Leváctví (či levorukost, odborně sinistralita) je preference levé ruky nebo jiné části těla před pravou. Levák je osoba, která má levou ruku obratnější než pravou, tedy opačně, než je obvyklé; obrácená lateralita bývá však pozorovatelná také ve funkci nohou (dominantní noha se používá ke kopání), zraku nebo sluchu. Dominance může být nejen funkční, ale může se projevit i na tvaru orgánů. Levák častěji používá levou ruku při manipulaci s předměty a podobných činnostech a levou rukou se učí psát snadněji než pravou.
V minulosti bývalo leváctví závažným sociálním handicapem a byla tendence leváky i násilně přeučovat na praváky (v Československu byla tato snaha oficiálně zavržena v roce 1967, přesto se někdy v praxi nadále objevovala), ačkoliv toto přeučování nebývalo zcela úspěšné a působilo neúměrné riziko psychických traumat. Ve vyspělé společnosti jsou leváci naprosto akceptováni a mnohé nástroje a jiné předměty jsou vyráběny i ve verzi pro leváky, případně ve verzi obojetné.
Související termíny Opakem leváka je pravák, opakem leváctví je praváctví (dextralita, pravorukost).
Lateralita (tedy dominance nebo preference jedné strany) souvisí s rozdílností funkce pravé a levé mozkové hemisféry.
Zkřížená nebo křížová lateralita se nazývá, pokud se neshoduje lateralita různých typů funkcí či orgánů.
Ambidextrie, ambilateralita je vlastnost lidí, kteří mají obě ruce srovnatelně šikovné. Protože tyto schopnosti jsou v populaci rozloženy kontinuálně, nelze tuto skupinu přesně vymezit. Odhady výskytu činí 3–5 %, zdroj údaje je neznámý.
V novější době se rozlišuje geneticky přirozený levák (leváctví je vrozenou vlastností zdravého člověka) a patologický levák (příčinou obrácené laterality je dysfunkce části mozku).
Dominance nohy má velký význam při pohybových sportech, leváctví může být výhodou například v baseballu, opačná dominance oka naopak může být problémem například při střelbě a lukostřelbě, kde záleží i na souladu oční dominance s dominancí rukou. Příliš silná dominance jednoho oka je vadou, která může způsobovat šilhavost či tupozrakost a měla by být korigována.
Některé zdroje uvádí, že existují pouze praváci a leváci a zkřížená lateralita ani ambidextrie neexistují a jsou to vědecké omyly.
Výskyt u lidí a zvířat náhled|vpravo|Vlevo levácké, vpravo pravácké nůžky Uvádí se, že leváků je v lidské populaci přibližně 10 %.https://medicalxpress.com/news/2020-04-world-biggest-left-handedness.html – World's biggest study of left-handedness Mezi muži je větší podíl leváků než mezi ženami.
Podle webu českého Státního zdravotního ústavu má 7 % dospělé populace funkční převahu levé ruky, 30 % dospělé populace funkční převahu levého oka.
V Británii je leváky kolem 13 % mužů a 11 % žen. Mezi lidmi narozenými před rokem 1910 jsou leváků pouhá 3 %. V USA kolem roku 1990 byl mezi dvacetiletými zjištěno 12 % leváků, mezi padesátiletými 5 % a mezi osmdesátiletými lidmi 1 % leváků.
Studie z roku 1993 tento rozdíl vysvětlovala tím, že leváci mají o 9 let kratší střední dobu života, protože jsou silně znevýhodněni v pravorukém světě a častěji se jim stávají různé nehody. Tato teorie byla zavržena, nyní odborníci podobné rozdíly vysvětlují spíše tím, že v dřívějších dobách byli lidé pod velmi silným tlakem nuceni přeučovat se na praváky, zatímco nejmladší generace není takto ovlivňována. Dalším důvodem je, že mezi ženami je méně leváků a ženy se dožívají vyššího věku. Jiným vysvětlením je, že určitý podíl leváků se během života spontánně mění na ambilaterální nebo praváky. Žádné z těchto vysvětlení však není nesporné a vyčerpávající. Podobná vysvětlení jsou neúplná a spekulativní. Nelze vyloučit ani možnost, že podíl leváků mezi narozenými dětmi bude dále stoupat.
Také Chris McManus z University College London ve své knize Pravá ruka, levá ruka dokazuje, že podíl leváků roste. McManus uvádí tyto faktory, které by mohly způsobovat růst podílu leváků: Leváci byli v 18. a 19. století těžce diskriminováni a často v nějaké míře vyloučeni ze společnosti Kvůli vyloučení ze společnosti vytvořili leváci méně často svazek a zplodili děti. Když byla ve 20. století diskriminace omezována, větší podíl rozených leváků zůstal leváky. Vzrostl průměrný věk matek při porodu, přičemž věk matky koreluje s pravděpodobností narození leváka.
Přibližně jedna třetina identických dvojčat jsou leváci. Je-li jedno z dvojčat levák, s pravděpodobností 76 % je levákem i druhé dvojče.
Lateralita dalších funkcí Přibližně 80 % lidí má více či méně dominantní pravé oko, ostatní lidé buď nemají dominantní žádné oko, nebo levé. Dominance může být slabá nebo silná. Příliš silná dominance jednoho oka je považována za poruchu, amblyopia (diagnostický kód H53.0 dle ICD-10, 368.0 dle ICD-9) postihuje přibližně 2–5 % populace.
Z výzkumů vyplývá, že dominance levé ruky (leváctví) nekoreluje úplně stoprocentně s dominancí levé nohy nebo levého oka, ačkoliv spolu velmi silně souvisí. Tato korelace je kolem 60%.
Výskyt u zvířat Někteří jedinci primátů také dávají přednost jedné ruce před druhou, ale celkově v populaci primátů nebyla nikdy převaha praváctví zjištěna.
Biologie laterality Mnoho teorií se pokoušelo vysvětlit, proč v lidstvu převážila pravostranná lateralita některých funkcí, ale k žádným obecně uznávaným závěrům nedošly.
Evoluční teorie Bojovník se štítem náhled|vpravo|Ostří nože:1 – symetrické2 – pravácké3 – levácké Teorie se pokouší vysvětlit převahu praváctví tím, že praváci drží ochranný štít v levé ruce, aby mohli pravou rukou bojovat, a protože srdce je na levé straně, jsou tak v boji lépe chráněni než leváci.
Námitky vůči teorii: Srdce není příliš daleko od středu těla. Selektivní tlak, jaký může způsobit tento rozdíl, je zanedbatelný. Od doby bronzové nežilo tolik generací, aby za tu dobu mohla vzniknout tak výrazná diferenciace. Analýzy dávných jeskynních maleb ukazují, že v lidstvu převažovali praváci již dávno před dobou bronzovou. Zastánci teorie předpokládali, že mezi muži je více praváků než mezi ženami. Výzkumy zjistily opačný výsledek.
Převaha v pěstním souboji Varianta obdobná výše uvedené teorii vychází z toho, že menšinoví leváci měli výhodu v souboji beze zbraní díky momentu překvapení, podobně jako je tomu ve sportovním boxu.
Charlotte Fauriet a Michel Raymond z Univerzity v Montpellieru II ve Francii v roce 2004 publikovali ve sborníku Královské společnosti studii o výzkumu, při němž zkoumali devět primitivních společností na pěti oddělených světadílech nebo ostrovech. V každé populaci zjišťovali podíl leváků a sledovali také počty vražd s domněnkou, že ve společnosti s vyšším podílem vražd bude také více leváků. Čím více násilí, tím více by leváci měli mít šanci použít nečekaný levý úder a mít v boji navrch.
Výsledky výzkumu poskytly silnou podporu hypotéze, že přinejmenším v primitivních společnostech s vyšším výskytem násilí měli leváci výhodu.
Dělba činností mezi mozkovými hemisférami
Tato teorie je nejvíce přijímaným vysvětlením leváctví. Předpokládá, že když řeč a ruční práce vyžadovaly lepší výkon mozkové činnosti, soustředění jedné činnosti do jedné hemisféry bylo účinnější než rozdělení činnosti do dvou hemisfér. Když se levá strana mozku specializovala na řeč, pravorukost převládla. To by předpokládalo, že leváci mají obrácené i umístění center pro motorické činnosti. Primáti nemají vyvinutou mluvenou řeč podobnou lidské, a proto by se u nich neměla vyskytovat preference pravé ruky, což odpovídá zjištěním.
Námitky vůči teorii: Teorie nevysvětluje, proč právě levá strana mozku by měla vždy řídit řeč. Proč to není u 50 % populace levá strana a u 50 % pravá? Ačkoliv 95 % praváků skutečně používá levou hemisféru pro řeč, leváci jsou variabilnější. Někteří používají pro lingvistické úlohy pravou hemisféru, někteří levou a někteří obě. Teorie může dobře vysvětlit některá leváctví, ale má příliš mnoho mezer, než aby mohla vysvětlit každé leváctví.
Některé studie se zaměřily na zkoumání základních rozdílů mezi mozky leváků a praváků. Typický mozek praváka je vysoce specializovaný, taková specializace se méně často vyskytuje u leváků. Leváci se rychleji než praváci rehabilitují po mozkové mrtvici.
Genetická podmíněnost leváctví Jsou-li oba rodiče leváci, s pravděpodobností 26 % je levákem také jejich dítě. Nejde tedy o jednoduchou dědičnost. Web Státního zdravotnického ústavu v Praze uvádí, že pokud je leváctví součástí rodinné anamnézy (tedy zjevně dědičné), zpravidla s ním bývá spojeno méně problémů a poruch, než jde-li o leváctví v rodině ojedinělé. Skotský rod Kerrů budoval na svých hradech levotočivá schodiště, aby levácký šermíř mohl lépe bránit. Studie z roku 1993 již nenalezla statisticky významně vyšší podíl leváků mezi lidmi se jmény Carr nebo Kerr. Mnozí členové britské královské rodiny jsou leváci. Obvykle se to vysvětluje dědičností.
Za argument pro vrozenost (případě i dědičnost) leváctví se považují zejména neúspěšné pokusy o přeučování, které často mají za následek neurotické a podobné poruchy. Dle aktuálních výzkumů Britských vědců z Oxfordského střediska pro výzkum lidské genetiky je za levorukost odpovědný gen LRRTM1. Nalezená genetická informace se nadále zkoumá. Pokud je ale levorukost dědičná, mechanismus bude složitější.http://www.gate2biotech.cz/levorukost-zrejme-neni-geneticky-podminena/ – Levorukost zřejmě není geneticky podmíněná
Některé zdroje uvádí, že dědičnost leváctví a praváctví po rodičích má stejnou pravděpodobnost jako například pohlaví dítěte. Může se narodit jak pravák tak levák bez ohledu na rodiče.
Environmentální teorie (vliv prostředí) Hormonální teorie Jedna z teorií tvrdí, že vyšší hladina testosteronu v době utváření mozku v prenatálním vývoji souvisí s vyšším výskytem leváctví (Geschwind a Galaburda, 1987).
Porodní stres náhled|vpravo|Levácké nůžky Teorie předpokládá, že příčinou levorukosti je poškození mozku při porodu. Některé statistiky nasvědčovaly této teorii. Mezi leváky a lidmi s nevyhraněnou lateralitou je větší podíl lidí, kteří měli těžký a stresující porod. Podobně bývají porodním stresem vysvětlovány i další problémy, například mozková obrna nebo autismus.
Námitky vůči teorii: Během historie se úroveň medicíny a technologií porodní asistence výrazně změnila. Navzdory tomu podíl leváků v populaci se nemění. Teorie nevysvětluje, proč lidé jsou standardně praváci a proč jen porodní stres z nich může udělat leváky. K vysvětlení by bylo třeba kombinace s některou jinou uvedenou teorií.
Ultrazvuk V roce 1993 publikovali Salvesem a kol. studie tvrdící, že mezi chlapci, jejichž matky podstoupily v těhotenství ultrazvukové vyšetření, je vyšší podíl leváků. Pod vedením Salvesena byly dále sledovány matky podstoupivší ultrazvukové vyšetření a v roce 1999 publikovali výsledky pozorování na mnohem větší skupině sledovaných dětí. Tvrzení o vlivu ultrazvuku na levorukost se nepotvrdilo.
Korelace leváctví s jinými vlastnostmi Leváctví a duševní schopnosti Navzdory tvrdému potlačování leváctví bylo mnoho slavných lidí leváky. Vyskytují se i domněnky, že leváctví v nějaké míře koreluje s genialitou, inteligencí, tvořivostí, s uměleckými schopnostmi a s vizuálním myšlením. Tyto domněnky nebyly přesvědčivě prokázány.
Chris McManus z University College London ve své knize Pravá ruka, levá ruka dokazuje, že leváků je mezi velmi úspěšnými lidmi větší podíl než v celé populaci. Píše, že mozek leváků je strukturován odlišným způsobem, který umožňuje rozšíření jeho schopností, a že geny, které určují levorukost, také ovládají vývoj jazykových center v mozku. Růst podílu leváků v populaci podle McManuse je příčinou odpovídajícího pokroku například v matematice, sportu a umění.
Není vyloučeno, že leváci mají významně nadprůměrné zastoupení i na opačném konci intelektuální škály. Jsou náznaky poznatků o možné korelaci s mentálními retardacemi a některými poruchami učení.
Leváctví a poruchy