Počátky pionýrského hnutí v Československu jsou spojeny s budováním jednotné mládežnické organizace Československý svaz mládeže, jež měla vládnoucí KSČ usnadňovat působení na mládež ve věku školáků základních škol.
První pionýrská organizace První pionýrská organizace mládeže na světě byla založena v Sovětském svazu na V. sjezdu Ruského komunistického svazu mládeže dne 19. května 1922 a byla zcela podřízena KSSS. Jejím cílem byla výchova mládeže v duchu komunistické ideologie a příprava dětí ke vstupu do Komsomolu (Všesvazový leninsko komunistický svaz mládeže) a posléze do KSSS.Břetislav Hofbauer: Kniha vedoucího pionýrů, 1952, Mladá fronta. První zásada sovětských pionýrů zněla: „Pionýr vroucně miluje svou sovětskou vlast, je věrný velikému dílu Lenina a Stalina – dílu komunismu.“ Na výzvu „K boji za věc Komunistické strany buď připraven!“ odpovídali pionýři „Vždy připraven!”
Dětské a mládežnické organizace KSČ v předválečném Československu Úspěch československých komunistů po druhé světové válce do jisté míry závisel i na důrazu KSČ při získávání nejmladší generace v období první republiky. Komunistická strana Československa vytvářela v předválečném Československu obdobnou síť volnočasových organizací jako její rivalové: dětské hnutí (Mladí Průkopníci, též Rudí Průkopníci, později Pionýři), mládežnické hnutí (Komsomol, Komunistický svaz mládeže), ženské komunistické sekce (tzv. ženodděl), sportovní organizaci Federace dělnických tělocvičných jednot ( Spartakovi skauti práce, později Federace proletářské tělovýchovy) a vedle nich také komunistická družstva (nejsilnějším konzumním družstvem českých komunistů byla Včela, německých komunistů liberecké konzumní družstvo Vorwärts/Vpřed).
Organizační propojení dětského a mládežnického hnutí s ostatními strukturami KSČ vytvářelo jednotnou strukturu: vedoucí jednotlivých dětských skupin Rudých průkopníků se rekrutovali z členů Komsomolu, přičemž provázání dětských a mládežnických organizací se stranickou organizací KSČ si komunisté zajišťovali prostřednictvím růstového členství (tzv. od kolébky do hrobu). S třídní výchovou se dítě mělo setkávat již v raných letech svého života skrze působení matky organizované v ženském hnutí (ženodděl, periodický časopis Komunistka, později Rozsévačka). K samostatnému členství prvního stupně mělo být dítě připuštěno v deseti letech (kdy mohlo získat rudý pionýrský šátek) a ve čtrnácti letech mohlo postoupit ke členství v Komsomolu. Mládežnické organizace sdružovaly mladé lidi od 14 do 21 let věku, kdy vstupovali přímo do struktury stranické organizace KSČ.
Základní znaky a symboly Mladých průkopníků byly v podstatě shodné se znaky a symboly Spartakových skautů práce. Také u Mladých průkopníků se stal rudý trojcípý šátek sjednocujícím symbolem spolu s rudými vlaječkami a vlajkami se znaky kladiva a srpu a pozdravem se zdvižením pravé ruky nad skráň: „K boji za věc dělnické třídy buď připraven!“. Oproti SSP nebyl u Mladých průkopníků vyžadován předpisově jednotný kroj a požadovalo se jen nošení rudého šátku, popřípadě zelené košile. Od roku 1934 začalo do řad Rudých průkopníků pronikat oblékání podle vzoru sovětských pionýrů: tmavé kalhoty či sukně, bílá košile a rudý šátek. Prapory a vlajky dostávaly oddíly MP zpravidla k slavnostním příležitostem od organizací KSČ, Komsomolu nebo od sovětských pionýrů a komsomolců.František Budský: Historie dětského pokrokového hnutí: přispěvek k dějinám dětského hnutí, 1961, s. 158.
Centrálním tiskovým orgánem komunistické mládeže se stal list Komunistická mládež. V letech 1924 a 1925 vycházel nákladem přibližně 7 000 kusů, přičemž 3 000–3 700 kusů vycházelo v české a 3 000–3 300 kusů v německé verzi. Dětskému hnutí Rudých Průkopníků byl určen časopis Kohoutek. Tělovýchovná organizace FDTJ vydávala svůj vlastní časopis Výboj. Studentstvo a mladá komunistická inteligence četla spíše teoretizující časopis Avantgarda. V německých oblastech Československa vycházely například Der junge Kamerad, Junge Gard, Roter Trommler Jugendkorrespondent. Z Německa byl do Čech dodáván časopis Das proletarische Kind. Bohatě ilustrovaný časopis Arbeiter-Ilustrierte Zeitung byl pro československé čtenáře tištěn v Liberci.
Po úředním zastavení činnosti Komunistické strany československé v zemi České a Moravskoslezské (dne 20. října 1938), při kterém došlo také k zastavení komunistického denníku a periodického tisku,Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 21.10.1938, 33(248). p. . následovala likvidace spolků, které tvořily pomocné orgány strany, nebo těch, které nebyly jen okrajovými složkami strany a účastnily se politických akcích této strany, KSČ podporovaly anebo se jinak exponovaly pro ideologii této strany. V rámci této likvidační akce byla dne 28. října 1938 úředně zastavena a zakázána činnost spolku „Solidarita, sdružení na obranu práv a pro sociální pomoc“ a dne 5. listopadu 1938 spolku „Liga pro lidská práva v Československu“. Dne 16. listopadu 1938 byla dále úředně zastavena činnost spolku „Svaz mladých v republice Československé“ a spolku „Dělnická stráž". Dále došlo k likvidaci spolku „Federace proletářské tělovýchovy“, který ohlásil u policejního ředitelství v Praze svolání mimořádného sjezdu na den 27. listopadu 1938 s programem „rozchod spolku“. Jednoty proletářské tělovýchovy, v uvedeném spolku sdružené, tak měly učinit do konce listopadu 1938 (pokud se už nerozešly)Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 18.11.1938, 33(272). p. 4..
Budování jednotné mládežnické organizace (1945)
Dne 12. května 1945 byl založen Svaz české mládeže (na Slovensku 15. srpna 1945 v Martině Sväz slovenskej mládeže, na východním Slovensku Svaz mládeže Karpat, Sdružení polské mládeže) a 5. června 1945 se strany Národního bloku (Komunistická strana Československa, Československá strana sociální demokracie, Československá strana národně socialistická) dohodly, že nebudou tvořit vlastní stranické organizace mládeže a že budou spolupracovat na vybudování jednotného svazu české mládeže, který by sdružoval mládež na nestranické všenárodní základně a v němž by byla organizována především pracující mládež měst i venkove, mládež dělnická, rolnická, studentská atd.Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 17.06.1945, 1(32). s. 1.
Paragraf 1 navrhovaných stanov uváděl: Svaz České mládeže je jednotnou a výlučnou organizací české mládeže. Jeho působnost se vztahuje na Čechy, Moravu a Slezsko se sídlem ústředí v Praze, dále pak stanovy uváděly, že SČM bude vést a vychovávat mládež v době mimoškolní a to od šesti let.Kladivo a srp: časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku. V Jihlavě: Sekretariát KSČ: Za vydav. Josef Sojka, 01.09.1945, 1(29). s. . Zrovna tak měla být pod Sokolem sjednocena tělovýchova.Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 02.08.1945, 1(70). s. 4. S jednotnou mládežnickou organizací (hlavně z ideologického hlediska) nesouhlasila Československá strana lidová. V květnu 1946 vystoupila též Československá strana národně socialistická.Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 08.05.1946, 2(107). s. 1.Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 11.05.1946, 2(109). s. 3.Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 14.05.1946, 2(111). s. 1. Začlenění Junáka do Svazu české mládeže (1945) Specifickým případem byla organizace Junáka, který se měl rozhodnout mezi vstupem do mládežnické organizace SČM nebo do tělovýchovy Sokola.Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 07.08.1945, 1(74). s. 3 (Junáci o sjednocení). Na poradách 6. – 7. září 1945 se zástupci vlády ministr školství Zdeněk Nejedlý a ministr informací Václav Kopecký dohodli se zástupci Ústředního národního tělovýchovného výboru (ÚNTV), SČM a Junáka, „že junácká výchova bude organizována výlučně ve Svazu české mládeže”. V pondělí 10. září 1945 se na valném sjezdu Junáků v městské knihovně v Praze sešli delegáti skautských jednotek z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý, zástupci Ústředního národního tělovýchovného výboru a Svazu české mládeže (SČM), aby dojednali se Svazem české mládeže podmínky sjednocení.
Podle sjednané dohody vstoupil Junák do SČM jako celek se svou širokou samosprávou. Junáctví (skauting) mělo být nadále organisováno výlučně ve Svazu české mládeže a to v oddílech Junáka, přičemž organizace Junák, jeho výchovná soustava, zákon a slib, stupně junácké vyspělosti, kroj a odznaky zůstaly zachovány a zrovna tak zůstal Junák členem mezinárodní skautské organizace. Stanovy Junáka byly přizpůsobeny stanovám SČM, podle kterých měl vstoupit ve styk i s obdobnými organizacemi mládeže SSSR. SČM zaručoval Junáku jeho vlastní hospodářskou samosprávu a povolil mu organizaci Sdružení přátel Junáka z řad dospělých. Nadále Junák vystupoval pod názvem: „Junák, ústředí skautské výchovy SČM”.Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 12.09.1945, 1(106). s. 4. Ze sjednocovací schůze byl zaslán pozdrav prezidentu republiky Edvardu Benešovi, ministrům národní obrany a školství, státnímu tajemníku M. Ferjenčíkovi, Skautské radě v Bratislavě, ruským Komsomolcům a Světovému skautskému ústředí v Londýně.Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 13.9.1945(108). s. 4.
O prázdninách pořádal Svaz české mládeže od 24. do 30. srpna 1945 na zámku v Jinošově u Náměště nad Oslavou pro kulturní referenty Svazu české mládeže a vedoucí Junáka školení. Součástí přednášek byl i dialektický a historický materialismus a marxistická hospodářská soustava. Následně se vyškolení kulturní referenti rozjeli do všech krajů, aby zde vedli kulturní život mládeže.Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 23.09.1945, 1(15). s. . Na konci října 1945 obdržely Okresní národní výbory od Ministerstva ochrany práce a sociální péče oběžník, který doporučoval, aby organizaci Junáka, ústředí skautské výchovy SČM, jež sdružuje nyní více než 250 000 mladých Čechoslováků a provádí teoretickou výchovu v klubovnách, praktickou v přírodě a v táborech, vycházely vstříc při hledání vhodných místností.Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 28.10.1945, 1(20). s. .
Na konci roku 1947 zveřejnilo Ministerstvo školství a osvěty ve svém týdeníku pro tělesnou výchovu „Naše cesta” článek o pionýrských táborech v Sovětském svazu, jejichž tělovýchovné zaměření přirovnávalo k organizaci Junáků-skautů a následně v roce 1948 bylo komisemi mládeže KSČ založeno několik pokusných pionýrských oddílů a letních pionýrských táborů.Bruno Hříbek: Sjednocení mladé generace: příspěvek k historii mládežnického hnutí v Československu v letech 1945–1950, Mladá fronta, 1979.
Akční výbor Junáka (1948) Akční výbor Junáka ve složení: Prof. Jaromír Preininger (průkopník), dr. Josef Cyvin-Akola (předseda), dr. Růžena Vančurová, dr. Pavel Křivský, dr. Marie Drbalová, Ferdinand Stopka, Antonín Žák, Bivoj Jedličková, dr. Jiří Chyský, Dagmar Neudeřilová, Jiří Dvořák (Sopka), Milan Skalník (Medník), Jiřina Pokorná, dr. Jiří Starka (Hakim), Miroslav Novotný (Ataman), Jiří Haškovec, Jarina Štěpánková, vydal 26. února 1948 prohlášení, ve kterém mimo jiného uváděl:
Československý svaz mládeže - Pionýrské oddíly Junáka (1949 – 1950)