Ignasi Agustí i Peypoch (3. září 1913, Lliçà de Vall, Vallès Oriental – 26. února 1974, Barcelona) byl katalánský spisovatel, novinář a básník.Ignasi Agustí i Peypoch enciclopedia.cat
Životopis Navštěvoval jezuitskou školu a pak vystudoval práva v Barceloně. Začal psát v katalánštině a vydal sbírku básní El veler (1932), drama L'esfondrada (1934) a Benaventurats els lladres (1935).
Jako člen Lliga Regionalista za občanské války uprchl z Katalánska a usadil se ve frankistické oblasti, kde působil s Josepem Vergésem i Matas a založil časopis Destino, mluvčí katalánských falangistů. Po válce se vrátil do Barcelony a pokračoval v literárním psaní pouze v kastilštině a po dobu několika měsíců řídil noviny Tele/eXpres. V letech 1962 až 1971 byl prezidentem barcelonského Athenaea.
Nejvýznamnějším literárním dílem je soubor románů shromážděných v seriálu nazvaném La ceniza fue árbol, který je příběhem buržoazní rodiny z Barcelony.
Jeho rukopisy jsou uchovány v knihovně Katalánska.Novel·lista i periodista, reconegut especialment per "Mariona Rebull" i "El viudo Rius"
Dílo poezie Montcada (1930) Urna galant (1931) Versos del meu paisatge (1931) El veler (1932)
drama L'esfondrada (1934)
romány Benaventurats els lladres (1935) Un siglo de Cataluña (1940) Los surcos (1942)
La ceniza fue árbol Mariona Rebull (1943) El viudo Rius (1944) Desiderio (1957) Diecinueve de julio (1965) Guerra civil (1972)
memoáry Ganas de hablar (1974)
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Španělští novináři Kategorie:Katalánští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1913 Kategorie:Úmrtí v roce 1974 Kategorie:Narození 3. září Kategorie:Úmrtí 26. února Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Barceloně