1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události
Československo 4. ledna – se v Praze konalo jednání Poradního výboru Varšavského paktu, kde se setkali všichni čelní představitelé členských států (Andropov, Husák, Jaruzelski, Kádár, Honecker, Ceausescu).Kronika 20. století. Fortuna Libri. 2009. str. 830. březen – V časopise Tribuna vyšel článek Nová vlna se starým obsahem, na jehož základě docházelo k likvidaci alternativní rockové hudby.VANĚK, M. a kol.: Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. Praha, 2002. str. 198–202 4. března – Těžce nemocný Václav Havel byl na žádost Charty 77 propuštěn z vězení. 12. března – Teroristé z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho přepadli komplex celulózky ve městě Alto Catumbela na jihu Angoly a zajali skupinu 66 československých občanů, kteří zde byli zaměstnáni v rámci mezinárodní pomoci rozvojovým zemím. Motivem celé akce byl nátlak na československé úřady ohledně přerušení podpory zdejší vlády. Zajatci včetně žen a dětí československých odborníků museli absolvovat 1 300 kilometrů dlouhý vyčerpávající pochod do tábora v Jumbě, kde byli uvězněni. Během pochodu jeden z rukojmích zemřel na vyčerpání. Celá komplikovaná situace byla řešena zdlouhavými diplomatickými jednáními. Zajatí českoslovenští občané byli propouštěni postupně, poslední dvacítka mužů dorazila do Prahy až 23. června 1984.Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/356-z-angolskeho-komplexu-alto-catumbela-unesla-organizace-unita-celkem-66-ceskoslovenskych-obcanu/ 27. března – Orgány StB podnikly pod názvem akce „Vír“ plošný zátah proti řeholníkům františkánského řádu na celém území Československa, který zahrnoval domovní prohlídky a výslechy. Příslušníci bezpečnostních sborů zabavili řeholníkům studijní materiály, liturgické potřeby a různé další rukopisy. Sedm členů řádu bylo uvězněno, dva z nich byli odsouzeni za maření státního dozoru nad církvemi. Zbývajících pět členů bylo zejména díky mezinárodnímu tlaku později propuštěno. Zásah měl velký ohlas v zahraničních sdělovacích prostředcích, zejm. v Itálii. Reakcí byla také rozsáhlá podpisová akce proti zásahu StB – 2. června t. r. obdržel kardinál František Tomášek dopis s téměř 3 400 podpisy věřících katolíků i protestantů.Zdroj: http://theses.cz/id/4fmqxn/downloadPraceContent_adipIdno_3662 17. června – V královédvorské Východočeské zoologické zahradě byla otevřena galerie obrazů Zdeňka Buriana. 21.–26. června – Palác kultury v Praze se stal dějištěm významného mezinárodního jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, kterého se zúčastnilo na 3 625 delegátů ze 132 zemí celého světa. Shromáždění se konalo v období zostřeného mezinárodně politického napětí, kdy západní i východní blok soupeřily o vojenskou převahu, a to i prostřednictvím rozmisťování jaderných zbraní ve střední Evropě. Levicově zaměřeného shromáždění se mimo jiných zúčastnil i indický předseda Světové rady míru Rómeš Čandra. Na Staroměstském náměstí v Praze se 21. června konala obrovská organizovaná mírová manifestace asi 200 tisíc občanů. Závěrečné zasedání přijalo Výzvu za mír a život, jejíž hlavní myšlenkou byl požadavek na odstranění jaderných zbraní. Na uspořádání shromáždění přispěli občané Československa (zejm. v rámci „dobrovolně-povinných“ příspěvků na fond solidarity) částkou 65 mil. Kčs.Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/352-v-praze-probehlo-svetove-shromazdeni-za-mir-a-zivot-proti-jaderne-valce/ Z pohledu Československa se jednalo o prestižní událost, proto byla před konáním shromáždění věnována zvýšená pozornost úpravě centra Prahy, posíleny byly bezpečnostní hlídky, dočasně bylo výrazně zlepšeno zásobování.Zdroj: http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/02/28532_11_0_0.html Shromáždění se měli zájem zúčastnit také představitelé zakázané čs. opozice – hnutí Charta 77. Jejich žádost o účast však nebyla vůbec vyřízena. Členové Charty zaslali shromáždění alespoň vysvětlující dopis. 26. července – Jarmila Kratochvílová zaběhla v Mnichově dodnes platný světový rekord na 800 metrů, činí 1:53,28 minut. 24. října – Vlády ČSSR a SSSR přednesly záměr zahájení příprav k rozmístění sovětských raket operačně taktického účelu na území Československa. Oficiálním důvodem byla reakce na rozmístění amerických střel s plochou drahou letu Pershing 2, a tedy snaha o udržení rovnováhy sil v Evropě. 26. října – Ústavním zákonem č. 114/1983 Sb. byla vyhlášena Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Účelem orgánu mělo být vyšší využívání výsledků vědy a techniky v praxi a zvýšení intenzifikace a efektivity výroby. Předsedou byl jmenován Jaromír Obzina.Zdroj: Stránky seriálu Vyprávěj – http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/355-vznikla-statni-komise-pro-vedeckotechnicky-a-investicni-rozvoj-v-cele-s-jaromirem-obzinou/ 31. října – Mezi Mostem a Chomutovem byla po osmi měsících dokončena výstavba tzv. Ervěnického koridoru – mohutného místy až 190 m vysokého náspu o délce cca 5 km, na který byla přeložena silnice č. 13 a železniční trať Chomutov – Ústí nad Labem z míst, kam se postupně rozšiřovala těžební pole hnědouhelných lomů. Do ocelových rour musel být také přeložen tok řeky Bíliny. V průběhu šest měsíců trvající akce bylo nutné vytěžit, přemístit do vzdálenosti 6 km a nakupit na 1 mil. m³ zeminy. Součástí prací bylo i urovnání jílového podloží, protože se počítalo s postupným sesedáním nově navršeného útvaru. Dílo vytvořili za vzájemné spolupráce pracovníci Staveb silnic a železnic, Státního ústavu dopravního projektování a tehdejších Dolů V. I. Lenina. Železniční doprava byla na koridor převedena až od června 1984.Zdroj: Časopis SUDOPu Praha, http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:dv8ygxCnt4gJ:www.sudop.cz/o-nas/sudop-revue%3Fdownload-id%3D324%26do%3Ddownload-force+erv%C4%9Bnick%C3%BD+koridor+kv%C4%9Bten+1983&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=czZdroj: Rudé právo – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1983/11/1/2.png 18. listopadu – Za účasti prezidenta republiky Gustáva Husáka bylo v Praze při příležitosti stého výročí otevření po 7 let trvající rekonstrukci znovu zprovozněno Národní divadlo. Provoz divadla byl symbolicky zahájen představením Smetanovy opery Libuše. Součástí rekonstrukce byla také výstavba budovy Nové scény sousedící s objektem starého Národního divadla. Provoz v moderně pojatém objektu podle návrhu architekta Karla Pragera byl zahájen o den později představením Strakonický dudák.Zdroj: Seriál Vyprávěj, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/349-po-dlouhe-rekonstrukci-byl-obnoven-provoz-prazskeho-narodniho-divadla/ 25. listopadu – Na české území byly umístěny ruské rakety středního doletu jako reakce na aktivitu USA (pozn. od toho píseň Jaromíra Nohavici Rakety).
Svět březen – v sovětském časopise Šachmaty publikováno první uznávané řešení tzv. Babsonovy úlohy od Leonida Jaroše 13. března – V Japonsku byl otevřen 53,85 km dlouhý podmořský tunel Seikan propojující ostrovy Honšú a Hokkaidó. 10. dubna – Keke Rosberg na voze Williams se stal vítězem Grand Prix Šampionů. 1. září – sovětské stíhačky sestřelily civilní dopravní letadlo, zahynulo všech 269 osob na palubě. 19. září – Svatý Kryštof a Nevis získal nezávislost na Velké Británii. 26. září – falešný raketový poplach, který mohl způsobit jadernou válku 25. října – Americká invaze na Grenadu (za spoluúčasti několika karibských států). Baleárské ostrovy se staly autonomní oblastí. Vydán Kodex kanonického práva (zkráceně CIC), viz Římskokatolická církev. Vojenský puč v Nigérii.
Věda a umění 10. a 11. října – Veněra 15 a Veněra 16 vstoupily na polární orbitu kolem Venuše. 18. listopadu – Znovuotevření Národního divadla po rekonstrukci. Rozdělení ARPANET na ARPANET (výzkum) a MILNET (Military Network, provoz). TCP/IP přeneseny do komerční sféry (SUN) – viz Internet. Firma Lotus vyvinula tabulkový procesor Lotus 1-2-3 (čti raz-dva-tři). Založena firma Borland.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Subrahmanyan Chandrasekhar a William Alfred Fowler Nobelova cena za chemii – Robert Bruce Merrifield Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Barbara McClintocková Nobelova cena za literaturu – William Golding Nobelova cena za mír – Lech Wałęsa Nobelova pamětní cena za ekonomii – Gérard Debreu
Narození
Česko náhled|upright|Aleš Hemský (* 13. srpna) náhled|upright|Jakub Prachař (* 30. srpna) náhled|upright|Kateřina Emmons (* 17. listopadu) 8. ledna – Kateřina Krejčová, divadelní herečka 10. ledna – Libor Topolánek, hokejbalový útočník († 29. října 2016) 13. ledna – Žofie Kabelková, písničkářka a zpěvačka 16. ledna – Jan Štokr, volejbalista 18. ledna – Jaroslav Kracík, hokejista 1. února – Iveta Benešová, tenistka 2. února – Ondřej Gregor Brzobohatý, herec, divadelní herec a muzikant 21. února – Hana Vagnerová, herečka 27. února – Vítězslav Veselý, oštěpař, mistr světa z roku 2013 9. března – Dája Bedáňová, tenistka 11. března – Lukáš Krajíček, lední hokejista 26. března Jakub Hanák, veslař Roman Bednář, fotbalista 9. dubna – Lukáš Dlouhý, tenista 24. dubna – Kristýna Badinková Nováková, herečka 26. dubna – Zuzana Tvarůžková, novinářka 6. května – Tomáš Mužík, bývalý judista 10. května – Michal Dalecký, herec 14. května – Iveta Vítová, modelka, Česká Miss 2009 a moderátorka 21. května – Martin Bína, cyklista 7. června – Tomáš Micka, hokejista 20. června – Radek Dosoudil, fotbalista 27. června – Pavel Hašek, fotbalista 30. června – Lukáš Krenželok, lední hokejista 16. července – Jan Maxián, herec a dabér 31. července – Vítězslav Bílek, hokejista 7. srpna – Jan Hájek, tenista 12. srpna – Jiří Novotný, hokejista 13. srpna Aleš Hemský, lední hokejista Táňa Pauhofová, herečka 30. srpna – Jakub Prachař, herec, hudebník a moderátor 5. září – Tomáš Savka, zpěvák a muzikálový herec 14. září – Felix Slováček, hudebník, klarinetista a saxofonista 15. září – Tomáš Sivok, fotbalista 18. září – Matěj Stropnický, politik 22. září – Petr Tatíček, hokejový útočník 3. října – Barbora Poláková, herečka a zpěvačka 6. října – Renata Voráčová, tenistka 28. října – Pavla Beretová, herečka 1. listopadu – Václav Svěrkoš, fotbalista 12. listopadu – Michal Holán, herec a dabér 17. listopadu – Kateřina Emmons, sportovní střelkyně 19. listopadu – Emil Rilke, fotbalista 30. listopadu – Jaroslav Bžoch, ragbista, politik a manažer 20. prosince – Jakub Chromeček, herec 25. prosince – Alexandr Hylák, hokejový brankář
Svět náhled|upright|Carolina Klüftová (* 2. února) náhled|upright|Matej Tóth (* 10. února) náhled|upright|Rafael van der Vaart (* 11. února) náhled|upright|Roberta Vinciová (* 18. února) náhled|upright|Emily Bluntová (* 23. února) náhled|upright|Mohamed Farah (* 23. března) náhled|upright|Jelena Dokićová (* 12. dubna) náhled|upright|Ilja Kovalčuk (* 15. dubna) náhled|upright|Tina Mazeová (* 2. května) náhled|upright|Dani Alves (* 6. května) náhled|upright|Kim Clijstersová (* 6. června) náhled|upright|Leelee Sobieski (* 10. června) náhled|upright|Philipp Lahm (* 11. listopadu) 1. ledna – Daniel Jarque, španělský fotbalista († 8. srpna 2009) 2. ledna – Kate Bosworthová, americká herečka 7. ledna Matteo Tagliariol, italský sportovní šermíř Brett Dalton, americký herec 11. ledna André Myhrer, švédský alpský lyžař Kaisa Mäkäräinenová, finská biatlonistka 12. ledna – Marcos Ayerza, argentinský ragbista 16. ledna Daisuke Sakata, japonský fotbalista Todd Clever, americký ragbista 17. ledna Álvaro Arbeloa, španělský fotbalista Jevgenij Dementěv, ruský běžec na lyžích 18. ledna – Nikolaj Kuzovlev, ruský horolezec 21. ledna – Monique Adamczaková, australská tenistka 23. ledna