Kostelec nad Labem () je město v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Leží sedm kilometrů severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde obyvatel.
Historie Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko. náhled|vlevo|Děkanský chrám sv. Víta (Antonín Lewý, 80. léta 19. století) V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.
V roce 1932 byly ve městě (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): dva lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, jedenáct hostinců, hudební škola, dvě knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci nad Labem, Živnostenská záložna v Kostelci nad Labem, továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.
Přírodní poměry Do severního a severovýchodního okraje správního území města zasahují dvě ze tří částí přírodní památky Polabí u Kostelce.
Obyvatelstvo
Městská správa thumb|Pečetidla města Kostelec nad Labem z roku 1607 a 1614 v původním sametovém sáčku. (SOkA Mělník)
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad LabemVyhláška ministerstva vnitra č.193/1908 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad LabemAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad LabemNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem 1960 Středočeský kraj, okres Mělník 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice
Místní části Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč) Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.
Doprava Městem vedou silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice. Ve městě je nádraží Kostelec nad Labem, které leží na železniční trati Čelákovice–Neratovice.
Na Labi se nachází zdymadlo, které je součástí labské vodní cesty.
V roce 2016 ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty. V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech čtrnáct osobních vlaků, o víkendech devět osobních vlaků.
Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko. Územím města vedou červeně značená turistická trasa Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zeleně značená trasa Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.
Městská knihovna V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.
Pamětihodnosti náhled|Kostel svatého Martina
kostel svatého Víta (do 31. prosince 2005 farní kostel, nyní filiální kostel farnosti Stará Boleslav) kostel svatého Martina radnice hostinec (bývalá fara, čp. 283) židovský hřbitov – chráněn jako kulturní památka České republiky, památník na místě bývalé synagogy Kostelecký hrad založený ve třináctém století se částečně dochoval ve zdivu domu čp. 720 v ulici K Rudči. most přes Labe Osobnosti Tereza Stolzová (1834–1902), operní pěvkyně František Šimáček (1834–1885), novinář a nakladatel Josef Šimáček (1837–1904), ředitel vinic v Dolních Beřkovicích Čeněk Vyhnis (1842–1897), středoškolský profesor, klasický filolog Miroslav Sylla (1887–1979), akademický malíř, středoškolský profesor
Galerie
Odkazy Reference Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
Externí odkazy
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Polabí Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Mělník Kategorie:Region Povodí Mratínského potoka Kategorie:Sídla na Labi Kategorie:Města v okrese Mělník Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli