DAR-4 byl prototyp dopravního letadla postaveného v Bulharsku v roce 1931. Byl postaven společností DAR – Daržavna Aeroplanna Rabotilnica (bulharsky: Държавна Аеропланна Работилница, česky: Státní letecká dílna), Božuriště u Sofie. Letadlo nebylo schváleno pro sériovou výrobu a zůstalo pouze v prototypu. Jednalo se však o jediné vícemotorové letadlo navržené a vyrobené v Bulharsku. náhled|Před hangáry společnosti DAR letouny DAR U-1/Uzunov-1 a Potez XVII, Božuriště (1926) Vznik a vývoj Motory Walter byly v bulharském letectvu využívány od poloviny 20. let 20. století zejména jako standardní motory ve školních a cvičných letadlech (DAR-1 s motorem Walter NZ-60, DAR-1A s motorem Walter Vega). náhled|Antonín Kumpera, gen. ředitel firmy Walter (nejmenší zleva) s delegací Bulharska na pražské letecké výstavě (1927) Na počátku 30. let byl ve státní letecké továrně DAR, která sídlila na letišti Božuriště u Sofie a kde se opravovaly a také v menší míře stavěly sportovní a školní letouny, postaven prototyp dvouplošníku DAR-4. Byl řízen dvěma piloty a měl kapacitu pro 4 cestující. Na konstrukci bylo zajímavé, že horní křídlo nebylo připevněno (vetknuto) k horní části trupu, jak je běžné u kabinových dvouplošníků, ale bylo umístěno nad ním a bylo podepíráno vzpěrami od spodního křídla a z horní části kabiny.
Výkon stroje dosažený při letových zkouškách byl však zklamáním, zvláště vzhledem k neočekávaným odchylkám od aerodynamických výpočtů. Letové zkoušky byly prováděny zkušebním pilotem Petkem Popgančevem. Během testů bylo zjištěno mnoho nedostatků. Nevýhody byly způsobeny hlavně konstrukčními vadami – při vodorovném letu se letadlo naklánělo dopředu, což naznačovalo, že má velmi "těžký předek". Bylo obtížné je řídit a také bylo nestabilní při stoupání. Na základě těchto a dalších připomínek nebyl prototyp schválen pro sériovou výrobu a provoz. Po těchto zkušebních letech byl vývoj letounu ukončen, a to i z důvodu, že konstruktér Hermann Winter ukončil smlouvu se společností DAR a vrátil se do Německa.
Popis letounu
Letoun byl smíšené konstrukce, měl celodřevěnou kostru a plátěný potah. Profil křídla dle Göttingen -387. Na dolním křídle a nad trupem byly namontovány vzpěry ve tvaru písmene V, které podepíraly horní křídlo.
Byl poháněn třemi československými hvězdicovými devítiválcovými motory Walter Mars. Jeden byl umístěn vpředu, v ose trupu a další dva byly namontovány na dolním křídle.
náhled|Dar-4 se třemi motory Walter Mars (1931)|alt= Specifikace Údaje podleCURP CURLOV, Cyril. Letecké inženýrství v Bulharsku, editace a předmluva prof. Boris Bonev, PhD, tisk Vanyo Nedkov, 2008, s. 44
Technické údaje Posádka: 2 Kapacita: 4 cestující Užitečný náklad: 840 kg (bez cestujících) Rozpětí: 14,00 m (horní křídlo), 10,90 m (dolní křídlo) Délka: 10,20 m Celková nosná plocha: 44,10 m² Prázdná hmotnost: 1 330 kg Max. vzletová hmotnost: 2 170 kg Pohonná jednotka: 3 × vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Walter Mars Výkon pohonné jednotky: jmenovitý: 107 kW (145 k) při 1750 ot/min vzletový: 110 kW (150 k) při 1800 ot/min Spotřeba paliva: 225 g·h−1·k−1 / 306 g·h−1·kW−1 (každý motor) Vrtule: dvoulistá dřevěná vrtule
Výkony Maximální rychlost: 195 km/h Cestovní rychlost: 165 km/h Minimální rychlost: 88 km/h Dolet: 495 km Dostup: 4 500 m
Odkazy
Reference
Literatura
BORISLAVOV, Ivan, RUMEN Kirilov. Letadla Bulharska, první část od Blériota k Messerschmittu, Prima Publishing House, Sofia, 1996, s. 219
Související články Walter Mars Bulharské letectvo
Externí odkazy
Historie továrny DAR na aeroplanesdar.com Bulgarian Air Force – Aircraft Types (typy a imatrikulace bulharských letadel) na aeroflight.co.uk Civil Aircraft Register – Bulgaria, Part 1 na airhistory.org.uk
Kategorie:Dopravní letadla Kategorie:Dvouplošníky Kategorie:Bulharská letadla Kategorie:Letecké prototypy