Bratislava (, , do roku 1919 / , do roku 1919 , řecky Istropolis) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.Bratislava | Travelguide.sk – cze Rozkládá se na obou březích Dunaje, v jihozápadní části země, při hranici s Rakouskem a Maďarskem. Žije zde obyvatel.
Centrální část Starého Města je památkovou zónou, historické jádro spolu s Bratislavským hradem a Podhradím je památkovou rezervací.
Symbolem Bratislavy (vyobrazeným i na jejím logu) je Bratislavský hrad se čtyřmi věžemi v rozích a nádvořím uprostřed nebo také architektonicky zajímavý Most SNP (postavený v druhé polovině 20. století), klenoucí se nedaleko historického jádra metropole jako jeden ze šesti mostů přes Dunaj, který Bratislavou protéká.
Název
Nejstarší známý název města je Braslavespurch (907) v Salcburských análech (Annales Juvavenses maximi). Pravděpodobně dostalo město svůj název podle svého vládce či správce. Mohl to být slovanský princ Braslav Sávský († 897), který vládl městu v 9. století, nebo muž jménem Predslav, který je uveden v seznamu jmen velkomoravských magnátů, žádná z těchto dvou variant však nebyla dostatečně zdokumentována.
Další zachovaná pojmenování jsou Brezalauspurch, Poson (1002), Brezesburg (1042), Bosenburg (1045), Brecesburg (1048), Bresburc, Brezisburg, Preslawaspurch (1052); , , , (dříve ); z toho vznikla pojmenování Prešpurk či Prešporok.
náhled|vlevo|Oficiální logo Bratislavy V letech 1830 až 1840 používali přívrženci Ľudovíta Štúra následující formy: Břetislav a později Břetislava, po kodifikaci nové slovenštiny v roce 1843 Braťislava (nad Dunajom); případně Tatranská Vratislava (z Braslaveburg = Vratislavův hrad). Formu Břetislav(a) v roce 1837 zavedl Pavel Josef Šafařík ve svém díle Slovanské starožitnosti. V historickém názvu Brecisburg (1042) viděl slovanskou formu Bracislaw/Brecislawa a mylně předpokládal, že město založil český kníže Břetislav I. Ve slovenštině se používal také z maďarštiny odvozený název Požúň.SLÁMA, František. Průvodce po Slovensku. Praha: J. Otto, 1889, s. 85. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:fd8b5ae0–84cd-11e7-b92d-005056827e51, 6. ledna 2025.Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení. Praha: J. Otto, 30.05.1913, 13(40), s. 948. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:59f52f10-f062–11e5–87ba-5ef3fc9bb22f, 6. ledna 2025.
Po vzniku Československa vznikly spory o novém jménu města. Slovenští Američané přišli s názvem „Wilsonovo mesto“ po tehdejším prezidentovi USA Woodrow Wilsonovi. Německá a maďarská většina obyvatel města podporovaly zachování dosavadních jmen Pressburg a Pozsony. Vyskytovalo se i označení Brecislava.historické fotografie Český svět, 31. 1. 1919 Až 6. června 1919 získalo město oficiální název Bratislava.
Přírodní poměry Celé město se rozkládá v severozápadní části Podunajské nížiny, v předhůří Malých Karpat, nedaleko od soutoku Moravy s Dunajem. Právě Malé Karpaty představují část jen málo dotčené přírody, do metropole zasahující jako klín. Dnes jsou upravené jako velký lesopark. Kolem Dunaje se nachází také velké množství slepých ramen s lužními lesy a nivami, některé z nich byly rekultivovány a přebudovány jako parky. 46,8 km² z rozlohy města (110 m² na osobu) tvoří právě příroda.
Rovinatý charakter krajiny umožnil rozšíření Bratislavy ze středověkého města na moderní metropoli, rozkládající se na obou stranách veletoku Dunaje, se současnou rozlohou 367 km². Omezení růstu jsou a byla tedy spíše politického charakteru (státní hranice) – západním směrem se rozkládá od roku 1918 Rakousko a jižním pak Maďarsko. Bratislava je tak jediné hlavní město na světě, které hraničí se dvěma státy zároveň.
Podnebí Poloha Bratislavy v severozápadní části Podunajské nížiny z ní činí jedno z měst s nejteplejším podnebím na celém Slovensku. Okolí města je zemědělsky intenzivně využíváno a patří k nejúrodnějším částem země. Průměrná roční teplota je zde okolo 9,9 °C, v červenci dosahuje 21 °C, v lednu pak −1 °C. Nejvyšší naměření teplota byla ve městě zaznamenána v srpnu 2026 a činila 40,8 °C. Sluneční svit zde činí průměrně 2447 hodin ročně, úhrn srážek pak 401 mm za rok.
Dějiny Počátky vzniku města Okolí Bratislavy bylo osídleno již v dobách neolitu, souvislé osídlení je však datováno až z období let 400 př. n. l. až 50 př. n. l., tehdy tu žili Keltové a měli zde dokonce oppidum (opevněné sídliště) s vlastní mincovnou. Ty nahradili později Germáni; středem řeky poté procházela hranice Římské říše.
Po zániku Říma následovalo stěhování národů a do dnešní Bratislavy přišli Slované a také Avaři. V 7. století se město stalo součástí Sámovy říše a později Nitranského knížectví. V 9. století bylo připojeno k říši Velkomoravské.
Uherské období náhled|vlevo|Bratislava v 16. století Po tomto období se město stalo na tisíc let součástí uherského státu.Něco z historie Bratislavy, Bratislavský hrad, Dóm sv. Martina, Stará radnice, Františkánský kostel a klášter, Michalská brána Za vlády prvního uherského krále Štěpána I. došlo k rozvoji, hlavně náboženskému; budovaly se nové kostely a vznikl i kamenný hrad, tehdy jeden z nejlépe opevněných v celém Uhersku. Stále ještě přetrvával význam města z časů Velké Moravy. Bratislava se jako Poson či později Pozsony následně vyvíjela jako provinční uherské město.
V letech 1241–1242 byla Bratislava napadena Mongoly během jejich vpádu do Uher, avšak město ani hrad nebyly dobyty. Následné zpustošení okolí města přispělo k německé kolonizaci a posílení německého jazykového prvku. Koncem 13. století (1291) udělil král Ondřej III. Bratislavě městská práva,Geografický místopisný slovník světa, str. 108, v roce 1436 udělil král Zikmund Lucemburský městu vlastní znak. V roce 1465 založil Matyáš Korvín Academii Istropolitanu, první univerzitu na území Uherska. Bratislava takto byla podpořena vzhledem k tomu, že ji a její obyvatelstvo předtím zdecimovaly vojenské boje a povodně. Velký nárůst jejího významu pro celé Uherské království však přišel spolu s vpádem Osmanů do Uherska. Budín totiž padl a Osmanská říše jej zabrala na více než sto let. Důležité instituce tak musely být přesunuty právě do Bratislavy a ta se mezi lety 1536–1784 stala hlavním městem. Korunováno zde bylo několik králů a sídlil tu také ostřihomský arcibiskup.
náhled|Bratislava v roce 1735 Bratislava byla během tureckých válek opakovaně ohrožena a její okolí bylo několikrát zpustošeno, avšak město samotné Osmané nikdy nedobyli.Stanislav J. Kirschbaum: A History of Slovakia: The Struggle for Survival. Palgrave Macmillan, 2005; Pál Engel: The Realm of St Stephen: A History of Medieval Hungary, 895–1526. I.B. Tauris, 2001. Při morové epidemii roku 1711 tu zahynulo 3 860 lidí. Na jejich počest byl vybudován sloup Nejsvětější Trojice. Následovalo období všestranného rozvoje a rozkvětu. Díky pozici metropole Uherska se v Bratislavě budují nové budovy, daří se obchodu i řemeslům. Během osvícenské vlády Marie Terezie tak došlo roku 1775 ke zbourání městských hradeb, vznikly první parky.
O dalších osm let později pak Josef II. přikázal přestěhovat hlavní město Uherska zpátky do Budína a korunovační klenoty z hradu do Vídně. Význam celé Bratislavy tak velmi poklesl.
I napoleonské války zanechaly ve městě svoji stopu. Nejprve přes Bratislavu táhla vojska ruská (1800), o pět let později pak i síly francouzského císařství, a to až do podepsání Prešpurského míru 26. prosince 1805. Roku 1809 ale město Napoleonova vojska opět obléhala i bombardovala; následně však bylo podepsáno příměří. O tři roky později pak vyhořel i hrad nad městem; tehdy se zde nacházela vojenská kasárna a díky neopatrnosti vojáků při zacházení s ohněm vypukl rozsáhlý požár. Hrad byl nakonec přebudován až teprve v 60. letech 20. století.
Od poloviny 19. století do roku 1918 náhled|Primaciální palác V polovině 19. století však i sem dorazil rozvoj techniky. Od roku 1840 bylo město se Svätým Jurem spojené koněspřežnou dráhou.
Rozvíjely se také buditelské aktivity mezi Slováky a město se stalo centrem slovenského národního obrození. V revolučním roce 1848 sehrála Bratislava poměrně významnou úlohu; byly tu přijaty tzv. březnové zákony, které zrušily poddanství v Uhersku. Dne 11. dubna je podepsal a vyhlásil císař Ferdinand I. Dobrotivý v Primaciálním paláci. Při samotné revoluci se Bratislava postavila na stranu povstaleckých Uhrů a proti Vídni; následně však na podzim byla obsazena vojsky Windischgrätze a na jaře následujícího roku i ruským vojskem.
V květnu roku 1849 se konal soud s účastníky revoluce. Stovky obžalovaných byly odsouzeny k vězení, avšak 13 vedoucích povstalců bylo popraveno.
Postupně se měnilo i postavení Bratislavy. Od konce 40. let do roku 1859 byla sídlem tzv. bratislavského distriktu (nejdříve vojenského a potom civilního). Od roku 1871 ztratilo město soudní pravomoci. V 70. letech se naopak stala Bratislava tzv. municipálním městem, což byl nový statut, který vznikl z měst královských. V čele města tak nyní stál župan.
náhled|vlevo|Bratislava kolem roku 1900 Technický pokrok postupoval mílovými kroky. V letech 1848–1850 se objevila železnice do Vídně a Budapešti. Následovala plynofikace osvětlení v roce 1856, krátce nato, co byla uvedena do provozu druhá plynárna. Od roku 1873 přibylo ve městě další kvalitní železniční spojení, a to do Trnavy a zbytku Slovenska – původní koňská železnice byla přebudována na parní. 80. léta pak přinesla elektrifikaci veřejného osvětlení, zavedení vodovodu a otevření Městského divadla (dnes jedna z budov SND). V roce 1891 pak vznikl první most přes Dunaj (Starý most, tehdy most Františka Josefa).Informace ohledně Starého mostu a dalších zajímavostí v Petržalce i zbytku Bratislavy na stránce bratislavských novin (slovensky)
V této době (přesněji od 27. srpna 1895)První část seriálu o dějinách bratislavské MHD na stránkách IMHD (slovensky) vzniká také i elektrifikovaná tramvajová síť o rozchodu 1000 mm. Jedná se o jeden z prvních takových provozů na území bývalého Československa. O čtrnáct let později (od 19. července 1909)Druhá část seriálu o dějinách bratislavské MHD na stránkách imhd.sk, pojednává o trolejbusech (slovensky) pak následoval trolejbusový provoz; opět se jednalo o jedno z prvních měst v Rakousko-Uhersku, kde byl zaveden tento druh dopravy. V roce 1900 tu žilo 65 000 obyvatel.
První republika náhled|Hrad a Slovenská národní rada (Parlament Slovenské republiky) Dne 12. září 1918 vznikla Slovenská národní rada s centrem právě v Bratislavě a působností ve městě a jeho okolí. 30. října, Martinskou deklarací, se připojily Horní Uhry k Čechám, Moravě a Slezsku a zrodilo se Československo. Kvůli většinově německému a maďarskému obyvatelstvu (v roce 1910 se k německé obcovací řeči hlásilo 42%, k maďarské 40% a k slovenské jen 14% obyvatelstva) zde bylo silné volání po vzniku svobodného města pod záštitou Společnosti národů. Ta ale podpořila územní nároky československé vlády.Potřebujeme Dunaj, tvrdil TGM a obsadil Bratislavu 1. ledna 1919 bylo město bez většího odporu obyvatelstva vojensky obsazeno a začleněno do Československa.
Během prvních dvou let nového státu se do Bratislavy přistěhovalo 5000 úředníků ze Slovenska a 15.000 z Prahy. V roce 1921 tak už tvořilo většinu 40% Slováků a Čechů, 27% Němců, 22% Maďarů.