Josef Esch (1784 Bonn – 1. června 1854 Brno) byl německý architekt, stavitel a urbanista v c. k. zemském stavebním oddělení, vrchní stavební ředitel u místodržiteltví v Brně.
Život Narodil se v roce 1784 v Bonnu, kde vystudoval filosofii, fyziku, matematiku a architekturu. Ve studiích pak pokračoval v Mergentheimu, Řezně a Vídni. Ve Vídni pracoval u dvorního architekta Charlese de Moreau, původem Francouze, a byl pověřen zařízením apartmánů císařovny. V letech 1807–1809 působil na sedmi českých panstvích knížete Františka Dietrichsteina. V roce 1811 byl přijat za kresliče k Zemskému stavebnímu ředitelství v Praze. V roce 1813 působil jako krajský inženýr v Klatovech, později byl na vlastní žádost přeložen do Jičína. Když se stal roku 1825 krajským inženýrem tehdejšího kouřimského a berounského kraje, přešel do Prahy. V roce 1828 byl jmenován inženýrem u pražského Zemského stavebního ředitelství a obdržel pochvalné uznání gubernia za zdařilý soubor staveb v západočeských lázních. Roku 1829 neúspěšně žádal o místo vrchního stavebního ředitele na Moravě a v roce 1930 požádal o stejné místo v Ilýrii a ve Slezsku. V roce 1833 se ucházel o místo adjunkta na c. k. stavebním ředitelství, které pak údajně vykonával pouze provizorně. V letech 1830–1831 snad pracoval pro hraběte Karla Chotka.
V roce 1835 byl jmenován stavebním ředitelem v Brně a roku 1836 vrchním zemským stavebním ředitelem tamtéž (o místo žádal již v roce 1829). Od roku 1850 vykonával funkci vrchního stavebního inspektora na Moravě. V Brně působil až do své smrti, především jako urbanista poučený klasickými a klasicizujícími urbanistickými zásadami. Prosazoval spojení účelnosti pevnostního území s historizující reprezentativností.
Dcera Mathilde byla malířkou, věnovala se krajinářské a žánrové tvorbě.
Dílo Výběr z díla:
Karlovy Vary úprava lázní, 1823–1831 Vřídelní kolonáda s budovou Vřídelních lázní, 1825–1831 výstavba nového pavilonu Tereziina pramene ve formě pseudoklasicistního kruhového glorietu (na místě starého romantického pavilonu), 1829–1830 urbanistický plán rozvoje lázní, 1829–1831
Františkovy Lázně návrh na kolonádu Solného a Lučního pramene, 1826 pavilon Františkova pramene, 1831
Mariánské Lázně Lázeňský dům, 1827
Praha architektonické řešení nové Koňské brány na Václavském náměstí, 1828 přestavba části Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí, 1829 (s J. Schöblem) alternativní řešení projektu Staroměstské radnice, 1834
Brno úpravy předpolí bran, hradeb i pevnostních příkopů a hradebních valů a koliště na promenádní aleji mezi Ferdinandovou a Novou branou, 1836–1838 návrh na urbanistické řešení mezi Ferdinandovou branou a Františkovem, 1837 přestavba Špilberku na věznici, 1842 regulační plán urbanizace pevnostního území na úpatí Špilberku mezi Františkovem a kostelem sv. Tomáše, 1845 návrh na Veselou bránu, 1845 návrh na Brněnskou a Švábskou bránu, 1845 plán na rozšíření vnitřního města, 1845 spolupráce na regulačním plánu nádraží, 1846–1849
Různé vedl stavbu vyslanectví a divadla v Řezně / za inženýra Riricoyena
Ocenění Pochvalné uznání gubernia za zdařilý soubor staveb v západočeských lázních, po roce 1828 (jako inženýr u pražského Zemského stavebního ředitelství).
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Kategorie:Němečtí architekti Kategorie:Narození v roce 1784 Kategorie:Narození v Bonnu Kategorie:Úmrtí v roce 1854 Kategorie:Úmrtí 1. června Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži