Tento seznam pražských železničních stanic obsahuje všechny železniční stanice a zastávky na území města Prahy. náhled|Praha hlavní nádraží – secesní Fantova budova náhled|Praha hlavní nádraží

Významná centrální a přestupní nádraží Praha hlavní nádraží (tratě č. 011, 070, 122, 171, 221, 231) (dříve též nádraží Františka Josefa, Praha Wilsonovo nádraží, dnes čestný titul „nádraží presidenta Wilsona“) Praha Masarykovo nádraží (tratě č. 011, 091, 120, 231) (dříve Praha státní nádraží, Praha Hybernské nádraží, Praha střed) Praha-Michle autovlak (trat č. 001) Praha-Holešovice (trať č. 091, též 090, 010, 011) (v druhé polovině roku 2007 pro něj České dráhy použily marketingový název Nádraží Franze Kafky Ivan Skulina: Nový řídicí vůz se představil na strojírenském veletrhu v Brně, týdeník Železničář. Zpráva o společné tiskové konferenci Českých drah a Pars nova a. s. v Brně 2. října 2007. Zmínka o marketingovém názvu holešovického nádraží je v závěru článkuJan Lipold: Skandály z nádraží Franze Kafky , Týden, 5. 12. 2007) Praha-Smíchov (trať č. 171, též 170, 173, 122, 011) (dříve též Smíchov, Smíchov státní nádraží, nádraží Západní dráhy, Praha západní nádraží) Praha-Vršovice (trať č. 221, též 210, 011, 070) (dříve též nádraží Nusle, Praha – Nusle, Nusle – Vršovice) Praha-Libeň (trať č. 011, též 231) (dříve Libeň, Libeň státní nádraží, Libeň horní nádraží, Praha-Libeň horní nádraží), seřaďovací nádraží zmodernizováno roku 1978. Praha-Vysočany (trať č. 070, 231)

Stanice a zastávky podle tratí Stanice a zastávky jsou uváděny ve směru z centra. Trať č. 011 (směr Kolín) Nové spojení, dříve též Pražská spojovací dráha Praha hlavní nádraží Železniční trať Praha – Česká Třebová, dříve Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy Praha Masarykovo nádraží Praha-Libeň, též seřaďovací nádraží Praha-Kyje Praha-Dolní Počernice (ROPID plánuje rozšířit zastávku i na trať do Malešic) Praha-Běchovice Praha-Běchovice střed Praha-Klánovice

Zrušené: Praha-Hrabovka mezi horním libeňským nádražím a hlavním nebo Masarykovým nádražím před rozvětvením tratí (1922–1941; 1872–1919 konečná Pražské spojovací dráhy)Železniční stanice Praha-HrabovkaPavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002; České dráhy, Praha 2002 Praha-Karlín zastávka, od 1. května 1899 v provozu pod názvem Karlín (Karolinenthal), od 4. května 1942 Praha-Karlín, zrušena roku 1957, v místech dnešního libeňského zhlaví Masarykova nádraží.Milan Polák: Praha a železnice – Nádraží, nádražíčka a zastávky, Milpo media, 2005, , str. 153Železniční stanice Praha-Karlín, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v PrazePavel Schreier: O zapomenutých tvářích železniční Prahy (II.), Železničář 16/2002, České dráhy, Praha 2002 Praha-Hloubětín (1882–1976)Železniční stanice Praha-Hloubětín, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v PrazePavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002, České dráhy, Praha 2002 Vítkov – výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení)

Trať č. 070 (směr Turnov) Železniční trať Praha–Turnov, bývalá Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, později Česká severní dráha Praha-Vršovice Praha hlavní nádraží Balabenka Praha-Vysočany Praha-Rajská zahrada Skály, výhybna, v letech 1943-2022 odbočkanáhled|Masarykovo nádraží Praha-Satalice, též cílová stanice nákladních vlaků Praha-Kbely Praha-Čakovice, též cílová stanice nákladních vlaků Praha-Čakovice severní nástupiště (na vlačce do cukrovaru, vybudována a uváděna v jízdním řádu trati č. 071, avšak zatím bez provozu) Praha-Čakovice zámecký park (na vlačce do cukrovaru, vybudována a uváděna v jízdním řádu trati č. 071, avšak zatím bez provozu)

Zrušené: Vítkov – výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení) Rokytka – odbočka mezi Vítkovem a Vysočany v letech 1980-2008, zrušena nebyla, ale napojení na Vysočany je od roku 2008 zahrnuto do nové odbočky Balabenka

Trať č. 090 (směr Kralupy nad Vltavou) Železniční trať Praha–Děčín, bývalá Severní státní dráha, později Rakouská společnost státní dráhy náhled|Nádraží Praha-Bubeneč Praha Masarykovo nádraží Praha-Bubny Praha-Holešovice (pro vlaky z hlavního nádraží a jiných směrů) Praha-Bubeneč změněna na výhybnu 29. 8. 2014, zároveň s otevřením zastávky v Podbabě Praha-Podbaba (otevřena 29. 8. 2014)http://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/prazskou-mhd-cekaji-zmeny-nove-zastavky-budou-i-pro-vlaky/r~a2e2d7222f6111e48975002590604f2e/ Praha-Sedlec

Zrušené: Praha-Holešovice zastávka, zrušena při modernizaci tratě v roce 2025 a nahrazena stanicí Praha-Bubny Praha-Stromovka, příležitostná zastávka v provozu v letech 1891, 1895 a 1898 mezi stanicemi Bubny a Bubeneč.Železniční stanice Praha-Stromovka, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze Praha-Podbaba (u vyústění Šáreckého údolí na dnešní trati č. 090)Železniční stanice Praha-Podbaba, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Trať č. 120 (směr Hostivice, Kladno) náhled|stanice Praha-Dejvice Železniční trať Praha–Rakovník, bývalá Buštěhradská dráha Praha Masarykovo nádraží Praha-Bubny Praha-Výstaviště Praha-Dejvice Praha-Veleslavín Praha-Ruzyně

Zrušené: Praha-Liboc (1863–1985Železniční stanice Praha-Liboc, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze; ROPID uvažuje o obnovení zastávky) Praha-Bubny Vltavská, během rekonstrukce Negrelliho viaduktu v letech 2017–2020 dočasná konečná stanice

Trať č. 122 (směr Hostivice, Rudná u Prahy) Pražský Semmering, odbočka Buštěhradské dráhy Praha-Smíchov Praha-Žvahov (od r. 1989) Praha-Waltrovka (do r. 2018 byl název Praha-Jinonice) Praha-Jinonice Praha-Cibulka (zřízena 1929 s názvem Cibulka kolonie) Praha-Stodůlky (od r. 1989) Praha-Zličín (opakované změny názvu, starší názvy: Řepy, Řepy-Zličín, Praha-Řepy)

Zrušené:

Praha-Smíchov Na Knížecí (2010–2016) Praha-Smíchov severní nástupiště dříve Praha (Smíchov) Společné nádraží, společné pro tratě České západní dráhy, Buštěhradské dráhy a Pražsko-duchcovské dráhy (1872–2023)

Praha-Hlubočepy (1928–1989, v roce 2007 byla vydána změna územního plánu na obnovení zastávky) Praha-Konvářka (1928–1989)Železniční stanice Praha-Konvářka, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v PrazePavel Schreier: O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.), Železničář 11/2002; České dráhy, Praha 2002. Praha-Stodůlky pův. zastávka (pův. název Cibulka, 1872–1877, obnovena 1928, roku 1938 přejmenována na Stodůlky, přesunuta v r. 1989)

Trať č. 171 (směr Beroun) Železniční trať Praha – Plzeň, bývalá Česká západní dráha (a část Pražské spojovací dráhy) Praha hlavní nádraží Praha-Vyšehrad (u tramvajové zastávky Albertov), výhybna Praha-Smíchov, původně též nákladové nádraží Praha-Velká Chuchle (zastávka přesunuta blíže k zástavbě) Praha-Radotín, též cílová stanice nákladních vlaků

Zrušené: Praha-Královské Vinohrady, zřízena 1. října 1888 současně se zahájením osobní dopravy na Pražské spojovací dráze, zrušena byla s otevřením druhého vinohradského tunelu 1. listopadu 1944.Spanilá jízda Eugena Brikciuse dnes zamíří do Grébovky , tisková zpráva města Prahy, 19. 9. 2006Železniční stanice Praha-Vinohrady, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze Společná pro pražskou spojovací dráhu a dráhu císaře Františka Josefa Chuchle, v původním umístění v Malé Chuchli, později přemístěno do Velké Chuchle a následně přejmenováno

Trať č. 173 (směr Rudná u Prahy, Beroun) Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun, bývalá Pražsko-duchcovská dráha (PDE) Praha-Smíchov Praha-Hlubočepy, zastávka zprovozněna v roce 2015 jako náhrada za staré Nádraží Hlubočepy. Prokopské údolí (výhybna) Praha-Holyně Praha-Řeporyje

Zrušené: Praha-Klukovice (1933–1942)železniční stanice Praha-Klukovice, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze Praha-Hlubočepy (1873-2015), původní nádraží bylo v roce 2015 uzavřeno a nahrazeno novou zastávkou stejného jména, která leží uprostřed zástavby poblíž autobusové zastávky. Bývalé nádraží nyní slouží jako výhybna.

Trať č. 210 (směr Vrané nad Vltavou) Tzv. Posázavský pacifik Praha-Vršovice Praha-Vršovice depo (neveřejná zastávka, od roku 2002 Bohdalecký tunel, web Bohdalec) Praha-Kačerov Praha-Krč Praha-Braník Praha-Modřany zastávka Praha-Modřany (pouze nákladní) Praha-Komořany Praha-Zbraslav

Zrušené: Praha-Michle (1900–1960, nová budova 1931,Železniční stanice Praha-Michle, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze zastávka nedaleko dnešní neveřejné zastávky Praha-Vršovice depo)Milan Polák: Praha a železnice, Milpo Media, Praha 2005Kateřina Bečková: Zmizelá Praha. Dodatky II - Historická předměstí a okraje města - pravý břeh Vltavy, Praha 2003, snímky z roku 1925, číslo 142 a 144Lukáš Beran, Vladislava Valchářová (eds.): Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy, VCPD ČVUT, Praha 2007, s. 191 Praha-Spořilov (1882–1960,Železniční stanice Praha-Spořilov, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze u Kačerova v původním umístění dnešní tratě č. 210; ROPID uvažuje o obnovení zastávky)

Vlečka Braník – Podolí Vlečka z nádraží Braník k podolské cementárně existovala v letech 1899–1945, osobní dopravě sloužila v letech 1919–1922Praha-Braník - Praha Podolí cementárna; Atlas drah Praha-Braník přístavŽelezniční stanice Praha-Braník přístav, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze Praha-Podolí cementárnaŽelezniční stanice Praha-Podolí cementárna, databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze

Trať č. 221 (směr Benešov u Prahy) Železniční trať Praha – České Budějovice, bývalá Dráha císaře Františka Josefa Praha hlavní nádraží Praha-Vršovice Praha-Michle autovlak (zastávka dálkových vlaků na trati č. 001) Praha-Eden Praha-Zahradní Město Praha-Hostivař Praha-Horní Měcholupy Praha-Uhříněves, též největší kontejnerový terminál ve střední a východní Evropě, provozuje firma Metrans Praha-Kolovraty

Zrušené: Praha-Strašnice zastávka (1906–2020 – nahrazena zastávkou Praha-Eden)

Trať č. 231 (směr Lysá nad Labem) Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín, bývalá Rakouská severozápadní dráha (směr Nymburk)

Praha Masarykovo nádraží Praha hlavní nádraží Balabenka Praha-Vysočany Praha-Rajská zahrada Praha-Horní Počernice

Zrušené: Vítkov – výhybna mezi hlavním nádražím a Libní, zrušena 2008 (po zprovoznění Nového spojení) Rokytka – odbočka mezi Vítkovem a Vysočany v letech 1980-2008, zrušena nebyla, ale napojení na Vysočany je od roku 2008 zahrnuto do nové odbočky Balabenka

Zrušený úsek: Praha-Těšnov (Denisovo nádraží) (v oblasti Florence, trať zrušena) Praha-Libeň dolní nádraží (v oblasti Palmovky, trať zrušena) Rohanský ostrov prozatímní nádraží (trať zrušena) Praha-Karlín přístav (trať zrušena)

Jiné dopravny bez osobní dopravy (Seznam nemusí být kompletní.)

náhled|Žižkovské Nákladové nádraží Nákladové nádraží Praha-Žižkov (1936–2015) Seřaďovací nádraží Praha-Strašnice (spádoviště až od Zahradního Města, jakožto seřaďovací nádraží Praha-Vršovice v provozu od 18. června 1919 do začátku 90. let 20. století) Praha-Vršovice čekací koleje – není stanicí, jen dopravnou Praha-Malešice – nákladní železniční stanice, po druhé světové válce do 60. let sloužila i osobní dopravě Praha-Holešovice Vltava – nákladní železniční stanice v holešovickém přístavu Odstavné nádraží Praha-jih (u Michle a Spořilova, není stanicí) Praha-východ (Východní nádraží, předávací nádraží) – nákladová dopravna pro vlečky u rozhraní Libně a Vysočan, dnes nefunkční Tunel – odbočka na trati mezi stanicemi Praha-Krč a Praha-Radotín

Do budoucna zamýšlené zastávky a stanice Ve výhledu Praha-Výtoň (nad zastávkou MHD Výtoň)