Gostomysl () byl legendární vůdce (posadnik) z Novgorodu, který žil v 9. století.
Život Byl zaveden do historiografie Vasilijem Tatiščevem, ruským historikem z 18. století. Je spojen se svazkem Severních kmenů, který byl vytvořen v boji proti Varjagům v polovině 9. století a zahrnoval tyto kmeny: Novgorodské (Ilmeňské) Slovany, Křiviče, kmen Merja a Čudy (dnešní Estonci).
Podle Joakimovy kroniky byl Gostomysl zvolen Novgorodskými Slovany jako jejich nejvyšší vládce a za jeho vlády vyhnal z Ruska Varjagy. Jednou měl údajně sen o velikém stromu, který roste z lůna jeho dcery, Umily. Toto bylo interpretováno od pohanských kněží jako proroctví, že její syn se stane velkým vůdcem a bude vládnout velkému území. A skutečně, po období občanských nepokojů, Umilin syn Rurik vystřídal Gostomysla u moci v Novgorodu.
Historici Gerhard Friedrich Müller a Nikolaj Karamzin zpochybnili Tatiščevův příběh a domnívali se, že jméno Gostomysl je výsledkem dezinterpretace dvou slovanských slov – gost' („host“) a mysl' („myšlení“).
I když o Gostomyslově existenci pochybuje většina moderních historiků, jméno není umělého původu, jak se dříve myslelo. Byl skutečně zaznamenán v roce 844, když Ludvík II. Němec porazil a zabil krále GostomyslaAnnales Fuldenses, MGH SS rer. Germ. 7, pp. 35: "DCCCXLIIII. Hludowicus Obodritos defectionem molientes bello perdomuit occiso rege eorum Goztomuizli terramque illorum et populum sibi divinitus subiugatum per duces ordinavit."Annales Xantenses, MGH SS rer. Germ. 13, pp. 13: "DCCCXLIIII. Ibique unus ex regibus eorum interiit, Gestimus nomine, reliqui fidem prebentes veniebant ad eum." z kmene Obodritů.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruské mytické bytosti Kategorie:Muži