budovanými obydlími již v době kamenné, kdy ještě velká část tohoto území byla pokryta lesy.
Prvním známým majitelem obce byla rodina Perényiovců, která je uvedena v záznamech z roku 1402. Později se v záznamech ještě uvádějí rodiny Péderyovců a Szirmayovců. Podle záznamů z roku 1427 se dá odhadnout tehdejší počet obyvatel obce na 350. Přestože obec nebyla obsazena Turky, z důvodů obav před tureckými nájezdy se téměř úplně vylidnila. V roce 1715 zde bydlely pouze čtyři rodiny. Po ústupu Turků tehdejší majitel obce Szirmay nechal obec osídlit maďarskými rodinami. Následně na to přicházejí do této oblasti i slovenští, polští a rusínští osadníci. V roce 1826 už má obec 1 029 obyvatel, z nichž se převážná část věnuje zemědělství. V roce 1831 bylo okolí postiženo cholerou, která vzala své oběti i v této obci. V roce 1869 se zde napočítalo 894 obyvatel, v roce 1903 to bylo 785 a v roce 1920 877 obyvatel.
Čečejovce patřily k Rakousko-Uherské monarchii až do jejího zániku v roce 1918. Po vzniku Československa v roce 1918 byly jeho součástí až do roku 1938, kdy byly přičleněny k Maďarsku. Od roku 1945 opět patřily k Československu, kde setrvaly až do vzniku Slovenské republiky v roce 1993, jejíž součástí jsou dodnes.
Kultura a zajímavosti
Památky
Kostel reformované církve, jednolodní raně gotická stavba s pravoúhle ukončeným presbytářem, bez věže. Pochází z poslední čtvrtiny 13. století. Původní byl kostel zasvěcen sv. Janu Evangelistovi, od období reformace patří reformované církvi. Specialitou kostela jsou zachované rozsáhlé fresky z první poloviny 14. století. Na klenbě presbytáře je zobrazen Kristus v mandorle, jedná se o největší zobrazení tohoto typu na Slovensku. Scény ze života Krista najdeme na stěnách presbytáře a na vítězném oblouku zase postavy proroků a svatého Ladislava se svatým Štěpánem. Od dob reformace byly fresky zakryty omítkou, k jejich znovuodkrytí došlo v roce 1893. Po posledních restaurátorských pracích, které byly ukončeny v roce 1994, je možné fresky zhlédnout v plné kondici.
Římskokatolický kostel sv. Jana, jednolodní původně klasicistní stavba s pravoúhle ukončeným presbytářem a věží tvořící součást stavby z roku 1800. V roce 1945 téměř úplně vyhořel a svou současnou formu získal po znovupostavení a rozšíření. Fasáda kostela je členěna lizénami, věž je ukončena střechou ve tvaru jehlanu.
Sirmajovský zámeček, jednopodlažní dvojtraktová rokokově-klasicistní stavba s půdorysem ve tvaru obdélníku se středním rizalitem z období kolem roku 1800. Po druhé světové válce byl necitlivě adaptován pro potřeby zemědělského učiliště. Fasáda zámečku je členěna lizénami, okna mají profilované šambrány. Triaxiální rizalit je ukončen segmentovým štítem.
Pomník obětem I. a II. světové války zajímavý umístěním svatoštěpánské koruny na vrcholu kamenné stély.
Školství V Čečejovcích se nachází základní a mateřská škola.
Osobnosti obce
Rodáci
Géza Horváth (* 1847 – † 1937), maďarský entomolog, ředitel Maďarského národního muzea v Budapešti. Miroslav Liberda (* 1926 – † 1998), český právník, děkan Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky obce
Kategorie:Obce v okrese Košice-okolí