Karel Stloukal (2. listopadu 1887 Zlín – 19. listopadu 1957 Praha) byl český pedagog, spisovatel, historik, archivář a redaktor.
Život a dílo Narodil se Josefě Stloukalové (1856/1857), vdově po Josefu Ondrášíkovi (1838/1839), který zemřel r. 1884. Měl dva sourozence: Stanislava (1890) a Ludmilu (1895). 7. 12. 1912 si změnil příjmení na Zlínský, které ale používal jen krátce. Oženil se s Miladou Cimlerovou, se kterou měl syna Milana (1931).Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 421.
Gymnázium absolvoval v Kroměříži, v letech 1906–1911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dizertační práce Karel z Lichtenštejna a jeho účast ve vládě Rudolfa II.)
Od října 1913 do června 1914 byl vyslán do Říma, kde se věnoval zpracování archiválií papežského archivu. Byl ředitelem archivu Národního muzea, psal jeho dějiny.
V počátcích své badatelské práce se zaměřil především k období přelomu 16. a 17. století. Jako svou první knihu roku 1912 vydal studii Karel z Lichtenštejna a jeho účast na vládě Rudolfa II. (1569–1607), Již roku 1921 se projevil jako popularizátor české historie v knize Bílá Hora a Staroměstské náměstí. Dále se zabýval osobností Rudolfa II., rodinným archivem Ditrichštejnů, Lichtenštejnů či problematikou papežské politiky. Vrcholem této etapy byla studie z novodobé diplomatiky Česká kancelář dvorská 1599–1608. V dalším období Stloukal zkoumal dobu bělohorskou, poté 19. století, kde se zaměřil na osobnost Františka Ladislava Riegera. Čerpal z jeho rodinné pozůstalosti, uspořádal archivní fondy Riegrovy a Palackého rodiny a zabýval se například Riegrovou rolí při budování Národního divadla či vydáváním rodinných dopisů a listů. Tuto badatelskou etapu shrnul v knize Legenda o budovatelích Národního divadla.
Dalším okruhem jeho působnosti byly moderní dějiny československé. Vstoupil do Československé národní demokracie (ČsND). Byl členem Historického klubu, v němž často přednášel o historii i současné politice. Své osobní reflexe publikoval například v časopise Legie. R. 1935 přestoupil k čsl. socialistům. Působil rovněž jako člen pražské zednářské lóže "Dvacátý osmý říjen".
Přednášel na katedře českých dějin Filozofické fakulty Karlovy Univerzity, kde habilitoval. Zejména pro školní účely napsal Dějiny československé v hlavních obrysech. Širší veřejnosti se představil knihou Královny, kněžny a velké ženy české a jejím pokračováním Eliška Rejčka, hradecká královna.
Po zatčení gestapem 1. září 1939 byl uvězněn nejprve v Praze na Pankráci a 11. září převezen do koncentračního tábora v DachauKarel Stloukal, Historie mého života: skutečnost poněkud zbásněná, Praha 2012, ze kterého se vrátil s podlomeným zdravím.
Jako demokrat masarykovského ražení byl po Vítězném únoru v roce 1948 penzionován a omezován v pedagogické i publikační činnosti. V roce 1949 vydal svou poslední popularizační knihu Dvojí tvář doby Karlovy o historii vlády Karla IV. a v témže roce jako editor uzavřel dlouho připravovaná regesta vatikánských archiválií českého původu z období vlády papeže Řehoře XI. pod titulem Acta Gregorii XI, pontificis romani (1370–1378) v edici Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia.
Zabýval se rovněž historií svého rodiště, k oslavám výročí založení města roku 1947 vydal studii 550 let města Zlína. Rozsáhlé dílo s názvem Dějiny města Zlína ale již nevyšlo.PELUNĚK, Lukáš F. Dějiny města Zlína – historiografický odkaz Karla Stloukala. In Historik a jeho dílo. Olomouc 2015.
V Praze XI bydlel na adrese Křížkovského 1. Jeho syn, antropolog Milan Stloukal byl v letech 1988–2000 ředitelem Národního muzea v Praze.
Dílo
Spisy Římská otázka – Praha: vlastním nákladem, Karel z Lichtenštejna a jeho účast ve vládě Rudolfa II. (1569–1607) – Praha: v. n., 1912 Bílá Hora a Staroměstské náměstí – Praha: Státní nakladatelství, 1921 Dějiny československé v hlavních obrysech: historický náčrt – Karlín: Vesmír, 1923 Papežská politika a císařský dvůr pražský na předělu XVI. a XVII. věku – Praha: FF UK, 1925 Z diplomatických styků mezi Francií a Čechami před Bílou horou – Praha: 1926 Počátky nunciatury v Praze: Bonhomini v Čechách v letech 1581–1584 – Praha: Klub historický, 1928 O smyslu českých dějin – Praha: s. n., 1929 Sv. Václav a svatováclavská idea v našich dějinách: 929–1929 – Praha: Politický klub ČsND. Československý stát v představách T. G. Masaryka za války: ke dni 7. března 1930 – Praha: Politický klub ČsND, 1930 Portrét Rudolfa II. z roku 1600 – Praha: s. n., 1930 Práce Československého ústavu historického v Římě na výzkumu nunciatur – Praha: s. n., 1930 Akta o volbě a jmenování nejvyšších úředníků moravských z počátku XVII. století – Praha: s. n., 1931 Česká kancelář dvorská 1599–1608: pokus z moderní diplomatiky – Praha: ČAVU, 1931 Sborník Gustava Fridricha – Praha: s. n., 1931 Sborník prací věnovaných Janu Bedřichu Novákovi k šedesátým narozeninám 1872–1932 – Praha: s. n., 1932 George Washington, šampion svobody a demokracie: proslov Dr. Karla Stloukala na setkání k dvoustému výročí narození George Washingtona, které pod záštitou prezidenta Masaryka uspořádal Americký institut na Staroměstské radnici v Praze, dne 22. února 1932 7. mezinárodní kongres věd historických ve Varšavě – Praha: v. n., 1933 Doba bělohorská a Albrecht z Valdštejna: sborník osmi statí – napsali Miloslav Hýsek; František Martínek, František Roubík, Karel Stloukal, Otakar Stloukal; uspořádal Jaroslav Prokeš. Praha: Výbor výstavy, 1934 Fr. Lad. Rieger a průmyslová jednota v prvních letech absolutismu – Praha: v., n., 1934 Legenda o budovatelích Národního divadla – Praha: v. n., 1935 Museum Fr. Palackého a Fr. Lad. Riegra – napsali Karel Stloukal a Josef Richard Marek. Praha: Palackého museum, 1935 Idea českého státu v době Boleslava I. a II. – Praha: s. n., 1936 Zrození ideje českého státu – Svatý Václav – Praha: s. n., 1936 Idea Československého státu u Františka Palackého – Praha: s. n., 1936 Národní idea v dějinách – Praha: Legie, 1936 Dějiny lidstva od pravěku k dnešku. Díl třetí. Základy středověku – Jaroslav Bidlo, Josef Cibulka, Václav Chaloupecký, Josef Macůrek, Josef Schránil, Karel Stloukal, Josef Šusta, Felix Tauer; hlavní redaktor Josef Šusta. Praha: Melantrich, 1937 Louis Eisenmann – Praha: 1937 Hlavní proudy v současné historiografii – Praha: v. n., 1938 VIII. mezinárodní kongres věd historických v Curychu – Praha: s. n., 1938 Dokument: Výzva Československé společnosti historické k historikům francouzského národa – Praha: Historický klub, Eliška Rejčka: hradecká královna – Hradec Králové: Městské historické museum, 1942 Vědecký dějepis a historický román – 1944 Na rozhraní věků: čtyři stati z velkých dnů – Praha: Athos, 1946 550 let města Zlína – Zlín: Místní osvětová rada, 1947 Dva problémy z městských dějin moravských – 1947 Jaroslav Goll: dokument: První sjezd slovenských historiků – Praha: Historický klub, 1947 O studiu dějepisu – Praha: Historický klub, 1947 Před třiceti lety: k výročí Projevu českých spisovatelů z května 1917 – Praha: Josef Richard Vilímek, 1947 Význam roku 1848 – s. n., 1947 Dvojí tvář doby Karlovy – Praha: s. n., 1949
Jiné Náčrt z manévrů – in: Čas 15. 12. 1911, s. 2 Československá jednota a Rothermerova akce: řeči a projevy Pátera Andreje Hlinky, Antonína Hajny, evangelického biskupa Samuela Zocha, poslance Gejzy Reháka a básníka Martina Rázuse pronesené na Slovanském ostrově dne 15. září 1927 – napsal předmluvu; k tisku připravil Josef Folprecht. Praha Politický klub ČsND, 1928 Riegrův památník: vydaný u příležitosti slavnosti odhalení pomníku Dr. Fr. Lad. Riegrovi v jeho rodném městě Semilech dne 8. měsíce července 1928 – redigoval. Semily: Sdružení přátel F. L. Riegra, 1928 Masarykova práce: sborník ze spisů, řečí a projevů prvního presidenta československé republiky – k jeho osmdesátým narozeninám sestavili J. B. Kozák, V. K. Škrach, K. Stloukal. Praha: Státní nakladatelství, 1930 Rodinné listy Františka Palackého dceři Marii a zeti F. L. Riegrovi – vydal. Praha: Politický klub ČsND, 1930 Po stopách národního vědomí české šlechty pobělohorské – Jan Muk; napsal úvod, Praha: Politický klub ČsND, 1931 Milostné dopisy F. L. Riegra a Marie Palacké – vydal. Praha: František Topič, 1932 Den osvobození: vůdcové, myšlenky, činy: řeč Dr. Josefa Scheinera k 13. výročí samostatnosti – z pozůstalého rukopisu Josefa Scheinera otiskl a opatřil úvodem. Politický klub ČsND, 1934 Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností. První díl, Starověk – redigoval. Praha: Leopold Mazáč, 1934 Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností. Druhý díl, Středověk – redigoval; přeložil Václav Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1934 Sto let Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách 1833–1933: sborník statí o vzniku, vývoji a působení Jednoty Průmyslové – za redakce B. Mansfelda a K. Stloukala. Praha: v. n., 1934 Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Třetí díl, Novověk – redigoval; přeložil V. Vitinger; ilustroval a obálku navrhl A. V. Hrska. Praha: L. Mazáč, 1935 Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Čtvrtý díl, Přítomnost. Část 1 – redigoval; přeložil V. Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1936 Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Pátý díl, Přítomnost. Část 2 – redigoval; přeložil V. Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1936 Svatováclavský sborník: na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. II, Svatováclavská tradice. Svazek 3. Hudební prvky svatováclavské – Dobroslav Orel; redigovali Karel Guth, Jan Kapras, Antonín Novák, Karel Stloukal za spolupráce Viléma Krema; iniciálu nakreslil Cyril Bouda. Praha: Výbor pro oslavu, 1937 Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností: rejstřík k dílu I.–V. – vydal Peter Richard Rohden; redigoval Karel Stloukal; s použitím výpisů V. Vitingra zredigoval, doplnil a historickými daty opatřil Edgar Theodor Havránek. Praha: L. Mazáč,1937 Svatováclavský sborník: na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. II, Svatováclavská tradice. Svazek 2, Prameny X. století legendy Kristiánovy o Svatém Václavu a Svaté Ludmile – Václav Chaloupecký; redigovali Karel Guth, Jan Kapras, Antonín Novák, Karel Stloukal za spolupráce Viléma Kremra; iniciálu nakreslil Cyril Bouda. Praha: Výbor pro oslavu, 1939 Královny, kněžny a velké ženy české – sestavil. Praha: J. R. Vilímek, 1941
Odkazy
Reference
Literatura Karel Stloukal, práce z obecných dějin a historické metodologie [rukopis] – Věra Selzerová. 1972 Medailónky osobností našeho regiónu – Tatiana Kalinová [František Bartoš; Petr Denk; Josef Čižmár; Alois Hába; Vladimír Hroch; Leoš Janáček, Zdeněk Kovář; Jaroslav Kvapil; Stanislav Mikuláštík; Vítězslav Mikulíček, Ivo Odehnal; Karel Pekárek; Karel Stloukal; T. Svatopluk; Hermína Týrlová; Antonín Václavík; František Veselý; Karel Zeman; Vladimír Karfík; František Táborský; Jan Kotěra; Miroslav Lorenc; Bohumír Jaroněk; Alois Jaroněk]. Gottwaldov: Okresní knihovna, 1984 Gottwaldovsko od minulosti k současnosti. 9. svazek, 1987: [Historie mého života – Karel Stloukal; Panu profesorovi s úctou – Josef Polišenský; Historik Zlína Karel Stloukal – Zdeněk Pokluda; Kapitoly z dějin Zlína (I–VIII) – Zdeněk Pokluda] – Gottwaldov: Okresní archiv, 1987 Spor o smysl českých dějin. , 1895–1938 [Josef Pekař; Emanuel Rádl; Jan Slavík; Karel Stloukal; František Xaver Šalda; Jindřich Vančura; Jaroslav Werstadt; Josef Kaizl; Tomáš Garrigue Masaryk; František Michálek Bartoš; Jan Blahoslav Čapek; Josef Ludvík Fischer; Jan Herben; Jiří Jareš; Kamil Krofta; Karel Kupka; Josef Konstantin Miklík; Zdeněk Nejedlý] – sestavil Miloš Havelka. Praha: Torst, 1997
SULITKOVÁ, Ludmila, Archivnictví a spisová služba, ÚJEP Ústí nad Labem 2014 Karel Stloukal: profesor obecných dějin – Bohumil Jiroušek. České Budějovice: Halama, 2014